- Přečtěte si netradiční recenzi telefonu střední třídy od zhýčkaného uživatele vlajek
- Přestože nejde o OLED, displej podává velmi solidní výkony, což se dá říci i o čipsetu
- Největší slabinu nejspíš představuje fotoaparát
Poco (respektive Xiaomi, protože obě značky jsou úzce spojené) uvádí na český trh novou generaci svého populárního telefonu GT. My jsme se mu v redakčním testu podívali na zoubek, ale tentokrát trochu netradičním pohledem. Jak bude hodnotit produkt střední třídy člověk, který roky používá jen nejvyšší modely předních výrobců?
Za těch skoro 8 let, co žiji v USA, jsem na SMARTmanii vydal celkem pěkný počet různých recenzí a článků. Většinou ale šlo o produkty nebo služby, které byly zajímavé tím, že jsem je měl v ruce dříve, nebo byly dostupné jen na americkém trhu. Dlouho předlouho jsem nedělal recenzi telefonu, který by se běžně prodával v Čechách a na Moravě.
A teď jsem v Praze. Zhruba tři měsíce. Před pár týdny jsem seděl s šéfredaktorem Jirkou Hrmou na kávě, řešili jsme různá témata a já mu najednou říkám: „Hele, půjč mi nějakej telefon na recku jako za starejch dobrejch časů.“ Nastala chvíle ticha, Jirka na mě vytřeštil oči a povídá: „To jako fakt?“ A pokračuje: „Já ale teď nemám žádnou vlajkovou loď. Je léto. Musíme počkat na nový Samsungy.“
Jenže o to mi nešlo. „Já ale nechci nějakou vlajku. Chci obyčejný telefon střední třídy, kolem desítky. Chci si vyzkoušet něco normálního,“ reagoval jsem. Po chvilce ujišťování se, že si z něj nedělám legraci, Jirka kamsi zavolal a druhý den u mě doma zazvonil kurýr s Poco X4 GT v černé barvě. Jde o telefon za 9 990 Kč.
Jen abych to dal trochu do kontextu. Jako hlavní telefon používám Samsung S22 Ultra, vedle něj jako pracovní nástroj Samsung Z Fold 3. Z historických důvodů s sebou nosím ještě iPhone 13 mini a nově i trochu přehypovaný Nothing Phone (1). Už dlouho jsem nepoužíval obyčejný telefon střední třídy, tedy pokud pominu zkoušku iPhone SE z roku 2020 a Google Pixel 5 a 6. Ty ale nepovažuji za typickou střední třídu, kterou reprezentuje toto Poco.
A tak jsem se po letech nudy pustil do testování telefonu, jehož cenovka nezačíná třicítkou, a dokonce ani dvacítkou. A co vám budu povídat, je to osvěžující zkušenost.
Obsah balení
Obyčejná černo-žlutá krabička sama o sobě v podstatě nestojí za zmínku. Obsah je ale o hodně zajímavější. Kromě telefonu, nějakého toho povídání na papíře a nástroje pro vyjmutí SIM karty dostanete i průhledné silikonové pouzdro, 67W nabíječku a tlustší USB-C kabel. Sluchátka se nekonají, ale to asi nikoho nepřekvapí.
Hlavně to pouzdro je podle mě velké plus. Dnes telefon běžně v nějakém nosíme. Ne každý se odváží zařízení za tisíce nosit jen tak. A proto toto vcelku základní, ale povedené průhledné pouzdro vážně potěší. Výrobce mohl přidat fólii na displej, tak jako to tu a tam dělá konkurence, ale to už bych asi chtěl moc.
Řekl jsem si, že k tomuto telefonu budu přistupovat trochu jinak. Podíval jsem se na cenu, a to bylo vše. Zcela záměrně jsem se vyhnul tomu studovat specifikace. Chtěl jsem mít ryzí zkušenost bez případných předsudků, které by mohly vzniknout právě pohledem na „nedostatečné“ parametry třeba displeje, čipsetu, nebo paměti.
Každou další kapitolu tak začnu nejprve svými dojmy z prvních pár dnů používání a doplním ji o parametry i svůj názor po jejich prostudování. A teď, úplně na konec testování, jsem si ještě přečetl zahraniční recenze Poco X4 GT i srovnání s loňským X3 GT a musím říct, že mě čekalo nejedno překvapení. Ale o tom později.
