- Honor Magic V2 je jedna z nejzajímavějších skládaček na trhu
- Sází zejména na své subtilní rozměry, se kterými drtí korejskou konkurenci
- V českých obchodech jej pořídíte za 48 990 Kč za variantu 16/512 GB
- K telefonu jako dárek dostanete Nintendo Switch OLED v hodnotě 7 690 Kč
Na český trh vstupuje další zástupce trendu skládacích smartphonů. A tentokrát jde o opravdu silného borce, který může konkurenci zamotat hlavu. Honor Magic V2 není žádné véčko (a ani žádné „béčko“), ale klasická skládačka původního typu, vlajková loď se vším všudy. Hlavní cíl je jasný – ukázat, že to jde lépe než u Samsungu. Jak se mu to daří?
Na českém trhu se uchytila spíše véčka, klasických, velkých skládaček není mnoho. Největší hvězdou je aktuálně model Galaxy Z Fold 5 od Samsungu, někde za ním se krčí Google Pixel Fold. Vůbec první skládací Honor na českém trhu je k mání za 48 990 Kč včetně DPH a hovoříme o konfiguraci 16/512 GB. Na výběr je černá a fialová barevná varianta, obě matné. Zajímavým bonusem v rámci zahájení prodeje je dárek v podobě herní konzole Nintendo Switch OLED v hodnotě 7 690 Kč.
Obsah balení
Bývalo zvykem, že dražší skládací telefony přichází ve větším, efektnějším prodejním balení. Honor Magic V2 není výjimkou, i když jak hned po rozbalení zjistíte, balení není zdaleka kompletní. Nachází se v něm mobil samotný, kabel USB-C, sponka na SIM a stylové pouzdro s imitací kůže i vlastním stojánkem. Chybí nabíjecí adaptér, což bude kvůli nařízení Evropské unie pozvolna standardem u všech výrobců – i u těch, kteří se tomu dosud bránili.
Tenká a lehká skládačka
Honor má oproti svému korejskému konkurentovi jednu zcela nespornou výhodu – rozměry. Skoro by se chtělo říct, že Magic V2 představuje novou generaci velkých skládaček, které nejsou nijak zvlášť tlusté ani těžké a svými rozměry už se mohou rovnat s klasickými konvenčními smartphony.
Nechám chvíli hovořit čísla. Ve složeném-uzavřeném stavu má Honor na výšku 156,7 milimetru, na šířku 74,1 milimetru a tlustý je pouze 9,9 milimetru. Hmotnost se zastavila na 237 gramech. V rozevřeném stavu je pak profil zařízení tenoučký necelých 5 milimetrů. Jen pro srovnání, vlajka od Samsungu je tlustá 13,4 milimetru a váží přes 250 gramů.

Honor v této disciplíně poráží třeba i mnohokrát propíraný Xiaomi Mix Fold 3, který mu ale starost stejně dělat nemusí, protože se v Česku neprodává. Důležité je zmínit, že i v ruce poznáte, jak se skládačka odlišuje od konkurence. Tenký profil zařízení při používání skvěle padne do ruky a při manipulaci mi přišel stejně dobře ovladatelný jako jakýkoliv jiný mobil většího vzrůstu.
Po konstrukční stránce výrobce skutečně myslí i na nejmenší detaily. Rámeček z hořčíkové slitiny oblékl lesklou úpravu a přidává telefonu punc elegance. Matný hřbet ukrývající titanovou ohýbací konstrukci pak působí sympatickým kontrastním dojmem.
Líbí se mi, jak suverénně celkové zpracování telefonu působí. Slícování jednotlivých prvků dohromady je perfektní, nikde nejsou žádné škvíry, nedodělky, do záhybů pomalu ani nestrčíte nehet. Poloviny ohebného displeje doléhají tak těsně, že mezi ně nejde vsunout ani list papíru. Konstrukce – byť v otevřeném stavu dosti tenká – drží pevně i při pokusu o ohnutí. Velmi dobře se osvědčilo i matné zadní sklo, které skryje otisky prstů i škrábance.
Do toho Honor nezapomněl na funkční prvky po obvodu zařízení, bez kterých se neobejde žádný vlajkový model. Dole máme USB-C a slot pro dvě nanoSIM karty. Čtečka otisků prstů je umístěna na pravém boku a funguje zároveň i jako zamykací tlačítko. Potěší také infraport na horní straně a stereo reproduktor s výstupy dole a nahoře. Ten hraje poměrně čistě a hlasitě tak, že ozvučí i střední obývák.
