- Hank Green pauzuje své slovní hry a připouští, že zastaví i osobní kanál, protože se podle vlastních slov moc opíral o ChatGPT
- Polská studie v Lancetu naměřila u devatenácti zkušených endoskopistů propad záchytu adenomů bez AI z 28,4 na 22,4 procenta
- V Česku používá AI aspoň příležitostně 78 procent lidí, kolik z nich si ověřilo, co zvládne bez ní, nesleduje nikdo
Populární influencer pro starší a pokročilé Hank Green minulý pátek oznámil, že zpomaluje. Denní slovní hry SMUSH a 4×3 pauzuje, u osobního kanálu hankschannel připouští, že se možná zastaví taky. Spustilo to obvinění fanoušků, že si v jednom videu přečetl nahlas odpověď chatbota, což popírá.
ℹ️ Stačí jeden klik! Přidejte si nás mezi mezi preferované weby, případně nás sledujte v Google Zprávách, nebo na Seznam.cz
Bouře ve sklenici vody?
Green ale přiznal, že se při rešerších až příliš opíral o ChatGPT, kterým podle svých slov jen dohledával studie a zdroje. Zajímavá je formulace, kterou k tomu použil na Redditu. Chatbot mu dal prý rychlý přístup k odborným pracím, o kterých neměl tušení, jenže ho zároveň připravil o svobodu najít si k tématu vlastní cestu. O kus dál přitvrdí a píše, že se musí smířit s tím, jaké množství dopaminu z jazykových modelů dostává, a že to není zdravé ani pro něj, ani pro svět.
Tím otevřel otázku, která v debatě o AI skoro nezaznívá. Pořád dokola řešíme, o kolik je s ní práce rychlejší. Nikdo se už ale moc neptá na opačnou stranu mince, tedy jak si vedete ve chvíli, kdy vám užitečný nástroj seberou.
Polsko zasahuje
Polští gastroenterologové se přesně na tohle podívali. Ve čtyřech endoskopických centrech nasadili koncem roku 2021 systém na detekci polypů a loni v srpnu vyšlo v Lancet Gastroenterology & Hepatology srovnání, jak si tamních devatenáct zkušených lékařů vedlo při kolonoskopii bez asistence. Tři měsíce před nasazením odhalili adenomy, tedy předrakovinný typ polypu, u 28,4 procenta vyšetření, tři měsíce po něm u 22,4 procenta. Šest procentních bodů dolů, v relativním vyjádření pětina.
Přitom sama technologie prokazatelně funguje. Metaanalýza 44 randomizovaných studií jí připisuje osmiprocentní absolutní nárůst záchytu adenomů, takže během výkonu pomáhá. Polská práce jen jako první upozornila, že se to zřejmě děje na úkor lékaře samotného. Autoři sami zůstávají opatrní a mluví o naznačeném efektu. Jde o retrospektivní observační studii a během sledovaného období vzrostl počet výkonů, takže roli mohla hrát obyčejná únava. Riziko ztráty rutiny navíc podle části odborníků přichází s každou automatizací.
Endoskopie versus emaily
Endoskopista se dvěma tisíci výkonů za sebou a člověk, kterému chatbot přepisuje maily, jsou samozřejmě dva radikálně různé případy a přenášet jedno na druhé by bylo bláhové. Jenže tohle je zatím jediné jasné číslo, které k deskillingu máme. Všechno ostatní stojí na dotaznících a sebehodnocení, což je u otázky „hloupnu?” dost nespolehlivá metoda.
Hank Green nejspíš nehloupne a aktuální kontroverze kolem něj místy připomíná typickou internetovou přehnanou reakci. Na druhou stranu se tu otevírá užitečné téma, které je stejně relevantní jako komplexní.
Podle průzkumu Deloitte používá v Česku umělou inteligenci aspoň příležitostně 78 procent populace. Tedy víc než trojnásobek oproti roku 2023, a nejaktivnější jsou lidé mezi 25 a 35 lety. Kolik z nich někdy zkusilo udělat stejnou práci postaru, jen aby vidělo rozdíl? Firmy si nechávají počítat, o kolik hodin týdně jim nasazení AI ušetří. Studii, která by měřila, co jejich lidé zvládnou ve chvíli, kdy jim AI asistent vypadne, jsem nenašel žádnou.