Před pár lety Porsche opět dokázalo překvapit. Psal se rok 2002 a pravověrní fanoušci této německé automobilky si klepali na čelo a nejspíše směrem k ní utrousili i nějaké to nevhodné slovo. Proč? Právě tento rok se začalo prodávat Porsche Cayenne, což vyvolalo velkou nevoli.
Faktem ale je, že Porsche Cayenne bylo trefou do černého. Však možná i díky němu si dnes stále můžeme kupovat legendární Porsche 911 či další modely. Porsche na tom tenkrát nebylo po finanční stránce dobře, a tak se uchýlilo udělat krok, který nikdo nečekal. A vyšlo to!
O sedm let později se na autosalonu v Ženevě představilo Porsche Panamera, které se podobně jako Cayenne těší velké oblibě. Pravověrní fanoušci asi nikdy neuznají, že od Porsche jde o plnohodnotné modely, o to více, že ještě pár let zpátky jste si je mohli pořídit i s naftovým motorem.
Novou éru odstartoval Taycan
Nemusíte každý den navštěvovat nespočet automobilových webů nebo si číst magazíny se stejnou tématikou, abyste zachytili, že automobilový svět se mění nejvíce ve své historii. Hlavní slovo má elektrifikace a s trochou nadsázky i Evropská unie. Ale to je na trochu jinou debatu…
Porsche koncem minulého roku před frankfurtským autosalonem představilo svůj první elektromobil a právě v tomto německém městě bylo poprvé oficiálně k vidění. Jak automobilka tvrdí, má jít o plnohodnotné Porsche, jen s tím, že o pohon se starají dva elektromotory.
Automobilka zachovala názvosloví, takže koupit si aktuálně můžete Taycan 4S, Turbo a vrcholnou variantu s názvem Taycan Turbo S. Cena startuje lehce nad hranicí tří milionů korun.
S elektromobilem na okruh?
Když se vám v mailu objeví pozvánka na cestu do Porsche Experience Centrum, které najdete na okruhu Hockenheimring, nemusíte se moc dlouho rozmýšlet. Jen v této zvláštní době musíte projít nějaký ten koloběh ohledně testu na koronavirus a pak doufat, že budete moci vyrazit.
Hlavním tématem bylo samozřejmě Porsche Taycan, které nám dělalo společnost na jednom z menších polygonů, který na Hockenheimringu najdete. Mimo jiné tento okruh ještě v roce 2019 hostil závod Formule 1. Tam nás však automobilka – z logických důvodů – nepustila.
Poprvé beru za kliku od dveří a sedám si do sportovní sedačky, která dokáže obejmout i hubenější postavy. Pozice za volantem je skvělá, ostatně Porsche nám několikrát říkalo, že by měla být prakticky stejná jako u legendární 911. Na pravé straně vás obklopuje středový tunel a před volantem jsou pak samozřejmě digitální budíky. Jen volič „převodovky“ najdete na pravé straně od volantu.
Dostáváme pokyn, že je všechno připraveno, a první dvě kola se s polygonem pouze seznamujeme. Následně se ve vysílačce ozve, že je čas si to jít užít, instruktor dává plyn prakticky až na podlahu a my ho samozřejmě následujeme. Ani si nechci představovat, co všechno se děje uvnitř našeho těla, když vás Taycan zarazí do sedačky, a to prakticky v každé rychlosti. Ten tah je jen těžko popsatelný a to pak zjistíte, že může být ještě brutálnější.
Nástup na brzdy není tak intenzivní jako v případě spalovacího vozu a je cítit, že se auto vždycky snaží vracet nějakou tu energii do baterií. Měl jsem pocit, že brzda pokaždé reaguje poněkud jinak, a je potřeba si na to zvyknout. Na nejdelší rovince atakujeme rychlost 200 km/h, následují tvrdé brzdy a šikana, kde první zatáčka je směrem vlevo. I díky bateriím o hmotnosti 650 kilogramů se Taycan téměř nehne a drží stopu, na kterou ho posílám. Při rychlé změně směru, kterou v šikaně musíte udělat, je cítit vysoká hmotnost, ale jakmile míjíte apex, dáváte plyn na podlahu, cítíte, jak zadek sebou trochu cuká, než ho elektronika utne, a následně cítíte, jak se vás Taycan snaží ze zatáčky vytáhnout. Tohle bude legrace, říkal jsem si.
A také že byla. Každou změnu směru mě překvapilo, jak i přes vysokou hmotnost dokáže Taycan reagovat. O zrychlení ani nemluvím, to jsem tak nějak očekával. Avšak to, co s vámi za volantem udělá Taycan Turbo S, je něco naprosto šíleného!
Jak si vede na německých silnicích?
Na okruhu mi dělala společnost verze Turbo, na seznámení s autem na silnicích jsem si tedy vzal to nejlepší, co si můžete pořídit – Taycan Turbo S. A že se děly věci!
Vyjíždím z areálu Hockenheimringu na okresní silnice kolem. Taycan má poměrně tužší podvozek, kterému sportovní zacházení není cizí. Na okruhu to sneslo daleko více, než bych čekal, takže okresní silnice jsou pro Taycan tak trochu nuda. Co však nuda rozhodně není, je akcelerace.
