Urazit někoho na internetu je snazší, než tak učinit ve skutečnosti – můžete to dělat prakticky odkudkoli a nemusíte čelit přímé reakci. Psaná slova ovšem mohou mít stejně tvrdý dopad jako ta vyřčená nahlas. Své by o tom mohla vyprávět japonská profesionální wrestlerka a hvězda reality show Hana Kimura, pokud by s notným přispěním celé řady lidí, kteří ji šikanovali na internetu, nespáchala ve svých 22 letech sebevraždu.
Smrt slavné celebrity nezůstala bez odezvy a vyburcovala japonskou vládu k činu – v pondělí prošel parlamentem zákon, který postavil urážky na internetu mimo zákon a vyměřil za ně trest v podobě pokuty v maximální možné výši 300 tisíc jenů (cca 52 tisíc Kč) nebo odnětím svobody až na jeden rok. Jedná se o zpřísnění stávající legislativy, která trestala kyberšikanu domácím vězením na méně než 30 dní a pokutou do výše 10 tisíc jenů (cca 2 tisíce Kč).
Zákon rovněž konkrétně definuje kyberšikanu jako veřejné ponižování, které neodkazuje na konkrétní skutečnosti či konkrétní čin, avšak tato definice není podle některých právníků specializujících se na trestní právo dostatečná. Proti zákonu se zvedla také vlna nevole, přičemž odpůrci argumentují negativním dopadem na svobodu projevu a možností zneužití zákona k potlačení kritiky vládnoucí garnitury.
Česká legislativa má v potírání kyberšikany mezery
V českém trestním právu pojem kyberšikana neexistuje, ovšem některé projevy s ní související lze klasifikovat jako trestné činy. Jedná se například o poškození cizích práv, pomluva, křivé obvinění, podněcování k nenávisti, šíření poplašné zprávy, hanobení, podněcování a schvalování trestného činu nebo projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačování práv a svobod člověka. Trestné činy v online prostředí přitom mají v posledních letech rostoucí tendenci – od 1 502 evidovaných trestných činů v roce 2011 po 9 518 v roce 2021.
