Do roku 2020 bude na světě podle některých odhadů až 10 milionů datově propojených a autonomních vozidel. Ve snaze aby na to Česká republika byla připravena, ministerstvo dopravy a další partneři projektu podepsali společnou konsorciální smlouvu, čímž oficiálně odstartoval evropský projekt C-ROADS. Poběží až do roku 2020 a údajně přispěje ke zvýšení bezpečnosti dopravy v Evropě a položí základy na cestě k využívání kooperativních systémů a automatizovaného řízení vozidel, včetně těch autonomních.
V rámci projektu C-ROADS Czech Republic budou v letech 2017 až 2020 nasazeny C-ITS systémy nejen na dálnicích D1, D5, D11, ale i ve městech a městské hromadné dopravě či na železničních přejezdech. Důležitou součástí projektu bude testování využití stávajících, ale i zcela nových mobilních technologií pro vzájemnou komunikaci vozidel vybavených těmito kooperativními technologiemi.
Projekt koordinuje Ministerstvo dopravy a je spolufinancován z Nástroje pro propojení Evropy (CEF Transport) a pomocí osmi hlavních partnerů. Do projektu se dále zapojují organizace, instituce a firmy ze státního, univerzitního i soukromého sektoru.
Celková cena projektu činí cca 18,9 mil. EUR včetně nákladů na testování, vyhodnocování, přeshraniční provoz a mezinárodní projednávání nových standardů.
Všichni partneři v rámci projektu C-ROADS mají na starosti své vlastní aktivity. Operátoři se tak zaměří na testování LTE-V v a ověřování technické možnosti hybridní vozidlové jednotky pro automatickou datovou komunikaci mezi vozidly, zatímco třeba ŘSD se zaměří na realizaci infrastruktury podél dálnic. Informace o všech projektech konsorcia jsou k dispozici na webových stránkách projektu www.c-roads.cz.
Jak C-ITS jednotka funguje?
Současná verze C-ITS jednotky ve vozidle je zařízení, které přímo komunikuje na vyhrazené radiové frekvenci 5,9 GHz se svými „protějšky“ na infrastruktuře a v okolních vozidlech. Dnes je na trhu dostupných několik řešení, kterými lze vybavit prakticky jakékoliv vozidlo. Automobilky se pak zavázaly k tomu, že od roku 2019 budou touto technologií vybavovat vybrané modely. Pořídit technologii bude možné i na starší vozidla – cena za jednotku se bude prý pohybovat pouze v řádech tisíců korun. Paralelně se zkoumají také možnosti využití tzv. hybridních systémů, které by současně využívaly vyhrazenou radiovou frekvenci na 5,9 GHz a stávající (LTE) či nové (LTE-V, 5G) mobilní technologie pro zvýšení pokrytí signálem a nabízenými bezpečnostními službami.
Technologií vybavená vozidla budou přijímat tyto bezpečnostní informace a zobrazovat je řidiči formou varovných hlášení na palubním informačním displeji či přístrojovém štítu nebo jako součást informací v navigaci. Ve vzdálenější budoucnosti se také počítá s integrací přijatých zpráv do řídicích systémů autonomních vozidel, což povede k samočinnému zamezení nehody či vzniku nebezpečné události.
Testování už nyní probíhá na dálničním úseku Pražského okruhu mezi Mirošovicemi a Rudnou, kde byly instalovány komunikační jednotky na infrastruktuře a na vybraných vozidlech ŘSD. Tato zařízení vysílají do svého okolí informace o aktuálních dojezdových dobách na Pražském okruhu a také informace o stavu dopravního značení na portálech liniového řízení dopravy a zařízení pro provozní informace.
„To, co svítí na proměnných informačních tabulích či značkách, je řidiči zobrazeno přímo ve vozidle. Zvláště u měnících se rychlostních omezení či dynamickém uzavírání jízdních pruhů před tunely nebo v tunelech je tato funkce důležitá, protože řidiči tyto typy značek poměrně často nerespektují,“ dodal ministr dopravy Ťok.
Nedostatečné označení pracovního místa v kombinaci s únavou řidičů jsou totiž příčinou velkého množství nehod, které bohužel mívají i tragické následky. Technologie by měla tyto smutné statistiky zásadně zlepšit. Současný testovací provoz má navíc tu výhodu, že předává informace nejen dalším vozidlům, ale rovněž také serverům ŘSD, díky čemuž střediska údržby mají aktuální přehled o svém vozovém parku.
Budoucnost
V nadcházejících letech bude třeba ještě vyřešit i některé legislativní a etické otázky (např. jasně definovat odpovědnost řidiče a výrobce) spojené s vyššími úrovněmi autonomních vozidel. Dopravní prostor v ČR tedy ještě není připraven na provoz plně autonomních vozidel bez řidiče, ale již dnes probíhají dílčí projekty výstavby a řeší se tvorba mezinárodních standardů, což by vše mělo ČR připravit na novou etapu automobilového provozu.