Pojďme si říci pár čísel. Taycan Turbo S nabízí 1050 Nm a 625 koní s tím, že na 2,5 sekundy umí výkon zvýšit až na hranici 761 koní. Zrychlení z klidu na sto je 2,8 sekundy a za méně než deset sekund jedete 200 km/h. Chuť zrychlovat na německé dálnici z prakticky jakékoli rychlosti je neuvěřitelná a vlastně i nepopsatelná, pokud jste nikdy v podobně rychlém elektrickém autě neseděli.
Realita vypadala tak, že při první možnosti vyzkoušet Launch Control jsem zhruba při 60 km/h pustil plyn z důvodu toho, že můj žaludek mi dal velmi silně najevo, že tohle se mu nelíbí. Jakmile se tělo adaptuje, tak s tím na pozici řidiče mít problém nebudete, ale pokud nechcete vědět, jaká jídla vaši spolucestující konzumovali předtím, raději jim Launch Control neukazujte.
https://www.youtube.com/watch?v=nRnJee5ni2U
Každý, kdo někdy jezdil s elektromobilem, zná situaci, kdy potřebujete stihnout oranžovou, takže dáte plyn na jednu až dvě vteřiny na podlahu. Nejenže Taycan tuhle dobu zkrátí o více než polovinu, ale také vám ukáže, jak se správně v autě sedí. Tedy záda opřená a ideálně i hlavu nemít moc daleko od hlavové opěrky. Jinak to může i trochu bolet.
Marně přemýšlím, co by vám při cestování s Taycanem mělo vadit. O dojezdu dnes řeč nebude, protože by byl značně zkreslený. Jestli vám přijde podvozek tuhý, Taycan není pro vás. Jestli se vám nelíbí interiér, Taycan si asi také nekoupíte. S elektromobilem od Porsche dostanete jiný pohled než elektromobil u konkurence. Jezdit s ním můžete každý den a občas vyrazit i na okruh (nemyslel jsem si, že to někdy napíšu). Pokud pominu takový Rimac, se kterým jsem neměl tu čest, sportovnější elektromobil na trhu aktuálně nenajdete.
Doba displejů, „autonomní řízení“ a zvukový doprovod
Elektromobil a technologie spolu souvisejí možná ještě o něco více než u spalovacího auta. Přeci jen kontrolovat si nabíjení pomocí chytrého telefonu je velmi příjemnou záležitostí. Tou je však také systém Inno Drive, který kombinuje hlídání jízdního pruhu a adaptivní tempomat. Jeho úkolem je řídit téměř za vás a vaším úkolem je na vše jen dohlížet. Informace z radarů jsou propojeny s údaji z navigace, takže informace o změně rychlosti máte k dispozici dříve, než k místu dojedete. V tu chvíli můžete auto nechat například plachtit, což má pozitivní dopad na spotřebu.
Celý tento systém fungoval velmi dobře. Rychlostní limity auto signalizovalo dostatečně dopředu a následně se na danou rychlost i samo adaptovalo. Přes vesnici tedy drží 50 km/h a následně zrychlí na maximální povolenou rychlost. Překvapilo mě, že Taycan zvládl projet bez mé pomoci i ostřejší zatáčky.
Interiér navazuje na trendy aktuální doby. Minimum tlačítek a hned několik displejů. Těch najdete v interiéru čtyři. Jeden je před volantem, druhý pak na středovém tunelu. Nad ním je displej infotainmentu a poslední najdete před spolujezdcem. Osobně si myslím, že poslední zmíněný displej si Porsche mohlo odpustit. Spolujezdec může mít přehled o aktuální rychlosti, navigaci, přehrávání médií a tak podobně. Nic, co by vás mělo nadchnout či co opravdu potřebujete.
Doslova brutální zrychlení bez zvukového doprovodu je aktuálně v počátcích elektromobility něčím, co můžeme nazvat zvláštním. I mně osobně zvukový doprovod chybí, a tak bylo otázkou, jak se s tím automobilky poperou. Porsche to zvládlo velmi dobře, zvukový doprovod si můžete aktivovat v infotainmentu. Je sice umělý, ale skvěle vystihuje to, co velká část zákazníků v autě chce. Nesnaží se být slyšet za každou cenu, drží se více v pozadí, ale jakmile prošlápnete plynový pedál až na podlahu, společně s dynamikou tvoří koktejl, který většině zákazníků ještě pár let bude chutnat, že se na dobu elektromobilů plně adaptujeme.
Porsche svůj úkol zvládlo
Není to jen o rychlosti nebo akceleraci. Však taková Tesla má ve své nabídce podobně rychlé modely. Je to o pocitech, která vám auto dokáže dát, o zpracování a v případě Taycanu i o sportovních vlastnostech. Porsche nemělo lehký úkol. Postavit sportovní elektromobil je něco, co vlastně ani nevíme, jak má vypadat. Tedy, nevěděli jsme, dokud Porsche nepředstavilo právě Taycan.
Tento elektromobil vám dokáže vykouzlit úsměv na tváři, podráždit žaludek a jezdit i bokem, což jsme si osobně vyzkoušeli. Elektronika jde kompletně vypnout, a to je pak teprve legrace!
Když jsem cestou na Hockenheimring přemýšlel nad tím, co nás onen den čeká, nevěřil jsem, že Taycan si získá mé sympatie. Porsche si zaslouží pochvalu za to, že postavilo auto, které se nikterak nevymyká z filozofie značky, i když jde o elektromobil.
