MacBooky stejně jako další zařízení od Apple rozdělují komunitu na dva tábory, jedni na ně nedají dopustit, pro druhé jsou předražené nesmysly. Samotný Apple tomu moc nepřidal, neboť kvalita maců v posledních letech strmě klesala, změnil to modelový rok 2020?
Hned na úvod si upřesněme, že v recenzi popisujeme dlouhodobější zkušenosti s modelem vybaveným procesorem Intel. V době pořízení MacBooku nebyl ještě k dispozici procesor Apple M1 a ikdyby byl, nesplňoval důležitý parameter v podobě 32 GB RAM. Aktualní maximum u M1 je totiž 16 GB.
I mistr tesař se utne
Vraťme se na moment zpátky do minulosti, přesněji do roku 2016, kdy se Apple rozhodl k celkem radikální proměně svých notebooků. Změny proběhly jak u vzhledu, tak v použitých technologiích. Apple jako vždy opájel dokonalostí svého „nejtenčího a nejlehčího MacBooku“ a tradičně neopomněl rýpanec do „spící“ konkurence.
Změn rozhodně nebylo málo, nové a výrazně tenčí šasi, nový displej s vyšším jasem, nové procesory od Intelu, nový dotykový displej místo horní řady F kláves, nástup USB-C portů kombinovaných s TB3 a především příchod legendární „motýlkové“ klávesnice, která jak už dnes víme, byla jeden z největších omylů inženýrů z Cupertina. Tedy pomineme-li plovoucí grafické čipy Nvidia.
Apple se nehodlal vzdát a nepovedenou klávesnici neustále opravoval a vylepšoval. Nicméně i o tři roky později trápily MacBooky ty samé problémy. I přes přidané membrány se prach dál usazoval pod klávesami a přiváděl majitele do stavu šílenství. Buď vám dané písmeno nefungovalo, nebo naopak jediný stisk přinesl vícenásobné vypsání na displeji. Třešničkou na dortu, tedy spíše posledním hřebíkem do rakve byl rok 2019, kdy uvedl nové MacBooky a rovnou u nich spustil program na výměnu klávesnice.
V Cupertinu se toho však pokazilo více, ve snaze nabídnout až nesmyslně tenké notebooky se MacBooky přehřívaly, podtaktovávaly, nafukovaly baterky, lámaly se všechny možné kabely a z jinak povedených strojů se staly velmi problematická těžítka. Osobně neznám jediný MacBook ve svém okolí (2016-2019), který by přežil bez většího servisu.
Zpět k rýsovacím prknům
První náznak, že Apple kapituloval ve snaze zachránit svou „motýlí“ klávesnici přišel koncem roku 2019, tehdy byl představen MacBook Pro 16″, který dorazil s novou mechanikou klávesnice a přepracovaným chlazením. Oficiálně se samozřejmě Apple tvářil, že nic neopravuje, naopak vylepšuje. Ostatně na nepřiznávání chyb má tato společnost stejně jako někteří politici založený celý svůj marketing.
Recenze byly po letech opět pozitivní, klávesnice se nezasekávala, procesor dokázal využít svůj potenciál naplno a šasi vám nezpůsobilo okamžité popáleniny třetího stupně. Nezbývalo tedy než počkat, až tyto opravy, tedy vlastně vylepšení, aplikuje Apple i na menší 13″ model.
MacBook Pro 13” 2020 na scéně objevil bez zásadnějších fanfár na jaře roku 2020, je založen na stejné generaci šasi jako jeho větší 16” sourozenec a tím jsme se snad po dlouhých 5 letech dočkali MacBooku, který bude atakovat nejvyšší příčky ve svém segmentu.
Exteriér
Vzhledově se modelový rok 2020 od svých předchůdců příliš neliší, tenké hliníkové tělo ukrývá 13″ displej, klávesnici s dotykovou horní řadou, čtečkou otisků prstů a nadmíru velkým trackpadem. Pevnost šasi je příkladná, žádné prohýbání se nekoná, na druhou stranu hliník vám neodpustí prakticky jakýkoliv pád na zem.
Po stranách klávesnice se nacházejí reproduktory s velmi kvalitním zvukovým projevem. Navíc míří směrem nahoru, takže si je například při nočním Netflixu neucpete dekou, což někteří konkurenční výrobci již roky vesele ignorují. Kde naopak Apple trestuhodně zaváhal, je webkamera nad displejem. Rozlišení 720p beru při cenovce notebooku je velmi nepovedený vtip.
Zastavím se také u nabídky portů, která je následující 2 nebo 4 USB-C kombinované s Thunderbolt 3 a audio jack, toť vše. Žádné klasické USB porty, HDMI, nebo čtečka SD karet. Na všechno si ideálně dokupte předražené redukce a noste je s sebou po kapsách. Neuvěřitelný designový fail, nebo jen totální ignorace lidí, kteří nemají MacBook jen na Facebook do kavárny? Vizionářské to rozhodně není, ale to pochopíte až ve chvíli, kdy si redukci zapomenete doma.
