Emoji je pro naprostou většinu lidí jen způsob, jak trochu ozvláštnit konverzaci a přidat do textu emoce. V poslední době se emoji stává také jakýmsi bitevním polem pro nejrůznější neziskové organizace, jak se ukázalo například s představením nejnovějšího Emoji 12.0.
Málokoho by však asi napadlo, že barevné ikonky mohou mít svůj význam i u soudu. Výzkum amerického profesora práva ze Santa Clara University však ukázal, že tomu tak skutečně mnohdy je. Jen za minulý rok soudci v USA řešili význam emoji v 50 případech.
Emoji jako dobrý sluha, ale zlý pán?
Výzkum profesora ukazuje, že od roku 2004 význam emoji v soudních sporech konstantně stoupá. V roce 2018 už pak neuvěřitelných 30 % rozhodnutí amerických soudců obsahovalo slovo „emoji“ nebo „emoticon“. Celkové číslo je tak pravděpodobně ještě větší, neboť někdy se téměř jistě soudce uchýlil k nějakému opisu, jako například „grafika“ či „symbol“.
Pokud bychom měli zmínit konkrétní případy, můžeme vybrat například proces s organizátory ilegální prostituce. V něm byla série emoji korunky, boty na podpatku a pytle peněz přijata jako jeden z důkazů, že adresát je skutečně kuplíř, či chcete-li pasák.
Zajímavý je také případ obvinění z pomluvy. V něm šlo o to, že obžalovaný na online fóru obvinil jistého úředníka z korupce. Zprávu však doplnil o emoji vyplazeného jazyku (:P), což soud interpretoval tak, že jde o znak vtipu či sarkasmu. Toto obvinění tak nebylo podle soudu myšleno vážně, a tedy ani nemohlo jít o pomluvu.
Drobnou odbočkou do Izraele se dostaneme k možná nejkurióznějšímu případu s emoji. Mladý pár byl na prohlídce bytu, po níž odeslal majiteli sérii emoji zobrazených níže.
Ten to pochopil jako potvrzení zájmu o byt a stáhl inzerát s nabídkou pronájmu. Pár však brzy přestal komunikovat a majitel bytu tak podal žalobu. Soud následně rozhodl, že pár nevyjednával v dobré víře a majiteli náleží jako odškodnění měsíční nájemné za byt, čímž bylo v podstatě potvrzeno to, že pouhá série emoji může představovat právně relevantní jednání.
Problémy s interpretací
Tím se dostáváme k závěru studie zmiňovaného profesora. Ten upozorňuje soudce na to, aby při výkladu emoji byli nanejvýše obezřetní, neboť jejich význam nemusí všichni chápat stejně. Doporučuje také, aby ve všech fázích vyšetřování i procesu měly všechny strany reálnou podobu emoji tak, jak ji viděl jeho odesílatel.
Interpretace jednoho symbolu se totiž může napříč operačními systémy i aplikacemi vcelku zásadně lišit, což pak může ovlivnit vyznění celé zprávy. Jako příklad lze uvést například znak pro pistoli, který v iOS po určitou dobu zobrazoval stříkací pistolku, zatímco na jiných platformách opravdovou pistoli. S trochou nadsázky si tak lze představit případ, kdy by uživatel Androidu nabídku osvěžení od majitele iPhonu vyhodnotil jako výhrůžku smrtí.
Jako zcela nevhodné pak profesor označuje použití ústního či textového popisu emoji. Ve všech případech by mělo být zajištěno, že každý vidí konkrétní grafickou podobu vztahující se k podmínkám odeslání.
