- Hallwood Media podepsala kontrakt s autorkou textů Nikki Jones stojící za projektem Xania Monet
- Hlas, podoba i hudba jsou generované umělou inteligencí
- Podle aktuálního výkladu lze chránit jen lidské prvky díla, v tomto případě texty zbytek nahrávek bez lidské tvorby autorskou ochranu nezíská
Hallwood Media uzavřela před dvěma týdny smlouvu s Telishou „Nikki“ Jones, autorkou textů stojící za R&B projektem Xania Monet. V zákulisí se spekulovalo o nabídce až 3 miliony dolarů. Monet má na Spotify přes milion poslechů u nejúspěšnější skladby a na Instagramu pravidelně překonává 100 000 zhlédnutí, přesto je její vizuální identita, vokály i hudební produkce generovaná AI. Klíčová otázka proto zní: co přesně může label koupit a licencovat?
Právně jen lidská tvorba?
Podle odborníků a stanoviska amerického Úřadu pro autorská práva (USCO) je možné ochránit jen tu část díla, která je prokazatelně lidská. Samotný výstup z generativního systému bez tvůrčího podílu člověka autorskou ochranu nezíská. Obyčejné promptování se totiž za autorství nepovažuje.
USCO už v současné době eviduje přes tisíc tzv. „smíšených“ děl, u nichž jsou registrovány pouze lidské prvky. V případě Xanie Monet to znamená, že aktivy, které lze potenciálně právně chránit, jsou pouze Jonesiny texty. Skladby jako kompozice i zvukové záznamy vytvořené výhradně pomocí AI ochranu mít nemusí.
Umělec či label tak v praxi může hudbu prodávat i bez autorskoprávní ochrany, jenže už obtížné bude vymáhání proti kopírování nebo komerčnímu zneužití. Informovaný kupující se tak může naprosto legitimně ptát, proč by měl platit za něco, co nelze právně bránit.
Texty, hudba, právo
Další vrstvu nejistoty pak ještě přidává původ hudby. Jones využila generátor Suno, který v soudním sporu s velkými labely přiznal trénink na hudbě z „celého internetu“. Některé společnosti po zjištění použití Suno od jednání údajně ustoupily.
Srovnání AI s populárním a leckdy taky kontroverzním autotunem ale experti odmítají: autotune je efekt nad lidským výkonem, zatímco generativní model vytváří výstup na základě rozsáhlých trénovacích dat, jejichž původ je právně v lepším případě diskutabilní, realisticky pak ale pravděpodobně protiprávní.
Pomalu, ale jistě
Právo bohužel aktuální situaci neumí efektivně řešit, protože má oproti technologiím dost zásadní zpoždění. Generativní AI je věc posledních pár let, tudíž budeme čekat asi ještě celou řadu let, než si to všechno sedne a než si právo udělá na AI jasný názor.
Už v létě byl ale v americkém Kongresu představen návrh, který by držitelům práv umožnil nahlížet do trénovacích záznamů modelů. Do doby, než se pravidla vyjasní, zůstane většina hodnoty u projektů typu Xania Monet v lidsky vytvořených prvcích (texty, případně vizuály a značka) a v obchodních ujednáních. Tedy ne v samotných AI generovaných nahrávkách. Případ Hallwood Media tak funguje jako užitečný a praktický test, jak trh ocení hudbu, již právo zatím nedokáže pevně uchopit.