Interiér
Uvnitř se toho odehrálo hodně a je dobré si před koupí velmi důkladně rozmyslet, jakou konfiguraci si od Apple pořídíte. Zejména pokud budete kupovat MacBook této generace z druhé ruky od uživatelů prchající k verzi s procesorem M1. Základní sestava totiž obsahovala procesory Intel osmé generace, méně portů a ochuzené chlazení. Nebudu chodit kolem horké kaše, tato varianta mi nedává smysl. Za poměrně vysokou částku si koupíte zastaralý hardware, když vám konkurence za podobnou cenu nabídla a nabídne nejnovější 10. generaci od Intelu. Apple nejspíše potřeboval vyprázdnit sklady a nebo dostal od Intelu zajímavou slevu na starší CPU, které nešlo odolat.
Mnohem větší smysl mi dává pořídit vyšší konfiguraci, která obsahuje nejnovější procesory od Intelu 10. generace, lepší chlazení, více USB-C portů a také vyšší strop operační paměti, konkrétně 32 GB. Nebyl by to ale Apple, kdyby si nenechal za lepší specifikaci řádně připlatit.
Operační systém a výkon
Hádky o tom, jestli je lepší operační systém z Redmondu, nebo z Cupertina se vedou již od nepaměti. Faktem však zůstává, že Apple dokáže lépe optimalizovat svůj operační systém, neboť si pro něj připravuje i hardware. Naopak Windows musí běžet na širokém spektru čipsetů, udržují zpětnou kompatibilitu aplikací a dělají další řadu kompromisů, které Apple zkrátka neřeší. Pokud se mu například nehodí podpora 32bit aplikací, jednoduše je zařízne. Podobnou situaci můžete znát i z mobilních telefonů mezi Androidem a iOS
Aktuální MacBook Pro 13 s macOS Big Sur nabízí velmi svižné uživatelské prostředí. Čtyřjádrový Intel Core i5 s grafikou Intel Iris Plus, bleskovým SSD diskem a LPDDR4 pamětí nabídnou dostatek výkonu, ikdyž systému “naložíte” několika programy naráz. Za přibližně 6 měsíců užívání se mi nepodařilo dostat systém při pracovním využití do úzkých. Tedy kromě RAM, tu si dokázal Chrome naalokovat prakticky celou.
Nicméně to neznamená, že by byl macOS dokonalý, zejména předposlední verze Catalina nedorazila zrovna v nejlepší kondici a občas dokázala pořádně potrápit nejednoho uživatele. Big Sur je na tom lépe, nicméně i on se dokáže občas mírně zpomalit, nebo zmatkovat při zapojení více monitorů. Slabou stránkou zůstávají i nadále hry a pokud převážnou část času před počítačem věnujete eliminaci nepřátel, pak je vhodnější si pořídit počítač s Windows.
Dovolím si drobný osobní poznatek na téma rozdělané práce, na Macu jsem za poslední 4 roky přišel o rozdělanou práci tak 3-4x, zaseknutý systém se většinou dokáže vzpamatovat v rámci pár minut a pokud již definitivně zkolabuje, obnoví se do předchozího stavu s minimem ztrát.
Naproti tomu na souběžně používaných Windows 10 (ThinkPad) jsem už raději přestal počítat ztracené hodiny práce. Hlavním viníkem jsou automatické aktualizace, které vám bez mrknutí povypínají otevřené aplikace, tuto “inovaci” zatím macOS nemá a doufejme ani mít nebude.
Klávesnice
Prokletá klávesnice, která Apple stála spoustu peněz i jistou ztrátu reputace se tímto rokem dostává zpět tam, kam patří. Stisky kláves už nejsou nejisté, pohyb každé klávesy je dostatečně dlouhý a celkově se na ní velmi dobře píše s minimem přehmatů. Majitelé starší Maců do roku 2015, tak konečně mohou vydechnout a vyrazit na nákupy.
Královský titul však nadále patří ThinkPadům od Lenova. Kromě pár přešlapů v podobě klávesy Esc vedle Altu a mezerníku (X1 Carbon Touch 2014) si tyto černočerné pracovní skalpely udržují prvenství. Co oba výrobce spojuje, je experiment s dotykovým displejem místo horní řády F kláves.
Lenovo s tímto nápadem dorazilo mezi prvními a poměrně rychle zjistilo, že tudy cesta nepovede. Nejen, že se tento úzký displej neustále sekal, ale také rozbíjel celkové rozložení klávesnice. Apple se svou verzí dorazil v roce 2016 a byť z počátku nabízel možnost koupě druhé verze MacBooku s tradiční řadou F kláves, tak v poslední generaci dostanete dotykový panel ať chcete, nebo ne.
Koncept kláves, které se mění dle aktuální aplikace, by vydal na samostatný článek. Přínos je diskutabilní a řekl bych, že většina uživatelů je bude spíše trpět, než že by jim to přinášelo užitek. Největším problémem však nejsou ani tak aktuální ikonky, ty si lze “zamknout”, ale absence hmatové odezvy. Stejně jako u řady nových aut, musíte i u MacBooku pro změnu hlasitosti, nebo jasu přesunout pozornost pohledem “dolů”, po paměti totiž nemáte šanci danou funkci trefit. Poslední spekulace naštěstí naznačují, že Apple od dotykové řady kláves v budoucnu ustoupí.
