Microsoft v tomto týdnu představil několik zajímavých zařízení z rodiny Surface, na nichž mimo jiné dokázal, že systém Windows 10 je připraven běžet na procesoru prakticky jakékoliv architektury. Některé z nových Surfaců pohání klasické procesory od Intelu, jiné od AMD a Surface Pro X dokonce běží na ARMovém čipsetu. Zajímavé je, že do vývoje některých procesorů se zapojil sám Microsoft. Čím se tyto čipy liší oproti běžné produkci?
AMD Ryzen Surface Edition
Nový 15″ Surface Laptop 3 překvapivě nepohání procesory od Intelu (jako v případě 13,5″ modelu), ale čipy od AMD. Microsoft použil dva procesory, které se jmenují Ryzen 7 3780U Surface Edition a Ryzen 5 3580U Surface Edition s následující konfigurací:
| Ryzen 5 3580U | Ryzen 7 3780U | |
| Počet procesorových jader | 4 | 4 |
| Počet vláken | 8 | 8 |
| Základní takt procesorového jádra | 2,1 GHz | 2,3 GHz |
| Maximální takt procesorového jádra | 3,7 GHz | 4,0 GHz |
| TDP | 15 W | 15 W |
| Počet grafických jader | 9 | 11 |
| Takt grafických jader | 1300 MHz | 1400 MHz |
| Systémová paměť | 2400 MHz | 2400 MHz |
| Paměťové kanály | 2 | 2 |
Těmto procesorům jsou nejblíže modely Ryzen 3700U a Ryzen 5 3500U. Procesorová jednotka se zdá býti totožná, je stále založena na 12nm výrobním procesu, přestože existuje modernější 7nm architektura Zen 2; ta však ještě nebyla v počátcích vývoje nových Surfaců k dispozici. Oproti běžným Ryzenům mají čipy v Surface Laptop 3 posílený počet grafických jader z 8 na 9 a z 10 na 11, což má být právě největší benefit – dosud žádný mobilní Ryzen nedisponuje 11 výpočetními jednotkami Vega při TDP 15 Wattů. Microsoft se chlubí tím, že Surface Laptop 3 je nejvýkonnější notebook ve své třídě; maximální výpočetní výkon u 32bitových operací může dosahovat až 1,8 teraflops, obvyklý trvalý výkon stroje má být 1,2 – 1,3 teraflops.
Benefitem má být rovněž softwarová podpora; Microsoft bude dohlížet nad vývojem firmwaru, softwaru, zabezpečení a ovladačů, aby zajistil bezproblémové fungování. Plánování a vývoj nového „křemíků“ prý probíhá už od počátku pod dohledem obou firem, stejně tak mají obě společnosti přímý přístup do firmwaru. Každé zabezpečení celého čipu je pak musí být Microsoftem certifikováno a podepsáno. Vedoucí týmy AMD a Microsoftu se údajně scházejí každý týden, aby diskutovaly o vývoji, aktualizacích a budoucím zabezpečení.
Podle zjištění serveru AnandTech se navíc nejedná o jednorázovou spolupráci, ale Microsoft s AMD uzavřel víceleté partnerství, tzn. že se můžeme těšit na další počítače Surface se speciálními procesory od AMD. Obě firmy k sobě mají ostatně blízko díky vývoji speciálních procesorů pro konzole Xbox.
Microsoft SQ1
Čipset Microsoft SQ1 osazený do Surface Pro X má svůj základ ve Snapdragonu 8cx od Qualcommu. Tento čip byl představen vloni na podzim s tím, že se má jednat o přímou konkurenci pro mobilní procesory Intel Core i5. Microsoft si tento čip nechal u Qualcommu upravit (zkratka SQ znamená Surface Qualcomm) – takt procesorových jader se zvýšil na 3 GHz, takt GPU na 670 MHz, a byla přidána podpora pro připojení více externích displejů.
Microsoft se na tiskové konferenci chlubil, že s tímto čipem dosahuje až trojnásobně vyššího výkonu na jeden Watt oproti procesorům Intel Core i5 v tabletech Surface Pro 6. Grafická jednotka Adreno 685 GPU má nabídnout výkon až 2,1 teraflops, což je u tohoto typu zařízení vcelku nevídaná hodnota. Bohužel na hry příliš vhodný nebude, např. kvůli hardwarové nepodpoře OpenGL. Sílu grafického jádra pocítíte zejména na webu či při práci s nativními graficky náročnými aplikacemi. Podle zástupců Qualcommu bude prý Microsoft SQ1 schopen obsloužit specifické grafické funkce, které pro ostatní výrobce nemají být k dispozici.
Celá platforma prý byla přetvořena tak, aby fungovala s TDP 7 Wattů s možností dočasného navýšení odběru na 15 Wattů. Velkým benefitem tohoto čipu je rovněž jeho fyzická velikost, díky které lze navrhovat tenčí zařízení bez nutnosti aktivního chlazení. Výhodou je také integrovaný gigabitový LTE modem pro instantní připojení k síti.
Na druhé misce vah však stojí omezená funkčnost klasických desktopových aplikací, které tento čip musí emulovat (win32) nebo je nedokáže spustit vůbec (win64). Zatím všechny pokusy se systémem Windows na ARMových čipsetech skončily neslavně, právě kvůli nízkému výkonu a nekompatibilitě některých aplikací.
Jakub Karásek
Další dnešní články
