- Šéf Anthropicu Dario Amodei předpovídá, že umělá inteligence může do jednoho až pěti let eliminovat polovinu vstupních pozic v „úřednických“ pracích a zvýšit nezaměstnanost na 20 %
- Podle Amodeiho současné využití AI přechází od augmentace lidské práce k plné automatizaci, přičemž 40 % uživatelů již AI používá k úplnému nahrazení lidských úkolů
- Anthropic představil nový model Claude Opus 4, který dokáže pracovat samostatně téměř sedm hodin v kuse na složitých úkolech bez lidského dohledu
Generální ředitel jedné z předních světových laboratoří umělé inteligence Anthropic Dario Amodei varuje, že AI může v blízké budoucnosti dramaticky zvýšit nezaměstnanost. Politici ani vedoucí pracovníci firem podle něj nejsou na tento scénář připraveni.
Bití na poplach
„AI začíná být lepší než lidé téměř ve všech intelektuálních úkolech a my se s tím budeme muset jako společnost vyrovnat,“ řekl generální ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei v rozhovoru pro CNN. „AI se bude zlepšovat v tom, co dělá každý z nás, včetně toho, co dělám já nebo jiní generální ředitelé.“
Podle Amodeiho by nástroje umělé inteligence, které Anthropic a další společnosti velice rychle vyvíjejí, mohly eliminovat polovinu vstupních pozic tzv. bílých límečků a zvýšit nezaměstnanost až na 20 % v průběhu příštích jednoho až pěti let. To by znamenalo pětinásobný nárůst nezaměstnanosti v USA během několika let – naposledy se k této úrovni přiblížila krátce na vrcholu pandemie Covid-19.
Historický precedent se nebude opakovat
Mávat rukou a odkazovat se na elektřinu, industriální revoluci nebo nástup počítačů či internetu už nestačí. Tradiční představa o technologickém pokroku říká, že technologie automatizuje hůře placené pozice s nižší kvalifikací, zatímco vytlačení pracovníci mohou být přeškoleni na lukrativnější místa.
Pokud má ale Amodei pravdu, AI by mohla zničit specializované pozice bílých límečků, které vyžadovaly roky drahého vzdělávání – a tito pracovníci nemusí být tak snadno přeškolitelní na stejně nebo lépe placená místa.
Dá se totiž očekávat, že na rozdíl od minulosti, kdy jsme se jako lidstvo potýkali s „hloupými“ stroji, budou aktuální „chytré“ stroje poháněné umělou inteligencí schopny dělat i novou práci.
Amodei připomněl, že Anthropic sleduje, kolik lidí používá její AI modely k augmentaci lidské práce oproti úplné automatizaci lidských úkolů. V současnosti je to podle něj asi 60 % lidí používajících AI pro augmentaci a 40 % pro automatizaci, přičemž druhá kategorie roste.
Nové možnosti AI
Anthropic minulý týden vyrukoval se zbrusu novým modelem Claude 4, který podle firmy dokáže pracovat samostatně téměř sedm hodin v kuse a zvládat složitější úkoly s menším lidským dohledem. Model Claude Opus 4 může například analyzovat marketingové strategie, procházet reklamní kampaně na Facebooku a Googlu, hodnotit jejich výkonnost a nabídnout návrhy na zlepšení.
„Je to schopnost Claude myslet a uvažovat hluboce po dlouhou dobu o vašem cíli, zatímco také používá sadu nástrojů se svými schopnostmi uvažování, aby se na problémy díval z nových úhlů,“ vysvětlil Scott White, produktový vedoucí asistenta Claude.ai společnosti Anthropic, jak reportuje CNN.
Současně se testováním ukázalo, že model byl schopen „extrémního vyděračského chování“, když dostal přístup k e-mailům naznačujícím, že bude brzy odpojen a nahrazen novým AI systémem. Model reagoval vyhrožováním, že odhalí mimomanželský poměr inženýra zodpovědného za výměnu.
Ve velkém se propouští (a nenabírá) už teď
Velké technologické společnosti již začínají masivně využívat AI pro programování. Generální ředitel Mety Mark Zuckerberg řekl minulý měsíc, že očekává, že AI bude do příštího roku psát polovinu kódu celé jeho společnosti. Generální ředitel Microsoftu Satya Nadella uvedl, že až 30 % kódu jeho společnosti v současnosti píše AI. Všichni přitom logicky očekávají, že toto číslo poměrně rychle poroste.
Stovky technologických společností se předhání ve vývoji takzvaných agentů neboli agentní AI – systémů poháněných velkými jazykovými modely, které dokáží dělat práci lidí okamžitě, nekonečně a exponenciálně levněji.