Design a zpracování
X4 GT je velký telefon. Už jsem psal, že sám používám dva obry od Samsungu, ale i tak mě zarazilo, jak je toto Poco velké. Hmotnost 200 gramů není takové drama. Tělo je plastové, což bych za tuto cenu nebral jako mínus. Sklo a kov často nejsou z praktického hlediska zrovna výhra. Poco se asi snažilo, aby záda telefonu alespoň trochu působila, jako by na nich bylo sklo. Ale vcelku rychle poznáte, že jde o plast. Podle mě to ale není vada. To už ale nelze říci o chybějící certifikaci odolnosti.
Telefon se prodává ve třech barvách: modré, stříbrné a černé. Na test jsem bohužel dostal tu nejméně zajímavou, černou. Tak jsem se na ty další dvě došel alespoň podívat do obchodu a kdybych stál před rozhodnutím při nákupu, volil bych modrou.
Co se vzhledu týká, není na X4 GT nic zajímavého. Není to ošklivý telefon, nechápejte mě špatně, ale také na něm není nic výrazného. Mám obecně trochu problém s tím rozpoznat, co všechno se v českých obchodech prodává. Xiaomi, Realme, Vivo, Honor nebo Huawei – řekneme si to na rovinu, je to téměř všechno jako přes kopírák. Najít telefon, který aspoň trochu vybočuje z řady, dá opravdu zabrat.
Přední straně dominuje velký displej. Trochu mě zamrzelo, že rámečky kolem nejsou stejně široké. Ten pod displejem je totiž trochu větší. Ono to ale není úplně jednoduché udělat lépe a opět, v této cenové hladině to asi tolik nevadí. Vespod se nachází slot pro SIM a USB-C. Jak spodní, tak horní hrana hostí hezky hlasité stereo reproduktory.
Levá strana je prázdná, na pravé se nachází dvojtlačítko ovládání hlasitosti a první velké překvapení, čímž je zapínací tlačítko s integrovanou čtečkou otisků prstů. Proč překvapení? Protože tato čtečka funguje s 99% spolehlivostí. Veliká spokojenost na mé straně. Vezmu telefon do ruky, položím palec na tlačítko a X4 GT se okamžitě odemkne. Pokaždé. To by mu mohly závidět podstatně dražší telefony.
No a pak je tu ještě jedno překvapení. Na horní hraně najdete 3,5mm audio jack. To jsem vskutku nečekal, protože žiju v tom, že Apple zmasíroval už úplně všechny a tento konektor z chytrých telefonů definitivně zmizel. X4 GT dokonce podle specifikace podporuje Hi-Res audio, což mi přijde trochu přehnané, ale nakonec proč ne. Musel jsem doma chvíli hledat, než jsem našel klasická drátová sluchátka, abych si vyzkoušel alespoň Spotify a YouTube. A jo, hraje to. A víc k tomu asi nemám co dodat.
Abych nezapomněl na záda… Kromě nápisu Poco 5G a technických detailů se tam usadil jen hodně vystouplý fotomodul se třemi čočkami. Ano, jsou tři, ačkoliv to tak na první pohled nevypadá. Dvě velké jsou jasně viditelné, ale vedle nich, nad LED přisvětlením, je ještě malá (a trochu zbytečná) čočka pro makro.
Systém, čipset a konstrukce
Rozměry: 163,6 × 74,2 × 8,8 mm, hmotnost: 200 g, zvýšená odolnost: ne
Displej, konektivita a baterie
5G: , NFC: , Bluetooth: 5.3, Wi-Fi: 802.11 a/b/g/n/ac/ax, GPS: , konektor: USB-C
Baterie: 5080 mAh, rychlé nabíjení: , bezdrátové nabíjení:
Fotoaparáty
Sečteno podtrženo, X4 GT je obyčejný velký telefon z kvalitních plastů, který v ruce působí velmi dobrým a bytelným dojmem. Pokud ale chcete něco aspoň trochu zajímavého, volte modrou variantu.