Honor Magic V2 se rovněž vyrábí ve speciální Porsche Design edici, která má upravený design s odkazem na závodní a prémiová sportovní auta. Linky zadní strany pro změnu odkazují na kapotu vozu Porsche 911 a barva vychází z odstínu Agate Grey, které Porsche u svých vozů používá. Hardwarová výbava ale zůstává shodná s klasickým modelem. Cena pro evropský trh byla u Porsche Design edice stanovena na 1 999 eur bez daně. Později by se měla dostat také na český trh za cenu okolo 60 tisíc Kč (včetně DPH).
Displeje pěkně pod lupou
Důležité je hned zprvu zmínit, že Honor Magic V2 má jeden běžně velký displej, to je ten vnější, a jeden ohebný o velikosti menšího tabletu. Ten menší nabízí úhlopříčku 6,43″ a jde o LTPO OLED panel se zhruba 3milimetrovými okraji. Plochá obrazovka nabízí rozlišení 1060 × 2376 pixelů, dynamickou frekvenci až 120 Hz a velmi vysokou svítivost 2500 nitů.
Díky rozměrům a kvalitám budete na tomto displeji trávit násobně více času než na vnitřním, flexibilním panelu. Ten dostal úhlopříčku 7,92″, poměr je takřka čtvercový, jak dokládá rozlišení 2156 × 2344 pixelů (1,09:1). I zde hovoříme o LTPO OLED panelu se zvýšenou obnovovací frekvencí. Svítivost tentokrát dosahuje 1600 nitů.
Venkovní zobrazovač nepotřebuje moc obšírný komentář. Jde o dobře vybavený panel od výrobce BOE, jehož kvalitní displeje můžeme vídat třeba u vlajkových modelů Vivo, ale i dalších značek. Rozlišení je na udané úhlopříčce parádní a rozsah barev nadmíru povedený. Největší radost vám ale vykouzlí maximální jas a velmi schopná autoregulace podsvícení.
Vnitřní zobrazovací plocha je hlavní devizou telefonu a využití si musí každý zákazník najít sám – vy jistě nějaké máte vymyšlené, jinak by vás tento přístroj nezaujal. Mně se osvědčilo na rozkládacím displeji číst zprávy z internetu, chatovat či řešit e-maily a organizovat méně náročnou pracovní agendu. Obstojně na něm odbavíte i hraní, kvůli čtvercovému poměru se ale vůbec nehodí na videa.
Také tento displej vyrábí firma BOE, a to je celkem důležité, nedisponuje totiž tvrzenou ochranou UTG, jakou nabízí u svých panelů korejský Samsung. Na omak byste to ale nepoznali – displej je měkký, vryp do něj snadno uděláte i nehtem. Uprostřed se také nachází svislý ohyb, který je hodně patrný na pohled, ale už méně na omak. Výrobci v tomto oboru učinili za uplynulé roky obrovský kus práce.
Oba displeje mají vlastní kruhový výřez pro selfie kamerku, v obou případech jde o černý kroužek o průměru 4 milimetry. Nejde o nijak rušivý element, oko uživatele je na výřezy a průstřely různého typu zvyklé. Nemohu si ale odpustit, že Samsung s jeho „neviditelnou“ kamerkou v displeji technologicky převyšuje řešení Honoru.
Zatímco konkurenční Galaxy Z Fold 5 si zákazníci kupují primárně kvůli velkému displeji a ten vnější vinou atypickému poměru stran používají s řadou kompromisů, v tomto případě se Honor v zavřeném stavu používá stejně pohodlně jako jakýkoliv běžný smartphone a jako bonus zde po rozevření máte prostorný displej.
Výkon a výbava
Výkonnostně není Honor Magic V2 žádné ořezávátko. Perfektně se vyrovná zmíněné konkurenci od Samsungu nebo Xiaomi. Uvnitř útlého těla se nachází čipová sada Snapdragon 8 Gen 2 s osmijádrovým procesorem (1× Cortex X3, 2× Cortex A715 a Cortex A710, plus ještě 3× Cortex A510) a 4nm architekturou. Nutno přihlédnout k tomu, že vlajková skládačka pochází z léta 2023, a tehdy skutečně nic lepšího k mání nebylo.
