- Při bezdrátovém spojení se telefon nenabíjí, a když s běžící navigací leží na indukční podložce, může se zahřát tak, že nabíjení sám pozastaví
- S kabelem se telefon po nastartování připojí rychleji a u CarPlay dostane přednost před telefonem spolujezdce
- Hudba z iPhonu putuje po kabelu do auta nekomprimovaná, bezdrátově ji telefon před odesláním zkomprimuje
- Bezdrátové spojení lze doplnit i do auta, které CarPlay nebo Android Auto umí jen po kabelu
CarPlay od Applu a Android Auto od Googlu přenášejí na obrazovku v autě to podstatné z telefonu: navigaci, hudbu, zprávy a hovory v úpravě přizpůsobené ovládání za jízdy. Zpočátku to fungovalo jen tak, že řidič telefon po nastoupení připojil kabelem. Bezdrátová verze přišla později, u Škody ji poprvé nabídly Scala a Kamiq v roce 2019. S bezdrátovým připojením telefon zůstává v kapse nebo v tašce, auto se s ním po nastartování spojí samo a mapa naskočí na displeji, aniž byste na cokoli sáhli.
I auto s bezdrátovou podporou se s telefonem umí spojit kabelem a na obrazovce obě varianty vypadají stejně: stejné aplikace, stejné ovládání. Rozdíl je v tom, co se během jízdy děje s telefonem. Někdy je bezdrátové spojení čistá výhra, jindy za pohodlí obětujete víc, než čekáte.
Jak se telefon s autem domluví bez kabelu
Kabel dělá dvě věci zároveň: přenáší data mezi telefonem a autem a telefon přitom napájí. Bezdrátově musí data putovat vzduchem, a není jich málo. Telefon posílá do auta celé rozhraní jako souvislý obraz i se zvukem. Bluetooth na takový tok nestačí, zvládne jen jednotky megabitů za sekundu. Telefon a auto se přes něj proto jen najdou a předají si přístupové údaje, potom si vytvoří vlastní síť Wi-Fi, která převezme přenos dat. Z toho plyne většina dalších rozdílů: telefon drží spojení přes Wi-Fi, u Android Auto kvůli hovorům i přes Bluetooth, vykresluje obraz pro displej auta, a nenabíjí se přitom. Po každém nastartování se navíc s autem propojuje ve dvou krocích.
Nabíjení a teplo: rozdíl, který poznáte až na delší cestě
Na desetiminutové jízdě do práce se telefon vybije jen nepatrně a v kanceláři ho zase snadno dobijete. Na cestě k moři nebo na hory ale navigace běží několik hodin, telefon přes mobilní data stahuje mapy a dopravní informace, k tomu často streamuje hudbu, a to všechno bez přívodu energie.
Mnoho aut má pro telefon indukční nabíječku ve středovém panelu. Telefon položený na ni se opravdu nabíjí, jenže samotné bezdrátové nabíjení ho zahřívá a přidává teplo k tomu, které vzniká při navigaci, přenosu dat a zapnuté Wi-Fi. V rozpáleném autě nebo na přímém slunci se telefon proti přehřátí brání sám: nabíjení zpomalí, nebo úplně zastaví. iPhone v takové chvíli ukáže na zamčené obrazovce hlášení „Nabíjení pozastaveno“ a s teplou baterií může bezdrátové nabíjení omezit na 80 procent. Navigace v autě na slunci přitom patří mezi typické situace, při kterých se telefon přehřívá. Telefon tak může strávit celou cestu na nabíječce a dorazit s méně nabitou baterií, než s jakou vyjížděl.
Kabel tenhle problém řeší přímo. Při nabíjení kabelem se mění v teplo menší část energie než při indukci a pod telefonem nehřeje žádná podložka, takže telefon má větší teplotní rezervu, než začne nabíjení omezovat. Kolik energie kabel dodá, záleží na portu. Starší auta mívají USB zásuvky se slabým výkonem, které telefon s běžící navigací nabíjejí pomalu a někdy jen udrží stav baterie. U novějších vozů bývají porty USB-C s výkonem v desítkách wattů, Škoda například u některých modelů nabízí 45W zásuvky.
Připojení: po kabelu naskočí dřív, pokud kabel nezlobí
Po zasunutí kabelu naskočí CarPlay nebo Android Auto téměř hned. Bezdrátové spojení trvá déle, protože musí projít oběma kroky: auto telefon nejdřív najde přes Bluetooth a teprve potom s ním naváže Wi-Fi. Kdo nastartuje a hned vyjíždí, může dostat navigaci na displej až za jízdy, a kdo chce cíl zadat ještě na parkovišti, musí chvíli počkat.
