- Microsoft získal patent na systém, který rozdělí trénink AI mezi herní počítače, notebooky a telefony, které mají zrovna výkon nazbyt
- Za zapůjčený výkon by majitelé mohli dostávat kredit nebo peníze
- Domácí grafiky přitom už dnes za odměnu generují obrázky nebo přepisují řeč pro cizí firmy
- S běžnou herní kartou se tím nevydělá ani na elektřinu, vyplatí se to až u nejdražších modelů
Americký patentový úřad v úterý 10. listopadu udělil Microsoftu patent s kostrbatým názvem, který by se dal přeložit jako „příležitostný mikrotrénink na koncových zařízeních s využitím volné kapacity grafického čipu“. Myšlenka, která za ním stojí, je jednoduchá: herní počítač, na kterém zrovna nikdo nehraje, by mohl pomáhat s tréninkem umělé inteligence a jeho majitel by za to dostal odměnu.
Kdo zažil horečku kolem těžby kryptoměn, tomu to bude povědomé. Domácí počítače pracují pro cizí projekty už přes čtvrt století, nejdřív zadarmo pro vědu, například pro SETI@home, který v datech z radioteleskopů hledal signály mimozemšťanů, později za peníze při těžbě. Na výkonu herních grafik dnes stojí i služby, které jejich majitelům za práci pro umělou inteligenci platí. Díky nim se dá odpovědět i na otázku, která po zprávě o novém patentu napadne skoro každého hráče: vydělal bych si něco, kdybych svou grafiku pronajal?
Co si Microsoft vlastně patentoval
Velké modely umělé inteligence se dnes trénují v datových centrech na tisících grafických karet, které jsou propojené velmi rychlými linkami a neustále si vyměňují mezivýsledky. Domácí počítač připojený přes běžný internet by při takovém tréninku většinu času jen čekal na data. Microsoft proto v patentu popisuje, jak trénink rozdělit na drobné úlohy, které jdou spočítat samostatně. Systém nejdřív rozebere stavbu modelu, najde místa, kde na sobě výpočty nezávisejí, a vybere taková rozdělení, při nichž se mezi zařízeními posílá co nejméně dat. Každý herní počítač, notebook nebo telefon pak dostane kousek práce podle toho, kolik výkonu mu právě zbývá.
Práce pro AI má přitom ustoupit, jakmile zařízení potřebuje jeho majitel. Systém hlídá vytížení grafiky i procesoru, obsazenou paměť, teplotu a odběr elektřiny, a když některá hodnota překročí nastavený limit, úlohu pozastaví nebo ukončí. Počítač by se do sítě zapojil, jen pokud by s tím majitel výslovně souhlasil.
Druhá potíž je, že se na domácí počítače nedá úplně spolehnout. Majitel může počítač kdykoli vypnout, jindy vypadne připojení a někdo by mohl posílat chybné či schválně podvržené výsledky. Patent proto počítá s tím, že se každý výsledek porovná s výsledky jiných zařízení, která dostala stejnou úlohu. Do modelu se pak započítá tím větší vahou, čím je počítač spolehlivější, tedy čím víc jeho dřívějších úloh prošlo kontrolou. Velké zpoždění naopak váhu výsledku snižuje.
O penězích patent mluví jen okrajově. Popis vynálezu jen jako jednu z možností zmiňuje, že systém může sledovat odvedenou práci a připsat majiteli na účet kredit, který půjde vyměnit za software, přístup k natrénovanému modelu nebo peníze. Kolik by taková práce vynesla a na jakých zařízeních by služba běžela, patent neříká. Microsoft přihlášku podal už v dubnu 2025 a zatím neohlásil, že by z vynálezu chtěl udělat službu pro Windows nebo Xbox.
Za výkon grafiky už dnes platí Salad
Tomu, co Microsoft popisuje v patentu, se dnes nejvíc blíží aplikace Salad pro Windows. Začínala jako program, který na počítačích hráčů těžil kryptoměny, teď jejich grafiky pronajímá firmám, které na nich generují obrázky umělou inteligencí, převádějí řeč na text nebo počítají simulace molekul. Od roku 2018 se do sítě zapojilo přes 450 tisíc grafik, denně jich pracuje zhruba 16 tisíc a jejich majitelům Salad zatím vyplatil přes 7 milionů dolarů.
Jedním ze zákazníků je Civitai, velký web pro sdílení a generování AI obrázků, který přes Salad na více než 600 domácích kartách vytvoří 10 milionů obrázků denně. Herní grafika se tak v noci klidně může věnovat obrázkům, které si naklikal někdo úplně cizí. Civitai si přes Salad navíc každý měsíc natrénuje víc než 15 tisíc takzvaných LoRA, malých doplňků, které obrázkový model naučí nový styl nebo postavu. Umělou inteligenci tedy jde na herních grafikách trénovat už dnes, jen v malém.
Stačí nainstalovat aplikaci a nechat ji běžet, když počítač nepotřebujete. Zapnout se umí i sama, když počítač chvíli nikdo nepoužívá, případně podle nastaveného rozvrhu, a kdykoli ji můžete pozastavit. Aplikace stáhne zakázku a spustí ji v odděleném virtuálním prostředí uvnitř Windows. Počítač k tomu potřebuje zapnutou virtualizaci v BIOSu, alespoň 16 GB operační paměti a 70 GB volného místa na disku C. Hry a jiné náročné programy mají během práce zůstat vypnuté. Odměna se sbírá jako kredit, který lze v obchodě Salad vyměnit za herní kódy, dárkové karty, předplatné nebo výplatu na PayPal.