Displej a parametry
Asi největší překvapení jsem zažil právě u displeje. Poprvé, když jsem Poco zapnul a začal ho nastavovat. A podruhé při pozdějším čtení parametrů, kterými se displej může a nemůže pochlubit.
Nejprve mě překvapilo, že displej X4 GT vypadá vážně dobře. Je jemný a má pěkné podání barev. Trochu mě zarazil relativně nízký jas na nejvyšší hodnotu, takže za slunečného dne není čitelnost venku žádná sláva, ale jinak v pořádku. Večer jsem si pak v rámci tmavého režimu všiml, že černá je tak trochu do šeda – prostě není úplně černá. No a nakonec mě velmi mile překvapila vyšší frekvence displeje, což bych u telefonu za deset tisíc nečekal.
A to další překvapení nastalo, když jsem si prošel parametry. Displej je IPS, ne OLED. Proto ta ne úplně černá černá. Ale dokud jsem to neviděl černé na bílém, vůbec by mě to nenapadlo. Maximální jas činí jen 600 nitů, což není mnoho a leccos to vysvětluje. Maximální frekvence dokonce dosahuje 144 Hz, což bych opět nečekal. Můj tip byl 90, maximálně 120 Hz. Problém ale je, že telefon sám přepíná mezi různými režimy podle toho, co s ním právě děláte, což ne vždy funguje. Občas to uvidíte při procházení timeline Twitteru a podobně. Nicméně věřím, že toto výrobce dokáže opravit. A pokud ne, tak to možná ani nevadí – po čase to přestanete vnímat.
K displeji ještě dodám, že má certifikaci Dolby Vision. To je hezké, ale jestli to má nějaký reálný dopad, to z pohledu běžného uživatele nedokážu posoudit. Dotyková vrstva má frekvenci snímání dotyku 270 Hz, což v této třídě také není standard. Abych tento údaj dal do kontextu. Apple během nedávné keynote dělal velké haló ohledně tohoto údaje u iPadu Pro. Jednalo se o hodnotu 240 Hz. Letošní top Samsung Galaxy Tab S8 Ultra se může pochlubit stejnou hodnotou. Samsung S22 Ultra nebo iPhone 13 Pro jakbysmet. 240 Hz. A Poco X4 GT za deset tisíc jim „ukazuje záda.“ Ne že by šlo o kdovíjak důležitý údaj, ale při hraní her byste tento rozdíl mohli poznat.
Nicméně když to opět shrnu, jsem rád, že jsem si neprostudoval parametry displeje hned v úvodu, protože bych v dnešní době přistupoval k IPS displeji s předsudky. Jasně se ukázalo, že by to nebylo správné. Zvlášť těch 144 Hz je poměrně znát a v mých očích tenhle parametr posunul displej a dojem z něj o pořádný kus dále.
Operační systém a nadstavba
Sedíme s Jirkou na té kávě a já na něj něco prostě musím prozradit. Povídá mi něco ve stylu, že některé telefony mají vážně divnou nadstavbu nad Androidem a málokdo je schopný to udělat hezky a čistě. Já sám jsem příznivcem čistého Androidu, a proto rád používám Pixely. Ještě radši mám ale One UI, protože Samsung do svého prostředí přidává užitečné funkce. Vyloženě nemám rád přehnané omalovánky a zbytečné plýtvání místem. I proto jsem po letech opustil iOS a iPadOS. Například prostředí již zmiňovaného Nothing Phone (1) mi přijde povedené, protože je to vlastně čistý Android doplněný o pár šikovných funkcí, které znám třeba z One UI, a říznutý trochou retra. Výsledek vypadá povedeně.
Na Poco a jeho MIUI 13 jsem tak byl velmi zvědavý. Jen doplním, že telefon jsem začal používat s verzí 13.0.3.0 a během testování dorazila verze 13.0.5.0 s červencovými bezpečnostními záplatami Androidu.
