- Vědci z univerzity v Bielefeldu zkoumali fenomén takzvané „fotbalové horečky“
- Jejich závěry potvrzují, že vypjatá atmosféra má vliv na činnost srdce
- Pozorovali také rozdíly mezi těmi, kteří dorazili na stadion a těmi, kdo sledovali zápas u televize
Setkali jste se už někdy s termínem „fotbalová horečka“? Ačkoli slovníková definice tohoto slovního spojení ji definuje jako zvýšený zájem (nejen) o fotbal, přeci jen má podle všeho údajně i fyzické projevy. Nová studie vedená Bielefeldskou univerzitou v Německu poskytuje zajímavý pohled na tento fenomén především co se týče fyziologických údajů. A z jejich závěrů je patrné, že vášeň pro sport se propisuje do našeho zdraví více, než jsme si možná mysleli.
Fotbalová horečka není mýtus
Vědci sledovali fanoušky místního fotbalového klubu Arminia Bielefeld, který se v loňském roce poprvé ve své historii dostal až do finále německého poháru. Během pozorování fanoušci zaznamenali 41% nárůst průměrné úrovně stresu ve srovnání s dny, kdy se žádné utkání nehrálo. Průměrná srdeční frekvence stoupla z 71 tepů za minutu v běžných dnech na 79 tepů v den finále.
„Autoři naznačují, že tato reakce, známá jako fotbalová horečka, může být způsobena intenzitou emocí fanoušků vůči jejich týmu, sobě navzájem a sportu,“ uvádí se v tiskové zprávě.
Vypadá to, že fotbal je pořádná zátěž nejen pro samotné sportovce, ale také pro fanoušky, kteří utkání sledují. Tým provedl 12týdenní studii s využitím údajů z chytrých hodinek 229 fanoušků Arminia Bielefeld, aby sledoval fyziologické změny související s finále poháru v roce 2025. Studie měřila fyzické reakce fanoušků sledováním jejich srdeční frekvence a variability srdečního tepu, a pomocí těchto údajů vypočítávala jejich celkovou úroveň stresu. Data byla shromažďována deset dní před zápasem a pokračovala po dobu deseti týdnů po zápase.
Aby lépe porozuměli těmto fyzickým reakcím, porovnali tato biometrická data s průzkumy provedenými na podskupině 37 osob (průměrný věk 39 let), aby zjistili, jak faktory jako umístění a prostředí ovlivňovaly intenzivní fyzické reakce fanoušků. Zároveň autory studie zajímalo, jaký je rozdíl mezi sledujícími přímo na stadionu a těmi, kteří zůstali doma u televizorů.
Kdo dorazí na stadion, je více ve stresu
Fanoušci, kteří atmosféru prožívali naživo na berlínském Olympiastadion, měli průměrnou srdeční frekvenci o 23 % vyšší než ti, kteří zápas sledovali v televizi nebo na veřejných promítáních. Kromě toho konzumace alkoholu působila jako sekundární fyziologický stimulátor, který přispěl k dalšímu 5% zvýšení srdeční frekvence ve srovnání s účastníky, kteří nebyli pod vlivem alkoholu.
„Výsledky výzkumu poukazují na silné fyzické reakce fotbalových fanoušků na důležité zápasy. Upozorňujeme, že zvýšená srdeční frekvence v kombinaci s alkoholem může zvýšit riziko nežádoucích srdečních příhod, jako jsou arytmie,“ uvádí se v tiskové zprávě. „Navrhujeme, aby budoucí studie podrobněji zkoumaly fyzické reakce na intenzivní události v různých typech situací s vysokým stresem,“ uzavřeli své pozorování. Pokud tedy při sledování fotbalu máte pocit, že vás raní mrtvice, nejste až tak daleko od pravdy.
