- Navštívili jsme továrnu v čínském Šen-čenu, kde se vyrábí nejen klasické smartphony, ale i modely s ohebným displejem
- Jedna linka vyprodukuje nový telefon přibližně každých 30 sekund
- Výrobní proces je z 85 % automatizovaný, některé výstupní testy ale stále dělají lidé
Šen-čen, často označovaný jako čínské Silicon Valley, je domovem velkého množství výrobců smartphonů. Toto dynamické město je nejen sídlem firem, ale také centrem pro výrobu a vývoj, díky čemuž hraje klíčovou roli v globálním průmyslu mobilních telefonů. Úsměvné je, že původně se jednalo o poměrně malý rybářský region nedaleko Hongkongu. Prudký rozvoj začal koncem 70. let, kdy čínská vláda označila oblast Šen-čenu za první zvláštní ekonomickou zónu. Díky této strategii město přilákalo zahraniční investice, což podnítilo rozvoj průmyslu, obchodu a celkové infrastruktury.
Během mého pohybu po městě jsem byl překvapen opravdu velkým množstvím elektromobilů v ulicích. Vozy se spalovacím motorem zde byly v naprosté menšině. Pocitově zde i při hustém provozu byl výrazně nižší hluk v ulicích a také čistější vzduch. Od roku 2010, kdy jsem toto město navštívil poprvé, je zde vidět opravdu velký technologický pokrok. Podle oficiálních čísel zde k listopadu letošního roku byl podíl elektromobilů téměř 76 procent. Jen pro srovnání, norské Oslo se zhruba 700 tisíci obyvateli má přibližně 40% podíl elektromobilů.
V 90. letech a na počátku 21. století se Šen-čen stal klíčovým technologickým centrem, zvláště v oblasti elektroniky, telekomunikací a posléze i internetu a umělé inteligence. Vznikla zde řada dnes světově známých firem, jako například Huawei, ZTE či Tencent. Díky možnosti rychlé výroby hardwaru a snadnému přístupu k dodavatelským řetězcům se město stalo globálním „hardware hubem“, který dnes slouží jako zásadní inovační centrum nejen pro Čínu, ale i pro celý technologický svět.
Mezi společnosti se sídlem v Šen-čenu patří samozřejmě také Honor, který zde má nejen továrny, ale i vývojová centra. A právě jednu z továren jsme měli možnost navštívit. Kromě Honoru zde sídlí i již zmíněné značky Huawei, ZTE či skupina BBK Electronics, pod kterou spadají telefony Oppo, Vivo, OnePlus a Realme. I tyto značky využívají Šen-čen jako hlavního centra pro výzkum a vývoj a zároveň zde provozují některé výrobní linky.
Šen-čen je klíčovým městem také pro Xiaomi. Tento gigant telefony a další produkty vyrábí i v dalších částech Číny, Šen-čen je pro něj nicméně významným centrem pro vývoj nových technologií a inovací. Mezi další technologické firmy patří například TCL, známá nejen pro své smartphony, ale také pro výrobu televizorů a dalších spotřebních technologií.
V Šen-čenu se samozřejmě vyrábějí i iPhony, nicméně tady je důležité zmínit, že Apple samotný zde vlastní továrny nemá. Výrobu mu zajišťují externí dodavatelé, jako je Foxconn (Hon Hai Precision Industry) a Pegatron, kteří mají v Šen-čenu a jeho okolí rozsáhlé výrobní závody, často označované jako „město ve městě“.
Šen-čen však není pouze domovem velkých značek, ale také místem, kde sídlí tisíce dodavatelů a výrobců součástek. To vytváří unikátní ekosystém, který umožňuje rychlé prototypování, inovace a masovou výrobu. Díky této kombinaci výzkumu, vývoje a výroby se Šen-čen stal nezastupitelným městem v celosvětovém dodavatelském řetězci smartphonů.
Komplex, ve kterém se továrna Honoru nachází, se rozprostírá v předměstské části Šen-čenu označované jako Pching-šan, kde žije přibližně 550 tisíc obyvatel. Samotný areál je tvořen devíti budovami a rozkládá se na ploše o velikosti 13,5 hektaru. Kromě výrobních linek tu najdeme i dvě vývojové laboratoře a několik testovacích center.
Jedno z nich jsme také krátce navštívili. Honor zde testuje odolnost telefonů vůči pádům či vniknutí tekutin a prachu, citlivost na signál (telefonní, Wi-Fi, GPS…) či zvukový projev. Nejde o nic nestandardního, podobnými laboratořemi disponují všichni výrobci.
Honor Industrial Park, Čína
- Komplex byl dokončen teprve v únoru 2021.
- První smartphone se zde vyrobil 18. srpna 2021.
- V prosinci 2021 se zde začala vyrábět první generace Honoru Magic V s ohebným displejem.