Obecně mi MIUI 13 přijde tak nějak uprostřed mezi tím, co mám rád a co rád nemám. Prostředí je pěkné, moderní, místy hezky animované a barevné, ale tak trochu jako omalovánky. Například v nastavení pak jsou položky dobře rozložené a systém využívá jak plochy velkého 6,6“ displeje, tak i dostatečného rozlišení. Na druhou stranu plocha, respektive Poco Launcher obecně, by rozhodně mohl pracovat s menšími ikonami v menší mřížce. Pokud tedy chcete více, budete muset nakonec instalovat nějaký jiný launcher. Běžně střídám Nova a Niagara, ale X4 GT pro potřeby recenze zůstal ve výchozím nastavení.
Přemýšlel jsem, kde jinde jsem viděl dvojitou notifikační roletku. Pokud na displeji Poco potáhnete směrem dolů v pravé polovině displeje, sjede vám roleta s ovládacími prvky, které si můžete sami přizpůsobit. Když ten samý pohyb uděláte v levé polovině displeje, objeví se roleta s posledními notifikacemi. Na jednu stranu je to šikovné, ale taky mi chvíli trvalo, než jsem si na to zvykl. A kde že jsem to už viděl? iOS má v podstatě totéž.
Jak má každý výrobce nadstavbu postavenou trochu jinak, je i nastavení poskládáno jinak. Když k tomu přidám to, že jsem delší dobu zvyklý na One UI od Samsungu a už roky nepoužívám prostředí telefonu v češtině, často jsem tápal. Nemohl jsem najít nastavení ovládacích gest Androidu. Přeci jen tři ovládací tlačítka ve spodní liště, to snad dnes už skoro nikdo nepoužívá. Nakonec pomohlo vyhledávání, protože Poco má některé položky v nastavení dost krkolomně přeložené.
Poco se řadí k výrobcům, kteří mají sadu vlastních aplikací. Od prohlížeče přes přehrávač médií až po poznámky. Neříkám, že je to špatně, ale neřadím se k těm, kteří by tyto aplikace používali. A osobně mi to trochu vadí. Raději se vždy vrátím ke klasikám typu Chrome, Evernote a podobně. Proč jsou v telefonu předinstalované hry, často pochybné kvality, a aplikace jako Booking.com? Přijde mi to naprosto zbytečné a docela mě to rozčiluje.
Baterie a nabíjení
Přiznám se hned na začátku, že jsem Poco nepoužíval jako hlavní telefon – to si z mnoha důvodů nemohu dovolit. Nicméně jsem jím nahradil jiný a po dobu testování jsem ho používal v podstatě na všechno možné kromě telefonování a SMS.
Sociální sítě Twitter a Instagram, videa na YouTube a TikTok, podcasty na Spotify, desítky zpráv denně přes Telegram, focení, brouzdání po webu a tak dále – to byl můj rajón. Hry moc nehraju, ale vyzkoušel jsem to, co je v telefonu předinstalované, plus jsem telefon půjčil dětem, aby na něm vyzkoušeli hry, které běžně hrají, jako Minecraft, Roblox, Asphalt a další. Výsledek je, že jsem X4 GT nabíjel jednou za dva dny přes noc. Vybít ho za jeden den se mi prostě nepodařilo.
Smartphone bohužel neumí bezdrátové nabíjení. To někomu vadit nemusí, zato mně to vadilo dost. Na druhou stranu má v balení již zmiňovanou 67W nabíječku. Tady jsem narazil na první ne úplně příjemné překvapení. Byť se toto Poco nabíjí celkem rychle, zjistil jsem z recenzi, že předchozí generace se nabíjela rychleji. A tak se nabízí otázka: proč?
Fotografie a záznam videa
Toto je těžká kapitola. Ačkoli jsem neznal parametry fotoaparátu X4 GT, bylo mi od začátku jasné, že se jen těžko vyrovnají iPhonům, Samsungům nebo Pixelům, které poslední roky používám a kterými jsem, přiznejme si to, dost rozmazlený
Za dobrého světla dnes v podstatě všechny telefony fotí dobře. Jenže právě ty ne úplně optimální podmínky, video, stabilizace, efekty, profesionální režimy a řekl bych obecně vyvážené výsledky za jakékoliv situace jsou to, co ty drahé telefony odlišuje. Ne že bych k X4 GT přistupoval s předsudky, ale tak nějak jsem čekal, co od něj čekat. A moc jsem se nemýlil.