Systém, čipset a konstrukce
Rozměry: 156,7 × 74,1 × 9,9 mm (složený), 160,4 × 145,4 × 4,7 mm (rozložený), hmotnost: 231 g, zvýšená odolnost: ne
Displej, konektivita a baterie
5G: , NFC: , Bluetooth: 5.3, Wi-Fi: 802.11 a/b/g/n/ac/ax, GPS: , konektor: USB-C
Baterie: 5000 mAh, rychlé nabíjení: , bezdrátové nabíjení:
Fotoaparáty
Grafické operace obslouží čip Adreno 740, rovněž od Qualcommu. V současnosti je celá čipová sada už mimo hlavní oblast zájmu, nahradila ji 3. generace. Nicméně jde stále o jeden z nejvýkonnějších čipsetů v mobilní říši a nabízí vše od maximálního grafického výkonu pro hry, přes širokou konektivitu (Wi-Fi, 5G), až po záruku naprosté plynulosti při práci s aplikacemi.
Vysoký výkon je patrný i při měření pomocí oblíbených benchmarkových aplikací. V AnTuTu v10 Honor se Snapdragonem 8 Gen 2 nahrál 1 121 173 bodů. V testu Geekbench v6 je výsledek následující: 1494 bodů v Single Core, 4311 bodů v Multi Core. Nakonec ještě graficky laděný 3DMark: Wild Life Extreme 3643 bodů a Solar Bay 5262 bodů.
Skóre je docela slušné, nabízí se tedy otázka, jak je to s topením. U skládacích telefonů jsme zvyklí, že se přehřívají častěji než běžné placky. Honor zde nasadil speciální kompaktní chladicí systém přezdívaný Cicada wing (křídlo cikády). Jeho práce je velmi působivá, telefon se nezapotil ani u jednoho z benchmarků, to samé u her (PUBG Mobile, GTA San Andreas). Při zátěži si drží teplotu kolem 30–35 °C.
Důležitá je i paměť. A vzhledem k cenovce je více než dobře, že výrobce bude na českém trhu nabízet prostřední paměťovou variantu s velkým 512GB úložištěm a 16 GB RAM typu LPDDR5X. Z úložiště systém ukusuje hned 30 GB místa. Kromě již uvedeného nesmíme opomenout NFC, Bluetooth 5.3, GPS a další polohovací systémy, Wi-Fi 6e a samozřejmě 5G. Slot na microSD kartu telefon nemá.
Baterie a nabíjení
Postupně přecházíme do segmentu recenze, kde bude má výpověď bližší objektivní kritice než chválení. A začneme rovnou u výdrže telefonu na jedno nabití. Upřímně, Honor Magic V2 přesně ukazuje, že hodnota miliampérhodin v akumulátoru nemusí ve finále zase tolik znamenat. S kapacitou 5000 mAh patří baterie v tomto stroji k největším ve skládacím světě. Jenže…
Výdrž v praxi je víceméně jednodenní, těžko by se mi hodnotila i jako 1,5denní. Telefon ráno vypojím z nabíječky, po náročném dni ulehnu (i s telefonem) kolem půlnoci a ráno v 8 hodin je mobil na nový den „připraven“ s 30–35 % baterie.
Naměřená rychlost nabíjení 66W adaptérem | ||||
Úroveň | 30 % | 50 % | 80 % | 100 % |
Čas | 17 minut | 28 minut | 42 minut | 61 minut |
Samozřejmě můžete namítat, že záleží na tom, jak kdo přístroj používá. Souhlas. Běžně se ale snažím používat všechny testovací telefony stejně: během dne dost fotím, poslouchám hudbu do bezdrátových sluchátek, telefonuji, neustále chatuji a brouzdám po internetu. Dlužno podotknout, že od 8 do 23 hodin s Always-on displejem a s vynucenou 120Hz frekvencí. Ani tak mě ale výsledná výdrž nepotěšila.
Stran nabíjení připravil výrobce celkem smysluplné 66W nabíjení kabelem. Pokud máte správnou nabíječku, dobijete Honor Magic V2 zhruba za hodinu čistého času. Existuje tu i reverzní dobíjení kabelem, tím ale vychytávky končí. Trestuhodně zde chybí bezdrátové nabíjení. Uznejte, že při cenovce 50 tisíc korun nebudu jediný, komu to přijde jako hořkost.
Android skládačkám nepřeje…
Honor to asi neuslyší rád, ale po celou dobu testování pro měl byl jablkem sváru komplet celý software. A nerad bych, aby se kritika omezila na opulentní grafickou nadstavbu MagicOS, ta je totiž na vině jen částečně. Pojďme pěkně popořadě…
Telefon se k nám dostal s operačním systémem Android 13 v prosincové bezpečnostní aktualizaci a s grafickou nadstavbou MagicOS ve verzi 7.2. Označení „grafická nadstavba“ je však třeba vnímat spíše jako eufemismus, ve skutečnosti jde o relativně komplexní systém s řadou vlastních – a plně funkčních – nativních aplikací a osobitým designem.
