- Nezisková organizace Basel Action Network (BAN) tvrdí, že dosavadní odhady odpadu z umělé inteligence hluboko podcenily realitu
- Elektronický odpad z AI infrastruktury by mezi lety 2025 a 2050 mohl dosáhnout 395 až 617 milionů tun, tedy objemu 15 až 23 milionů přepravních kontejnerů
- Servery a grafické karty tvoří jen 13 procent hmotnosti datacenter, zbytek připadá na chlazení, rozvody energie a záložní baterie
Debata o dopadu umělé inteligence na životní prostředí se dosud točila hlavně kolem spotřeby elektřiny a vody. Nová studie neziskové organizace Basel Action Network (BAN) upozorňuje na jinou stránku problému, o které se až tak často nemluví. Konkrétně na to, co se stane s veškerým hardwarem po dosloužení. Čísla, se kterými přichází, přitom přesahují všechny dosavadní odhady o celé řády.
ℹ️ Stačí jeden klik! Přidejte si nás mezi mezi preferované weby, případně nás sledujte v Google Zprávách, nebo na Seznam.cz
Odpad na šest oběhů kolem Země
Podle BAN vyprodukuje jen infrastruktura pro umělou inteligenci mezi lety 2025 a 2050 celkem 395 až 617 milionů tun vyřazeného elektroodpadu, tedy tolik, co by naplnilo 15 až 23 milionů přepravních kontejnerů. Když se jich zhruba 20 milionů naskládá za sebe, vznikne řada dlouhá kolem 244 tisíc kilometrů, tedy zhruba šestinásobek obvodu Země.
Jenže vyšší číslo se objevuje proto, že BAN kromě serverů a grafických karet spočítala i chlazení, rozvody a distribuci energie, síťové vybavení a záložní baterie. Právě tyto čtyři kategorie tvoří 87 procent hmotnosti datacenter, samotné výpočetní jádro jen 13 procent, a předchozí studie je do svých odhadů prakticky nezahrnovaly. Proto vychází odhad BAN pro rok 2030, tedy 8,6 až 13,1 milionu tun ročně. Tedy 40 až 60krát vyšší, než kolik předpokládala dosud nejcitovanější akademická studie.
Boom výstavby žene čísla vzhůru
Hlavní příčinou je prostě rychlost, jakou se datacentra staví. Jejich kapacita by se podle odhadu McKinsey, který BAN cituje, měla do roku 2030 vyšplhat až na 219 gigawattů, o 80 procent víc, než kolik byla loni. Na každý gigawatt takové kapacity přitom podle BAN připadá zhruba 70 tisíc tun hardwaru, který se dřív nebo později promění v odpad.
V globálním měřítku by tak celková produkce elektronického odpadu, tedy nejen z umělé inteligence, mohla vyrůst z dnešních necelých 68 milionů tun ročně až na 196 až 211 milionů tun v roce 2050. Na umělou inteligenci by z toho připadalo 15 až 20 procent.
Kam ten odpad nakonec putuje
Ze všeho elektronického odpadu na světě se dnes formálně sbírá a recykluje necelá čtvrtina, přesně 22,3 procenta. Zbytek často končí v neformálních sběrnách v rozvojových zemích, kde hrozí spalování nebo zakopávání s obsahem olova a chromu. Spojené státy přitom mají víc datacenter než kterákoli jiná země. Basilejskou úmluvu, mezinárodní dohodu omezující obchod s nebezpečným odpadem, ale dosud neratifikovaly
Zakladatel BAN Jim Puckett v tiskové zprávě k výzkumu uvedl, že umělá inteligence sice může působit nehmotně, ale každý model stojí na obrovském množství specializovaného hardwaru. Pokud podle něj firmy a vlády nezačnou s plánováním brzy, ze současné výstavby datacenter se může stát ještě větší ekologická zátěž, než jakou dnes představuje klasický elektronický odpad. Aktuální studie je teprve první ze čtyř plánovaných částí, další se mají věnovat možnostem recyklace a míře toxicity nového odpadu.
