I když už to zní trochu ohraně, i tento článek bychom mohli začít větou, že jsme dnes opět byli svědky historické události z dílny SpaceX. Soukromá vesmírná společnost Elona Muska totiž před malou chvílí úspěšně dopravila na Zem dvojici amerických astronautů. Ti dosud pobývali na Mezinárodní vesmírné stanici, kam je dopravila loď Crew Dragon nesená raketou Falcon 9. Jejich návrat je završením dlouho očekávané mise, která změnila pravidla kosmonautiky.
Tip: Muskova SpaceX přepisuje historii: první astronauti odstartovali k ISS
Starty do vesmíru s lidskou posádkou tak už nadále nejsou výsadou jen státních agentur. SpaceX prokázala, že vývoj, výrobu i řízení raket a vesmírných lodí, ale třeba i skafandrů, dokáže zajistit soukromá společnost, pro níž mohou být agentury typu NASA jen jedním ze zákazníků. Mise má velký význam i ze symbolického hlediska – Spojené státy po devíti letech získaly kapacitu k dopravě astronautů do vesmíru vlastními silami bez nutnosti spoléhat se na služby Roskosmosu a jejich raket Sojuz.
Opatrný začátek
Návrat začal nenápadně – podrobnou kontrolou pláště Crew Dragonu. Jde přece jen o misi testovací a bylo tak třeba zkontrolovat, že během 62 dnů pobytu lodi na ISS nedošlo k žádné neočekávané události. Vypočítaná pravděpodobnost 1:276, že posádka misi nepřežije, totiž do značné míry vycházela i z rizika poškození pláště cizími objekty. Poté, co posádka s využitím přístrojů stav pláště vyhodnotila jako dobrý, mohlo se začít připravovat oddokování.
Good thing there's Canadarm2 to inspect Crew Dragon's heat shield for meteorite damage. https://t.co/Rhz6WuwmIx @NASA @SpaceX @csa_asc pic.twitter.com/kOTRN3A11S
— Chris Hadfield (@Cmdr_Hadfield) July 24, 2020
To je v podstatě opačným procesem, který jsme měli možnost sledovat před dvěma měsíci. Posádka se převlékla zpátky do elegantních skafandrů a průchodem „proletěla“ do Dragonu. Poté začal poměrně dlouhý a relativně nudný proces uzavírání poklopů, vyrovnávání tlaků a připravování Dragonu na samotné opuštění. To nastalo v 1:34 našeho času a loď i s dvojicí astronautů zamířila do volného vesmíru, směrem k domovské Zemi.
Návrat, natož pak fáze před vstupem do atmosféry, není divácky tak zajímavá, jako start rakety. Z hlediska zúčastněných pracovníků SpaceX a NASA, a pravděpodobně i astronautů samotných, jde však možná o tu „napínavější“ část. Vstoupit do atmosféry a bezpečně přistát totiž není jen tak. Crew Dragon do atmosféry Země vletěl rychlostí přibližně 27 000 km/h. Obrovské tření, které přitom vzniká, zahřeje povrch vesmírné lodi až na neuvěřitelných 1 926 °C. Přežití posádky zajišťuje tepelný štít, který obrovský žár izoluje od vnitřních prostor. Tam by teplota neměla překročit 30 °C. Vzduchové chlazení mají navíc vestavěné i přímo skafandry, takže by posádka měla mít teplotní komfort.
Závada při startu, nebo během přípravy na něj, pořád umožňuje posádce včas se vzdálit za pomoci únikových motorů SuperDraco, které loď odpojí od zbytku rakety a odnesou ji do bezpečí. Při průletu atmosférou na zpáteční cestě však může být jakákoliv závada fatální. I sám Elon Musk přiznal, že z této fáze letu má největší strach. Vše sice bylo pečlivě testováno, ale i tak se Musk nedovedl zbavit určité nejistoty z nepravidelného tvaru Dragonu, kdy čistě hypoteticky mohlo hrozit zachycení žhavé plazmy do výdechů zmiňovaných motorů SuperDraco. To by mohlo způsobit přehřátí kritických částí řídících systémů lodi.
Nic takového se však dle očekávání nestalo. Crew Dragon v 19:52 „odstřelil“ svůj již nepotřebný servisní modul, čímž odhalil tepelný štít a přepnul se na bateriový zdroj elektřiny. O pár minut později v 19:56 zažehl na 11,5 minut motory, které loď před vstupem do atmosféry zbrzdily a nasměrovaly na správnou trajektorii. Samotný vstup pak proběhl okolo 20:35. Krátce poté se dle očekávání na několik minut přerušilo rádiové spojení s posádkou, které se obnovilo až ve 20:41 po „nejžhavější“ fázi letu.
Ve 20:44 pak ve výšce asi 5,5 km Crew Dragon začal brzdit pomocí dvou pomocných padáků a následně v 1 800 m nad zemí rozbalil i hlavní čtveřici padáků Mark 3. O chvíli později ve 20:48 Crew Dragon jako první americká loď po 45 letech dosedl rychlostí asi 25 km/h na hladinu.
Astronauts complete first splashdown in 45 years. Very exciting!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) August 2, 2020
Na tento moment už na moři čekala loď SpaceX s názvem GO Navigator. Místo přistání bylo vybráno dle požadavků NASA, která požaduje blízkost přístavu a blízkost nemocnice.
GO Navigator nyní v doprovodu rychlých člunů míří ke Crew Dragonu, aby ho na hladině zajistila a pomocí jeřábu vyzvedla na svou palubu. Tento proces zabere asi hodinu, během níž se astronauti kolébají na hladině. Oba proto již dříve uvedli, že počítají s nevolností a možná i zvracením. Pokud vše půjde podle plánu, po vyzvednutí lodi astronauti projdou lékařskou prohlídkou a na pevninu dorazí na palubě GO Navigatoru. Na lodi GO Navigator ale mohou přistávat i vrtulníky. Je tak možné, že bude rozhodnuto astronauty na pevninu přemístit tímto rychlejším způsobem.
Co bude dál?
Historickou misi Crew Demo 2 lze tímto považovat za úspěšně splněnou. Nyní budou týmy SpaceX a NASA vyhodnocena veškerá data nasbíraná v průběhu mise. Následovat by mělo udělení certifikace SpaceX pro pravidelné lety s posádkou k ISS. První ostrá mise Crew 1 by dle plánu měla odstartovat již koncem září. Na palubě tentokrát bude kromě tří Američanů i astronaut z japonské agentury JAXA.
Protože Boeing se svým konkurenčním Starlinerem stále zaostává, bude zřejmě nějakou dobu SpaceX výhradním dopravcem astronautů NASA k ISS. Nejen mise samotná, ale i překonání historicky etablovaného výrobce, je tak pro SpaceX velkým úspěchem. Firma však podle všeho nehodlá usnout na vavřínech. Usilovně pracuje na projektu obří lodi Starship a už byla i oslovena jako jedna z firem, které mají NASA navrhnout řešení pro návrat lidí na Měsíc. To je přitom stále oficiálně plánováno už na rok 2024, byť jde o velmi ambiciózní datum.
Tip: NASA odhalila 49 chyb v softwaru Starlineru. Boeing přesto možná poletí rovnou s astronauty
Ani lety s posádkou na Měsíc však nejsou pro věčného snílka Muska tím pomyslným zlatým grálem. Tím je let na Mars, a jeho následná kolonizace. Kdy a jestli se tak stane, je však zatím stále ve hvězdách.