Jako odpůrce bloatwaru musím okamžitě vyčinit výrobci: aplikace jako Booking nebo WPS Office mohou být praktické, ale uživatel o ně nestojí – a když o ně stát bude, sám si je stáhne. Zbytek předinstalovaných aplikací ale musím pochválit, líbí se mi třeba výchozí e-mailová aplikace, poznámky, galerie nebo kalendář. Alternativy od Googlu prakticky nepotřebujete, ale i ty tu samozřejmě nechybí.
Jednou z hlavních předností MagicOS 7.2 mají být přepracované widgety, tzv. karty. Inspirace widgety od Applu je zde patrná, ale to není největší problém. Tyto karty mají totiž odlišný design a často i poměr stran než klasické androidové widgety. Pakliže na ploše namícháte nové a staré widgety, vznikne nevzhledný kočkopes. Vrcholem nevkusu je pak jméno každé karty přímo na ploše; původní widgety žádná jména nemají.
Honor se snažil udělat domovskou obrazovku trochu zajímavější, interaktivnější a nemůžeme mu to mít za zlé. Nicméně jaksi pozapomněl na část svých nativních aplikací (třeba aplikace pro e-maily nemá vlastní kartu) a také na to, že uživatelé budou chtít používat i zástupce aplikací třetích stran. Kouzelná ukázka toho, že když dva dělají totéž, není to totéž.
Je na místě připomenout, že Honor Magic V2 je telefon s velkým ohebným displejem, který přímo vybízí k tomu jej používat pro nejrůznější úkoly. Tady ale zákazník může narazit na zdrženlivost tandemu Google, výrobce (v tomto případě Honor) a vývojáři aplikací. Opakuje se problém, který celkem často kritizujeme u Samsungu – nevhodná optimalizace aplikací pro velký displej.
Existuje několik možností, jak mohou aplikace třetích stran s velkou obrazovkou pracovat. Tím zdaleka nejhorším je však roztáhnout obsah na požadovaný poměr stran. S tím má největší problém Facebook a Instagram; v poslední aktualizaci alespoň přibyl více méně nepraktický boční panel. A zrovna dobře neumí s větší obrazovkou kupodivu pracovat ani Google.
Jedna ukázka za všechny: aplikace Gmail ve standardním rozvržení roztahuje obsah na celou obrazovku, smysluplně začne využívat pravou a levou polovinu displeje až po přetočení na bok. Nativní aplikace E-mail rozděluje displej rovnou v základu. Je to příjemné na pohled a nepřekvapivě i praktické. Pro zajímavost, obdobně dobře jsou na tom třeba aplikace X nebo Microsoft Teams.
Pak je tu aktivní multitasking. Velký „tabletový“ displej vyloženě láká k práci v několika aplikacích najednou. MagicOS umožňuje používat dvě plovoucí aplikace a jednu na pozadí. Můžete si také rozdělit obrazovku na levou a pravou část. V jedné z posledních aktualizací dorazila také možnost rozdělit obrazovku na horní a dolní část, což využijete například při sledování videí.
Honor Magic V2 je kvalitní stroj, mírně ho ale kazí nedodělky v softwaru. Nicméně na vině není jen výrobce, nebo jen Google coby otec Androidu. Vinu tak nějak sdílí a dokud nezačnou ještě s vývojáři aplikací tahat za jeden provaz, zákazník na tom bude tratit.
Fotoaparáty: 3 vzadu, 2 vpředu
Skládačka od Honoru má na zádech celkem dost vystupující fotomodul a v něm se skví trojice kamer podpořená laserovým ToF senzorem, dvěma diodami pro přisvícení a nápisem „Matrix Image“. Inu, doufám, že se výrobce inspiroval pouze u prvního dílu známé filmové ságy, jinak bych si kvalitou nebyl moc jistý.
Dost humoru, každý přece ví, že „matrix“ znamená anglicky „matice“ a Honor tím odkazuje na to, že fotoaparát v jeho telefonu sází kromě focení i na výpočty a postprodukci. Hlavní snímač jménem IMX866 nabízí 50Mpx rozlišení a je opticky stabilizovaný. Kromě něj přijde vhod ještě 20Mpx teleobjektiv s 2,5× bezztrátovým zoomem (rovněž opticky stabilizovaný) a 50Mpx širokoúhlý foťák s až 122° záběrem.