Za dostatečného světla, ať už venku nebo uvnitř, jsou fotky na pohled pěkné a nic bych jim nevytýkal. U portrétního režimu Poco vždy dokáže focený objekt nebo osobu správně oříznout. Za šera nebo za tmy fotky mají výraznější šum i přes použití nočního režimu. Nejvíce mě ale zklamala selfie kamerka, která má problém s výrazně světlejšími místy. Často se tedy stane, že vy jste vidět dobře, ale vaše pozadí je naprosto přepálené. Ještě že si selfíčka moc nefotím.
Parametry hlavního fotoaparátu nejsou špatné: rozlišení 64 Mpx, clona f/1.9, velikost senzoru 1/1,72“ a velikost pixelů 0,8 µm. Fotky jsou na pohled pěkné, dokud nepoužijete dvojnásobný zoom. Ten je v podstatě jen výřezem a raději se mu vyhýbejte, nebo udělejte pár kroků dopředu.
Pokud se tedy vyhnete zoomování, dostanete za dobrého světla velmi pěkné snímky s trochu výraznějšími barvami, dobrým kontrastem, a hlavně pěkně vykreslenými detaily, což mě překvapilo. Situace se mění se zhoršujícím světlem a nezáleží, jestli přirozeným, nebo umělým. Širokoúhlý snímač si vede ještě hůře. Celkem rychle jsem zjistil, že nedostatky za šera dokáže vyřešit Noční režim. Pokud si tedy vzpomenete, protože se neumí nabídnout automaticky. Dosáhnete tak o kus lepších výsledků.
Hlavní fotoaparát doplňuje širokoúhlý s následujícími parametry: rozlišení 8 Mpx, clona f/2.2, velikost senzoru 1/4,0“ a velikost pixelů 1,12 µm. Překvapivě z něj dostanete velmi povedené snímky se záběrem 120 stupňů. Konkurence nabízí minimálně stejné, nebo lepší parametry, takže od něj nečekejte zázraky. Obrázky jsou opět pěkné za dobrého světla, netrpí výrazným zkreslením po okrajích, ale také nenabídnou kdovíjak ostré detaily, hlavně od středu více k okrajům. Barvy a kontrast ale X4 GT podává dobře. Celkově bych tedy řekl, že širokoúhlé snímky jsou spíše takový průměr.
Posledním pánem na holení je makro s rozlišením 2 Mpx. Kdyby si tento objektiv výrobce odpustil a do telefonu jej vůbec nedal, udělal by lépe. Obecně ne zrovna kvalitní senzor se podepíše na špatných detailech a ještě horším barevném podání, k tomu ještě chybí automatické ostření. Zkrátka naprosto zbytečný krok.
Tip: všechny testovací snímky v plném rozlišení naleznete zde
Ačkoli běžně používám více telefonů, pro natáčení videa téměř vždy sáhnu po iPhonu. Ať si říká kdo chce co chce, tuto oblast má nejlépe zvládnutou Apple. A i kdyby šlo o několik let starý iPhone 11, bude výsledek pořád špičkový. Nečekal jsem tedy, že by telefon s Androidem za deset tisíc předvedl něco, co by mi vyrazilo dech. A taky že ne: HD a Full HD s 30 nebo 60 snímky za sekundu a 4K s 30 snímky. Stabilizace obrazu chybí, ale to mě v této kategorii moc nepřekvapuje.
Kvalita videa v podstatě odpovídá fotkám. Za dobrého světla jsou klipy v pořádku a kazí to opravdu jen ta stabilizace, pokud se vám klepou ruce, nebo natáčíte za chůze. Se zhoršujícím se světlem video trpí vyšším šumem a úbytkem detailů. Na záběry z baru, party, koncertů a podobně zapomeňte. Výsledek v horších světelných podmínkách vás spíše zklame, za slunného dne to bude mnohem lepší.
Co mě překvapilo?
Abych se trochu více uvedl do obrazu, přečetl jsem si některé zahraniční recenze jak X4 GT, tak i předchozího modelu. Novinka předčí předchůdce v mnoha ohledech a jde tak mezigeneračně o slušný posun. Uvažovat o X3 GT už tak nedává smysl.