Aplikace si umí půjčit i nevyužité internetové připojení a přeposílat přes něj video pro streamovací služby, za což připisuje další kredit. A když pro grafiku zrovna nemá práci, může ji zaměstnat těžbou kryptoměn, která na moderních kartách vynese jen pár korun denně, často méně, než kolik stojí spotřebovaná elektřina.
Další služby míří na zkušenější uživatele. Na tržišti Vast.ai si majitel sám určí cenu za hodinu, zato musí mít počítač s Linuxem a starat se o něj jako o server. Kryptoměnové sítě jako Nosana platí vlastní kryptoměnou a také vyžadují Linux a kartu od Nvidie. Pro majitele běžného herního počítače s Windows jsou obě cesty zbytečně složité.
Kolik vynese půjčování grafiky a kolik spolkne elektřina
Salad zveřejňuje aktuální sazby pro jednotlivé grafické karty a každou hodinu je obnovuje. Výše odměny se řídí prioritou, kterou zákazník své zakázce nastavil, a jak často nějaká zakázka přijde, určuje poptávka po daném modelu karty. Pevná mzda to tedy není, průměr ale ukazuje, s čím se dá počítat.
Rozhodující je elektřina. Počítač při zakázce odebírá zhruba tolik jako při náročné hře, u sestavy s RTX 4070 je to asi 300 W. Při ceně kolem 7 Kč za kilowatthodinu, kterou dnes běžná domácnost platí i s distribucí, stojí hodina práce asi 2,10 Kč. Průměrná odměna pro RTX 4070 je přitom v přepočtu asi 1,25 Kč za hodinu. Kdyby počítač běžel celý měsíc bez přestávky, majitel by dostal zhruba 900 Kč a za elektřinu by zaplatil přes 1 500 Kč. Ani když počítač běží tak jako tak a počítáte jen spotřebu navíc, průměrná odměna ji nepokryje.
Jinak to vychází u nejdražších karet. S RTX 4090 je průměrná odměna asi 6,20 Kč za hodinu, zatímco elektřina pro celý počítač, který odebírá asi 550 W, vyjde zhruba na 3,85 Kč. Za měsíc nepřetržitého běhu tak majitel dostane kolem 4 500 Kč a po zaplacení elektřiny zbude asi 1 700 Kč. U RTX 5090 je odměna ještě zhruba o třetinu vyšší, sestava s ní ale také víc spotřebuje. Karta za desítky tisíc korun ovšem celé noci běží naplno jako při hraní, větráky hučí a v pokoji je teplo. Ušetřit na elektřině omezením výkonu karty nejde, protože Salad pak takovému počítači může přestat přidělovat zakázky.
Pro většinu hráčů je tedy dnešní půjčování grafiky spíš zajímavost než přivýdělek. Smysl dává hlavně majitelům nejvýkonnějších karet.
Co by na tom mohl změnit Microsoft
Salad i Vast.ai pronajímají celou kartu pro jednu zakázku, která se vejde do jednoho počítače, a ten pak po celou dobu pracuje jen na ní. Patent Microsoftu naopak popisuje trénink jednoho velkého modelu na mnoha zařízeních zároveň, tedy práci, která se do jedné herní karty nevejde.
Jak velká taková práce je, ukazuje otevřený jazykový model Llama 3.1 405B, který Meta vydala v roce 2024. Při jeho tréninku odpracovaly serverové grafiky Nvidia H100 dohromady zhruba 31 milionů hodin. Herní RTX 4090 zvládne při tréninku na papíře asi šestinu toho, co H100, takže by sama na stejný trénink potřebovala přes 20 tisíc let. Ve skutečnosti by to nezvládla vůbec, protože jen parametry modelu zaberou přes 800 GB a karta má 24 GB paměti. Šestnáct tisíc takových karet, tedy zhruba tolik grafik, kolik jich denně pracuje pro Salad, by to teoreticky zvládlo asi za 16 měsíců. Platilo by to ovšem jen tehdy, kdyby si karty nemusely posílat mezivýsledky a čekat na sebe, a právě tenhle problém se Microsoft v patentu snaží vyřešit.
Podle patentu by každé zařízení přispělo jen výkonem, který mu právě zbývá. Zapojit by se tak mohly i notebooky a telefony a herní počítač by nemusel zůstávat zapnutý jen kvůli zakázkám. Majitel by pak platil jen elektřinu, kterou práce pro AI spotřebuje navíc.
Nepřehlédněte
Anthropic varuje před vlastním vstupem na burzu: datacentrům hrozí dražší plyn, horko i naštvaní sousedé
Proč jsou domácí počítače pro firmy kolem umělé inteligence zajímavé, je vidět na trhu s hardwarem. Kvůli datovým centrům pro AI chybějí paměti i pro herní grafiky. Miliony herních počítačů, které většinu dne nikdo nepoužívá, jsou v takové situaci lákavá rezerva. Jestli se z ní stane přivýdělek pro hráče, rozhodne číslo, které patent neuvádí: kolik by Microsoft za odvedenou práci zaplatil. Dnešní služby ukazují, že u běžné herní karty musí odměna nejdřív pokrýt účet za elektřinu.
Ondřej Dolejš
Další dnešní články
