- Průzkum ukazuje, že jen 37 % dětí hodnotí komunikaci s rodiči o mobilu pozitivně, u zbytku je napjatá nebo žádná
- S citlivějšími problémy se část dětí obrací na AI, které věří a informace dál neověřují
- Zlom přichází kolem 11. roku, kdy se rodičovský zájem vlive přirozeného vzdoru mění v pocit kontroly
Mobilní telefon je pro dnešní děti mnohem víc než zařízení na hraní nebo sledování videí. Je to prostor, kde komunikují s kamarády, sledují dění kolem sebe a budují své sociální vztahy. Přesto se o něm doma často mluví především ve chvíli, kdy rodičům začne vadit čas strávený na obrazovce. Rozsáhlý výzkum agentury NMS ukazuje, že právě způsob komunikace může mít zásadní vliv na to, zda se dítě rodiči svěří, když narazí na problém.
ℹ️ Stačí jeden klik! Přidejte si nás mezi mezi preferované weby, případně nás sledujte v Google Zprávách, nebo na Seznam.cz
Většina dětí doma nekomunikuje
Výzkum proběhl mezi 1 700 dětmi ve věku 8 až 15 let. Kvantitativní část byla realizována online prostřednictvím škol v 9 krajích a data byla následně vážena podle věku a pohlaví na základě údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Sběr probíhal od konce května do konce června 2026.
Výsledky rozdělují děti do čtyř skupin podle toho, kdo rozhovor o mobilu obvykle zahajuje a jaké pocity v nich vyvolává. Pouze 37 % dětí patří do skupiny, která popisuje komunikaci jako otevřenou a přátelskou. Dalších 32 % je vůči tématu spíše pasivních, u 17 % rodiče o mobilu prakticky nemluví a u 14 % je téma zdrojem napětí. Jinými slovy, 63 % dětí nezažívá doma pozitivní komunikaci o používání mobilu.
Nejčastěji v kontextu toho, že je rodiče okřiknou, aby na telefonu netrávili tolik času. Peer-to-peer část výzkumu, v níž se děti samy ptaly svých spolužáků, tento výsledek potvrzuje ještě názorněji. Když měly popsat poslední rozhovor s rodičem o mobilu, často se opakovaly věty typu „Vypni to, jsi na něm moc dlouho“ nebo „Odlož ten mobil“. Některé děti uvedly, že se o mobilu doma nebaví raději vůbec.
To přitom neznamená, že by děti o digitálním světě s rodiči mluvit nechtěly. 52 % z nich by naopak chtělo rodičům více ukázat, co na mobilu dělají – například co hrají, jaká videa sledují, případně s kým si dopisují. Problémem je spíš způsob, jakým se téma otevírá. Výzkum mezi hlavní prvky dobré komunikace řadí důvěru namísto kontroly, opravdový zájem bez kritiky a společné sdílení.
Výzkum zároveň ukazuje, proč může být rodičům pohled dětí na mobil někdy těžko pochopitelný. Pro děti totiž telefon není primárně izolovaná obrazovka. Nejčastěji ho používají ke komunikaci s kamarády, ale také ke komunikaci s rodiči. Následují hudba, hry, videa, sociální sítě, focení a natáčení nebo vyhledávání informací. Zároveň AI už používá 48 % dotazovaných dětí.
Právě tady se objevuje nejzajímavější část výzkumu. Při rozdělení na věk už AI používá 60 % dětí ve věku 12 až 15 let, zatímco u mladších dětí je to 35 %. Umělá inteligence pro ně přitom není pouze nástrojem pro hledání informací nebo školní úkoly. Část dětí ji využívá také jako někoho, komu se mohou svěřit. A to už může být potenciálně problém – chcete snad, aby chatbot věděl o vašich dětech více než vy?
Celkem 31 % dětí uvedlo, že nějaký zážitek z mobilního prostředí sdílelo s AI. U citlivějších situací její role dále roste. Například u problémů spojených s online riziky se na AI obrací až čtvrtina dětí. Ještě větší otazník představuje důvěra. 76 % dětí, které AI používají, věří informacím, které jim poskytne. Výzkum přitom upozorňuje, že si je často dál neověřují.
U konkrétních problémů ale rodiče stále zůstávají důležitým místem, kam děti míří. Například při neznámém kontaktu na internetu by se matce svěřilo 66 % dětí a otci 54 %. Při náhodném kliknutí na podezřelý odkaz jde o 64 % a 60 %. Na AI by se v tomto případě obrátilo 21 %. Horší je situace u věcí, které se dotýkají soukromí nebo vztahů s vrstevníky. Polovina dětí si například nechává pro sebe sdílení soukromých zpráv a 53 % nepříjemnou či trapnou situaci se spolužáky.
Zlom v 11 letech
Výzkum upozorňuje také na poměrně výrazný věkový zlom. Mladší děti ve věku 8 až 11 let jsou ochotnější samy otevírat témata spojená s mobilem a rodičovský zájem vnímají pozitivněji. Po jedenáctém roce se ale stejný zájem může začít jevit jako kontrola. To je důležité především proto, že důvěra se podle výsledků buduje právě před tímto obdobím. U starších dětí je pak mnohem obtížnější změnit komunikaci, která už dlouho funguje jako kontrola, na otevřený dialog.
Na výsledky výzkumu reaguje nadace operátora O2. Svůj dosavadní program O2 Chytrá škola po téměř 10 letech mění na Bezpečně v síti, který se vedle dětí a učitelů více zaměřuje také na rodiče a komunikaci v rodinách. Nabízí například návody, vzdělávací materiály, podcasty, tipy pro bezpečné používání AI nebo online hru NetKnights. Součástí je také krátký test, který má rodičům ukázat, jaký styl komunikace o mobilech u nich doma převažuje.
„Nechceme stavět umělou inteligenci do role strašáka. Je součástí života dětí a pro některé se stává i místem, kam si chodí pro radu. Chceme ale rodiče povzbudit, aby se více zajímali o to, co jejich děti v online světě zažívají, co o sobě sdílejí a s kým – nebo s čím – si povídají. Důležité totiž není vědět o každém jejich kroku, ale být jim oporou ve chvíli, kdy ji potřebují. A právě na Bezpečně v síti jim poradíme,“ uvedl David Daneš, ředitel marketingu O2.