Druhý rozdíl se projeví, když v autě sedí víc lidí se spárovanými telefony. Bezdrátově se auto samo spojí s některým z nich a nemusí to být ten řidičův. Týká se to rodinných aut, ve kterých se střídají partneři, i služebních vozů s více řidiči. U CarPlay má telefon připojený kabelem přednost, takže zasunutí kabelu rozhodne, čí navigace a čí hudba poběží. Spor o to, jestli bude hrát Iron Maiden z vašeho telefonu, nebo Ben Cristovao z manželčina, tak vyřeší ten, kdo první sáhne po kabelu.
Kabel má ovšem vlastní slabiny. Když spojení vypadává, bývá na vině opotřebený kabel nebo jeho konektor. Nejspolehlivěji funguje kvalitní kabel kratší než metr zapojený přímo do portu, a musí umět přenášet data: USB-C kabely se liší schopnostmi víc, než by stejný konektor naznačoval.
Zvuk: rozdíl pro majitele dobrého audia
U CarPlay se obě cesty liší i kvalitou zvuku. Po kabelu posílá iPhone hudbu do auta nekomprimovanou. Při bezdrátovém spojení ji před odesláním zkomprimuje do ztrátového formátu AAC, podobně jako pro sluchátka s Bluetooth. Hudba, kterou streamovací služba posílá v bezeztrátové kvalitě, se proto do reproduktorů auta dostane bez ztrát jen po kabelu.
Kolik z toho uslyšíte, záleží na autě. Hluk pneumatik a větru spolu s běžnými továrními reproduktory rozdíl z velké části zakryjí. Kvůli zvuku má kabel smysl hlavně v autě s kvalitním audiosystémem.
Bezdrátově i v autě, kde se telefon připojuje jen kabelem
Auto, které umí CarPlay nebo Android Auto jen po kabelu, se dá naučit bezdrátovému spojení malým adaptérem. Ten se zapojí do USB portu, do kterého se jinak připojuje telefon. Telefon se s adaptérem spojí bezdrátově a adaptér se autu hlásí, jako by do něj byl telefon zapojený kabelem. Funguje tedy jen v autech, která kabelové CarPlay nebo Android Auto už mají. Typický adaptér, jako je Ottocast Mini Cube 3.0, stojí kolem tisícovky a některé modely mají navíc tlačítko na přepínání mezi dvěma spárovanými telefony.
Adaptér ale přidává do řetězce další zařízení, které musí po každém nastartování naběhnout, než se k němu telefon připojí. Bezdrátové spojení tak naskočí ještě o něco později než v autě s vestavěnou podporou. Adaptér navíc zabere USB port, ze kterého se telefon jinak nabíjí, takže na delší cestě potřebujete indukční podložku nebo další zásuvku. Škoda u části novějších modelů prodává místo krabičky softwarovou aktivaci bezdrátového SmartLinku, stojí ale podle verze infotainmentu dva až osm tisíc korun.
Do města bez kabelu, na dovolenou s ním
Bezdrátové spojení se nejvíc vyplatí tomu, kdo jezdí krátce a často: do práce, pro děti, na nákup. Telefon zůstává v kapse, auto ho samo najde a energie, kterou za jízdy spotřebuje, se během dne snadno doplní. Mimo letní vedra se telefon na takových cestách na indukční podložce dokonce dobíjí.
Kabel má navrch na dlouhých trasách, zvlášť v létě, kdy telefon zahřívá navigace i podložka. Adaptér do staršího auta se proto hodí hlavně na krátké trasy. Kdo najezdí většinu kilometrů po dálnici, bude kabel kvůli nabíjení potřebovat dál a adaptér by mu jen zabíral port.
Nejlépe jsou na tom majitelé aut, která umějí obojí. Spojení bez kabelu jim slouží každý den a kabel z přihrádky ve dveřích vytáhnou, až vyrazí na delší cestu. Bezdrátové CarPlay a Android Auto jsou pohodlnější podobou téhož spojení, za kterou telefon platí energií a teplem. Na krátké jízdě je ta cena zanedbatelná, na dlouhé cestě ji kabel ušetří.
Ondřej Dolejš
Další dnešní články