Nejablečná konkurence
Pokud si odmyslíme operační systém a podíváme na notebook čistě po hardwarové stránce, budeme v maximální specifikaci hledat konkurenci poměrně složitě. Je mi jasné, že většina uživatelů využije maximálně 16 GB paměti, ale pokud si notebook kupujete s výhledem pár let, pak by bylo ideální mít někde mezi 24-32 GB.
U Lenova budete nejblíže s X1 Carbon, nebo X13. Oba však končí na 16 GB DDR3 respektive DDR4 bez možnosti rozšíření. Displeje jsou u ThinkPadů dlouhodobě spíše horší jak v maximálním jasu, tak v rozsahu barev. Lenovo exceluje s klávesnicí, nabídkou portů a rozšířenou zárukou, byť králem Next Business Day (NBD) je někdo jiný. Ve srovnatelné konfiguraci i7/16GB/1TB stojí X1 Carbon a MacBook Pro 13 na korunu stejně.
U HP na tom budete cenově o něco lépe a a zajímavou volbou může být HP Spectre x360 nebo HP Elitebook x360. S nejnovější generací CPU Intel, 16 GB RAM a 2TB SSD zaplatíte lehce nad 50 000 Kč. V nabídce jsou i další zajímavé modely, ale ty mají často jen osmou generaci čipsetu od Intelu. Určitě si před koupí zkontrolujte, že je součástí i NBD On-site.
Vynechat nemohu ani Dell, který jako jeden z mála nabízí 32 GB RAM i v malém 13″ těle. Jeho řada XPS má dnes již legendární status a rozhodně stojí za zvážení. Pokud si nadiktujete Core i7, 32 GB RAM a 1TB SSD, pak si připravte okolo 67 000 Kč. Rozšířená záruka je u Dellu prakticky samozřejmostí a rychlost oprav patří mezi naprostou špičku.
Závěrečné hodnocení
MacBook Pro 13 mám zatím krátkou dobu na to, abych o něm mohl prohlásit, že je po hardwarové stránce takový, jako jeho legendární předchůdci. Nicméně s jistotou lze říci, že Apple sklopil hlavu a opravil většinu nejzásadnější nedostatků.
Symbióza hardware a software opět funguje a MacBook je 24 hodin denně kdykoliv k dispozici. Žádné čekání, rotující kolečka, problikávání obrazovky a podobné. Zkrátka otevřete víko a vmžiku pokračujete v rozdělané práci. Výkon je díky novým procesorům Intel 10. generace dostatečný i pro náročnější uživatele, avšak pokud jako většina internetových diskutérů potřebujete hlavně stříhat video a upravovat RAW fotografie, bude lepší pořídit větší 16” model.
Baterie je jako vždy excelentní a při běžné kancelářské práci, není problém pracovat s MacBookem celý den na jedno nabití. Konkureční notebooky se za poslední roky výrazně zlepšily, ale Apple stále patří ke špičce trhu.
Při pohledu na cenovku se většině z nás jistě protočí panenky, neboť rozumně nakonfigurovaný MacBook Pro 13 atakuje hladinu 70 – 80 000 Kč. Pokud nepotřebujete notebook primárně na práci, nebo je vám jedno, že si každé ráno při startu počítače stihnete uvařit kafe a poklábosit s kolegy, pak nemá smysl o těchto jablečných strojích vůbec uvažovat.
Pokud naopak počítáte každou minutu, neboť jste placeni, podle odvedeného výkonu, pak si nový MacBook Pro 13 zařaďte na seznam kandidátů. Pracovní řady konkurenčních výrobců se pohybují v podobné cenové hladině. Navíc budou-li vám chybět Windows, můžete si je virtualizovat. Obráceně to moc nefunguje, systém macOS si totiž legálně na jiný notebook nenahrajete.
Jedinou zásadní a těžko pochopitelnou nevýhodou je u Apple záruka. Ta se při nákupu na firmu zkrátí na 12 měsíců a lze ji do 60 dní od koupě pokoutně rozšířit na 3 roky. Její uplatnění ale vyzkoušené nemám a na území ČR je spíše diskutabilní. Konkurenční ThinkPady, Latitudy, nebo Elitebooky vám výrobci opraví i u vás doma na jídelním stole a 3 roky jsou prakticky standardem.
Nesmím také opomenout MacBook Pro s čipem M1. Apple v tomto směru nesmírně fandím a klobouk dolu za výkon, který tato nová platforma předvádí. Doufám, že to probudí především roky spící Intel a trh s notebooky opět řádně ožije. Nicméně pro pracovní nasazení bych byl poněkud opatrnější, nativní aplikace na ARM se sice objevují prakticky každý den, případně lze využít Rosettu, avšak pořád se jedná o relativně mladý produkt.
Jakub Doležal
Další dnešní články