Pokrok nastal téměř ve všech ohledech, až na nabíjení. Ačkoli oba telefony nabízí rychlé dobíjení díky přibalené 67W nabíječce, starší model se zvládl nabít za 48 minut, případně do 50 % kapacity za lehce pod 20 minut. A není to dáno tím, že měl nižší kapacitu baterie – rozdíl činí pouhých 80 mAh ve prospěch letošního modelu. X4 GT se nabije za 57 minut, což není špatné, a na 50 % kapacity se dostane za asi 25 minut. Budu bazírovat na malichernostech a hádat se o minuty? Ne, raději bych viděl bezdrátové nabíjení.
Překvapil mě rovněž čipset. Opět mám trochu předsudky, jsem totiž rozmazlen výkonem vlajek. MediaTek Dimensity 8100 v Poco X4 GT mi ovšem udělal radost. S telefonem jsem dělal psí kusy, hráli jsme s dětmi všelijaké hry a nezaznamenal jsem, že by jakkoli nestíhal, nebo se nadměrně zahříval. Při hraní her si dokonce můžete grafiku nastavit na maximum. A to mě tedy překvapilo. Podle mé zkušenosti má tedy X4 GT výkonu dostatek.
Asi bych se vyhnul tomu nazývat zařízení herním, což snad nedělá ani výrobce, ale pokud rádi a často hrajete hry, X4 GT by mohlo být dobrým společníkem. Můžete namítat, že OLED displej by na hraní her byl lepší, ale to bychom cenově byli někde jinde, přitom osazený IPS panel má opravdu dostatečné kvality i pro herní nadšence.
Závěrečné hodnocení
Pokud jste dnešní recenzi dočetli až sem, jsem potěšen. A jestli jsem vám tu a tam přišel jak Alenka v říši divů, závada není na vašem přijímači. Bylo hodně příjemné podívat se ze segmentu vlajkových lodí a skládaček mezi telefony střední třídy a zjistit, že za 10 tisíc korun se dá pořídit smartphone, který je příjemný na používání i dobře vybavený a dokáže překvapit věcmi, které bych v této cenové hladině nečekal.
Ano, má svoje mouchy a chybějící odolnost proti vodě a prachu podle mě dnes už představuje závažný nedostatek. Ale dá se s tím žít. O chybějícím bezdrátovém nabíjení raději ani nemluvím. To by dnes měl být základ úplně všude, bohužel jde však pořád o výsadu vlajkových modelů.
Něco jsem si záměrně nechal až na samotný závěr recenze. Nedávno jsem kupoval Blu F91 5G. Tato značka se v Česku neprodává, pokud vím, ale Amazon nebo AliExpress to vždy jistí. Byl jsem překvapený, co se dá za zhruba dvě stě dolarů (cca 5 800 Kč s DPH) koupit. Telefon má plus minus podobné parametry jako X4 GT a v některých ohledech má trochu náskok. Jde tak o další velmi povedený telefon, tedy pokud nevadí, že výrobce nemá zvučné jméno.
Proč to ale píšu? Není potřeba utrácet za telefon desítky tisíc. Když to zaženu do extrému, tak Poco X4 GT naplní každodenní potřeby stejně dobře jako telefon o 10 nebo 15 tisíc dražší. Když se ohlédnu za těmi třemi týdny, co jsem tuto novinku používal, byla to velmi příjemná a přínosná zkušenost. Nebál bych se tady X4 GT doporučit kdejakému zájemci o telefon v dané cenové relaci.
Neříkám, že je to jediná a správná volba, ale nezahrnout ho do užšího výběru by podle mě byla chyba. Přeci jen bych ale bral v úvahu to, že X4 GT bude vhodnější spíš pro hráče mobilních her a jiné konzumenty všelijakého obsahu než pro jeho tvůrce. Fotoaparát možná přeci jen představuje jeho nejslabší stránku.
Poco X4 GT
Klady
- prvotřídní displej se 144Hz frekvencí
- dostatek výkonu i pro hraní náročných her
- skvělá výdrž na baterii a podpora 67W nabíjení
- kvalitní fotografie za dobrého světla
- sympatická cena
Zápory
- jen průměrný noční režim
- design příliš nezaujme
- pomalejší nabíjení oproti předchozímu modelu
- chybí certifikace odolnosti