- V roce 2022 se povedlo zautomatizovat 75 % výrobních linek.
- V roce 2023 se zde vyráběl Honor Magic 5 Pro či Magic V2, automatizace dosáhla 80 %.
- Letos bylo dosaženo 85 % automatizace linek, vyrábí se zde řada Magic 6 i Magic 7.
- Areál má rozlohu přibližně 135 000 m² a je tvořen devíti budovami.
- Kromě výrobních linek se zde nachází i vývojová a testovací centra.
Z centra Šen-čenu, kde má Honor sídlo (čtvrť Futian), je to do komplexu zhruba 50 minut cesty autobusem. Jakmile jsme prošli skrze recepci v několikapatrové budově, museli jsme společně s dalšími novináři z Evropy odevzdat své telefony do speciálního uzamykatelného kufříku. Také jsme „vyfasovali“ ochranný plášť, poměrně vtipnou čepici a návleky na boty.
Následně jsme pokračovali do jednoho z pater, kde se nacházelo sedm výrobních linek. Délka jedné byla necelých sto metrů a tvořilo ji několik desítek nejrůznějších strojů a robotů, které se společně s lidskými pracovníky starali o kompletaci telefonů. Na lince, kterou jsme měli možnost celou projít, se vyráběl Honor Magic 6 Pro.
Mé pozornosti neunikly ani výrobní štítky na jednotlivých montážních strojích. Z těch bylo patrné, že některé si navrhl přímo Honor, ale většina pocházela od externích firem, například z Německa, Nizozemska, ale i Japonska.
Na začátku linky se připravují PCB desky a pájení tištěných spojů. Nejprve na ně ale robotické paže musejí umístit velké množství různých čipů. V praxi jsme tak měli možnost vidět bubny, na kterých byly „namotané“ čipsety, operační paměti a interní paměťové moduly. Ty robot přesně dávkoval a pájel na základní desku.
V reálu tohle byla nejzajímavější podívaná v rámci celé montážní linky. Přece jenom člověk zas tak často nevidí pás se stovkami čipsetů (v tomto případě šlo o Snapdragony 8 Gen 3), které se každých několik sekund uvolní a putují na základní desku. Tady mě trochu mrzelo, že jsme během exkurze nemohli fotit. Tento postup je sice běžný ve všech továrnách, nicméně přenést vám právě tuto část montáže ve viditelné podobě by vydalo za mnohem více než dva odstavce textu. A na oficiálních snímcích, které jsme od Honoru dostali, tato část linky bohužel nafocena není.
Pro zajímavost doplním, že nákupní cena jednoho Snapdragonu 8 Gen 3 je zhruba 200 dolarů (zhruba 4 700 Kč). Nejnovější Snapdragon 8 Elite vyjde na 240 dolarů (5 700 Kč). Honor se chlubí tím, že z jedné výrobní linky sjede nový telefon každých 28,5 sekundy, což mohu potvrdit i z reálného pozorování. Výroba jednoho Honoru Magic 6 Pro potom trvá přibližně 25 minut.
Nepřehlédněte
Navštívili jsme továrnu Xiaomi v Pekingu: každých 76 sekund zde vyrobí jeden elektromobil SU7
Vyfotit, zavolat a vložit do krabičky!
Poslední část montážní linky tvoří tzv. testovací zóna. Některé testy jsou plně automatizované, ale přesto mě překvapilo, kolik zde bylo lidských pracovníků. Ti například u každého vyrobeného telefonu ověřovali funkčnost fotoaparátů. Test spočíval v pořízení několika testovacích snímků, autoportrétu a následné kontrole, zda je vše v pořádku. Dále následoval manuální test telefonního hovoru, kdy pracovník do telefonu vložil SIM kartu a připojil drátový headset.
Stejně tak poslední krok, vložení smartphonu do prodejního balení a následné umístění do přepravní krabice, zajišťoval lidský pracovník. Přiznám se, že tahle práce mi přišla poměrně dost monotónní, nicméně pokud bude Honor v příštím roce pokračovat v automatizaci výrobních linek, zřejmě i tato stanoviště nahradí robotickými pracovníky.
V případě, že se objeví nějaká chyba, ať už v rámci automatizovaného testu, nebo toho manuálního, putuje daný telefon na inspekci, případně je umístěn na speciální podložku, která jej dopraví mimo linku. Tady je pak potřeba lidský zásah – pracovník telefon vezme a dále jej prověří. Celkem Honor u každého vyrobeného telefonu provádí několik desítek nejrůznějších testů.
Každá návštěva továrny je pro mě coby technologického nadšence fascinující podívanou a jinak tomu nebylo ani v případě Honoru. Je škoda, že jsme neměli možnost vidět i výrobu smartphonů s ohebným displejem, která by tomuto článku přidala na atraktivitě.
Jiří Hrma
Další dnešní články