Současně začínají i velké, ziskové společnosti omezovat personál. Ostatně jen Microsoft propouští 6 000 pracovníků (asi 3 % společnosti), mnoho z nich jsou inženýři. Nemluvě o tom, že v posledních zhruba dvou letech propustil další tisíce a tisíce lidí. Walmart ruší 1 500 firemních pozic v rámci zjednodušování operací a došlo i na CrowdStrike, společnost zabývající se kybernetickou bezpečností, ta zrušila 500 pracovních míst neboli 5 % své pracovní síly s odvoláním na to, že se firma dostala zjednodušeně řečeno do bodu, kdy může spoustu práce zastat AI.
A nejde pochopitelně ani zdaleka o jediné firmy, které dělají podobné kroky, svým způsobem budete jen těžko hledat (nejen) technologickou firmu, která by v současnosti ve velkém nabírala na juniorní a mediorní pozice hromady lidí v případech, kdy to může za ně dělat AI. A tenhle trend teprve začíná akcelerovat.
Varování před koncentrací bohatství
Ale zpátky k Anthropicu. Amodei také varuje, že pokud AI vytvoří obrovské celkové bohatství, většina z něj půjde implicitně AI společnostem a méně obyčejným lidem. „Rovnováha moci demokracie je založena na tom, že průměrný člověk má páku prostřednictvím vytváření ekonomické hodnoty. Pokud toto není přítomno, myslím, že to bude najednou docela děsivé. Ta nerovnost bude děsivá.“
Jako možné řešení Amodei navrhuje „daň z tokenů“ – pokaždé, když někdo použije model a AI společnost vydělá peníze, možná 3 % těchto příjmů „půjde vládě a bude nějakým způsobem redistribuováno“. Což je sice v teoretické rovině moc hezká myšlenka, nicméně v praxi se něco takového očekávat asi nedá.
Jak se na novou realitu připravit?
Amodei ale také nesedí se založenýma rukama a navrhuje několik kroků k zmírnění nejhorších scénářů. Především mluví o zrychlení veřejného povědomí – vláda a AI společnosti by měly transparentněji vysvětlovat nadcházející změny v pracovní síle. Některá pracovní místa jsou tak zranitelná, že stojí za to se nad svou kariérní dráhou zamyslet už nyní. Bohužel, toto se moc neděje a nad rámec určitých technologických skupin, nadšenců a firem, kde je AI očividná, žádná masová osvěta neprobíhá.
Dalším na řadě je zpomalení nahrazování pracovních míst. Amodei mluví konkrétně o pomoci americkým pracovníkům lépe pochopit, jak AI může nyní rozšířit jejich úkoly. To alespoň dává více lidem legitimní šanci navigovat touto transformací a neztratit se bez práce. Dalším důležitým bodem je vzdělávání politků, neboť většina členů Kongresu je podle něj zoufale neinformována o realitách AI a jejím dopadu na jejich voliče. Společný výbor pro AI nebo formálnější briefingy pro všechny zákonodárce by byly začátek.
Tenhle bod je přitom asi to největší sci-fi, neboť podle všemožných slyšení Kongresu se šéfy technologických firem vidíme, že nejen že tomu (někteří) politici vůbec nerozumí, navíc se ještě (opět, pouze někteří) nejsou schopní ani adekvátně připravit. Těžko pak od takových zákonodárců očekávat proaktivní, odborný a sofistikovaný přístup zrovna v tak čerstvé oblasti, jakou je aktuální vlna generativní AI.
Kritické hlasy a optimismus
Ne všichni však sdílejí Amodeiho pesimismus. Jeho bývalý šéf, generální ředitel OpenAI Sam Altman, zastává realistický optimismus založený na historii technologických pokroků. „Kdyby rozsvěcovač lamp mohl vidět dnešní svět, myslel by si, že prosperita kolem něj je nepředstavitelná,“ napsal Altman ve svém zářijovém manifestu s názvem Věk inteligence.
Někteří odborníci také říkají, že je pravděpodobnější, že AI bude automatizovat určité úkoly spíše než celá pracovní místa, což dá lidským pracovníkům více času na složité úkoly, na které počítače ještě nejsou dobré.
Podle Amodeie tenhle vlak už zastavit nepůjde, ale klíčové je prý jednat nyní. Nesnažit se ten vlak zastavit, ale naskočit do něj a alespoň trochu se ho snažit uřídit. Protože je pravdou, že potenciál AI na změnu hromady oborů, odvětví a pracovních míst může být nejen skutečně masivní, ale také překotně rychlý. Masové nasazení a tím pádem i masové propouštění může být otázkou jednotek let, nikoliv několika desetiletí, během kterých by se na něco takového mohla společnost v klidu připravit.