Oba 50Mpx foťáky – hlavní i superširokoúhlý – pořizují snímky ve výchozím rozlišení 12,5 Mpx, ve fotoaplikaci však můžete přepnout na plné rozlišení. Na jednotlivých snímcích byste našli jen minimum chyb, jsou dle očekávání ostré, barevně velmi věrné realitě a nemají ani problém s kombinací světla a stínu v jedné scéně.
Pochválit musím práci hlavního snímače u portrétů, které jsou jak perfektně nasvícené, tak velmi detailní. Nechybí ani povedený bokeh efekt, ať už fotíte osobu či zvíře. Fotografie širokoúhlým objektivem potěší samotnou šířkou, ale také faktem, že nedopouští tolik častý neduh efektu rybího oka. Po stranách jsou snímky pohledné, místy těžko rozeznatelné od fotek z hlavního objektivu.
Širokoúhlá kamerka má na starosti také makro, které se aktivuje samo po přiblížení na 5 centimetrů. Makro bohužel nejde zapnout či vypnout manuálně. Do třetice pak chybí ještě teleobjektiv, i když ten je zde tak trochu do počtu. Nabízí 2,5× zoom bez ztráty kvality, který využijete zejména u portrétů. Na žádné velké šmírování sousedů na sídlišti to není, už při 10× digitálním přiblížení je obraz hodně zašuměný a maximální 40× zoom ani nestojí za zmínku.
Už to tu padlo, ale telefon má de facto dvě selfie kamerky. Jednu v průstřelu venkovního displeje a druhou v totožném průstřelu na horní hraně vnitřního flexibilního displeje. Výhodou pro uživatele je, že se nemusí rozhodovat, kterou použije, jde totiž o dvojčata. Obě disponují rozlišením 16 Mpx a clonou f/2.2. Video umějí sice natáčet ve 4K, ale pouze při 30 fps.
Také kamerky jsou tady tak trošku „aby se neřeklo“, celkem jednoduše je totiž můžete nahradit zadní sestavou fotoaparátů. Stačí rozložit konstrukci a přepnout obraz na malý venkovní displej. Kvalita takových autoportrétů je nesrovnatelná, jak se můžete přesvědčit v galerii.
Video: ve 4K, ale s omezením
Úroveň 4K záznamu je na průměrné úrovni. Kvalitou extra nepřekypuje, podporuje 60snímkovou frekvenci (maximálně 15minutový záznam), nicméně chybí jakákoliv silná stabilizace. Kvůli tomu dochází k trhání obrazu a divák pozná jakékoliv sebemenší pohyby ruky. O poznání lepší stabilizace je dostupná pro videa v rozlišení Full HD.
Závěrečné hodnocení
Honor Magic V2 je ve své kategorii skutečně silný a jde asi o první zařízení, které může sebevědomě konkurovat skládacím telefonům Fold od Samsungu. Čínský zástupce si z testu rozhodně neodnáší „samé jedničky“, největší peklo představuje místy nelogický software a obecně problémové zobrazení aplikací na velkém displeji. To ale trápí i jeho konkurenci.
Jinak jde vlastně o nejlehčí a nejtenčí skládačku svého druhu na českém trhu, což z něj instantně dělá favorita pro zákazníky, kterým přijde Galaxy Z Fold 5 moc tlustý a těžko ovladatelný. Celkový potenciál v mých očích ale podráží cena, která je – domnívám se – vyšší, než kolik je český zákazník ochotný za takovýto telefon zaplatit. Dárek v podobě konzole Nintendo Switch OLED je příjemným bonusem, nicméně i tak vysoká cena zůstává největším záporem jinak povedené skládačky.
Kdyby cena spadla o 8–10 tisíc, mohl by mít Samsung skutečně vážný problém. Takto je v cenové výhodě (nový Z Fold 5 koupíte i za 35 tisíc korun) a může se pomalu, ale jistě připravovat na letní premiéru šesté generace, která snad projde kýženou odtučňovací kúrou.
Honor Magic V2

Klady
- parádní form factor, tenké a lehké tělo
- vysoký výkon a dobré chlazení
- displeje se skvělou kvalitou i ergonomií
- kvalita fotografií, hlavně portrétů
- pouzdro se stojánkem v balení
Zápory
- absence bezdrátového nabíjení
- výdrž není ideální
- celá řada aplikací není optimalizována
- chybí zvýšená odolnost IPxx
- vysoká cena