- Herní ikonu Doom lze spustit prakticky na čemkoli
- Americká studentka MIT ho „rozběhala“ na střevních bakteriích E.coli
- Dohrát celý titul zabere okolo 600 let
Herní titul jménem Doom asi není potřeba dopodrobna představovat. Tato legenda od Johna Carmacka a Johna Romera si získala nejen právoplatné místo v síni slávy videoher, ale také nesmrtelnost díky modderské komunitě. Ta se už dlouhá léta předhání v tom, na čem všem původní Doom spustí, respektive co vše lze k jeho spuštění využít.
V této disciplíně není řeč jen o různých telefonech, konzolích či počítačích, ale rovnou o termostatu, ultrazvuku, chytrých hodinkách, těhotenském testu, bankomatu, žárovce Ikea, nebo dokonce i o touchbaru z MacBooku Pro. Fantazii se zde meze nekladou a hranice téměř neexistují. O další majstrštyk se tentokrát postarala americká studentka biologie z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT).
Bakterie E.coli jako displej pro hraní Doomu
Ta se pokusila spustil Doom na střevních bakteriích E.coli v rámci svého vědeckého projektu. Bakterie samozřejmě nevyužila jako počítač, ale pouze jako primitivní displej. S pomocí vynuceného fluorescenčního svícení bakterie vytvořily jednoduchou obrazovku, konkrétně o mřížce 32 × 48 bakterií. Na ty napojila počítač, který na povel přinutil bakterie vylučovat fluorescenční protein. Výsledek nicméně připomíná Doom jen vzdáleně – obraz je černobílý a má také velmi nízké rozlišení. To je paradoxně ten nejmenší problém, neboť bakterie potřebují k vykreslení hodně času.
Do původního stavu se bakterie vrátí za přibližně 8 hodin a 20 minut, přičemž celých 70 minut jim trvá, než dosáhnou maximálního fluorescenčního jasu. Tímto tempem by každý, kdo by se pokusil hrát Doom na displeji z bakterií E.coli, dostal snímkovou frekvenci 0,00003 fps. Vzhledem k tomu, že dnes je již standardem 60 snímků za sekundu, pravděpodobně by se do hraní Doomu s bakteriemi nikdo nepustil. Pokud by se ale přeci jen někdo odvážil, celou hru by pokořil zhruba za 600 let, což by z ní učinilo skutečně mezigenerační záležitost.
Bizarní experiment nicméně může mít pozitivní dopad nejen na popularizaci vědy, ale také na další zkoumání možných využití bakterií v náš prospěch. Ačkoli si Doom v našich střevech pravděpodobně v dohledné době nezahrajeme, může tento experiment potenciálně odhalit nové možnosti pro využití v jiných odvětvích.
