Nemusíme se ohlížet desítky let dozadu, abychom viděli, jak moc se automobilový svět za posledních pár let změnil. Tím nemyslím jen elektrifikaci, ale také příchod nových technologií, což s sebou nese i to, že určité věci pomalu z automobilů mizí. Dnes se na několik takových věcí podíváme.
Analogové budíky
Začněme s věcí, kterou ještě v některých autech najdete, ale kdoví, jak to bude vypadat v roce 2022 či později. Už takovou Škodu Kamiq, Peugeot 208, ale i BMW řady 2 můžete mít s displejem před volantem a to jsem vyjmenoval jen pár modelů.
Řešení s displejem má hned několik výhod. Jednou z nich je to, že vám vykreslí vše, co si naprogramujete, a s velkou pravděpodobností je to pro automobilky i menší finanční náklad. Ať se nám to líbí nebo ne, analogovým budíkům už pomalu, ale jistě zvoní hrana.
Každá automobilka jde tak trochu svou cestou. Jedno z nejpoužitelnějších řešení nabízí automobilka Audi. Ta displej před volantem nazývá Virtual Cockpit a od Audi se podobné řešení postupně dostalo i do dalších koncernových značek. K dispozici je však i u BMW, Mercedesu či Volva.
Klasická ruční brzda
Dlouhou dobu šlo o neodmyslitelnou součást automobilů. Jak však plyne čas, klasickou mechanickou ruční brzdu více a více nahrazuje elektronické řešení. Ostatně v kombinaci s automatickou převodovkou není klasická ruční brzda potřeba.
Přijedete do cílové stanice a na automatické převodovce zařadíte „P“. Nic více, nic méně. Stejný scénář jsem zažíval pár týdnu zpátky, kdy mi společnost dělala Škoda Kamiq Monte Carlo, kde ještě byla klasická ruční brzda. Pokud hádáte, že jsem ji ani jednou nepoužil, hádáte správně.
Odstranění ruční brzdy má hned několik důvodů. Jedním z nich je například prostor, ačkoli vám to může znít divně. Tlačítko od elektrické parkovací brzdy je prostě menší. I adaptivní tempomat spolupracuje s elektronickou verzí. Určité modely umějí při jízdě s adaptivním tempomatem zcela zastavit a posléze se rozjet. Když auto stojí, vozidlo automaticky sepne právě elektronickou brzdu a následně při rozjetí deaktivuje.
Zdířka pro startování
Vezmete klíček, strčíte ho do mechanického zámku na dveřích auta a odemknete. Posadíte se, připoutáte a ten stejný klíč vložíte do zdířky pro nastartování. I tohle už je dnes převážně historie.
Některé vozy dnes stále startují pomocí zdířky v interiéru auta, ale odemknout auto pomocí mechanického klíčku už je dnes spíše součástí historie. Vybavuji si například Volkswagen Multivan, který stále pracuje s mechanickým startováním, ale dále bych musel hodně pátrat v paměti. Doba dnes přeje různým technologickým řešením a v poslední letech se do popředí dostává také odemykání chytrým telefonem.
Dnešní moderní auta využívají bezdrátové technologie pro nastartování, ale také odemykání. Ve většině případů vám stačí mít v kapse klíč. Jakmile sáhnete na kliku, auto ověří, že je signál klíčku v dosahu. To stejné platí pro nastartování, jen s tím, že si vozidlo ověří, zda je klíč uvnitř auta. Stačí ho mít klidně v kufru či na zadních sedadlech, ale musí být uvnitř.
CD mechanika a přehrávač na kazety
Dnešní teenageři sice ještě vědí, co je to staré dobré „cédéčko“, ale vysvětlit jim, že pokud jste měli deset oblíbených hudebních skupin, museli jste mít nejméně stejný počet kusů CD, ne-li více, už nemusí být tak snadným úkolem.
Postupem času CD mechaniky mizejí ze světa, a to nejen z toho automobilového, ale také ze světa počítačů. Všechno se digitalizuje a díky službám, jako je Spotify nebo Netflix, máme tisíce skladeb a filmů v naší kapse. Tedy pokud tam nosíte nějaký chytrý telefon.
Stejný osud potkal samozřejmě i předchůdce kompaktních disků, tedy klasické kazety. Možná i vy ještě máte doma hezkou sbírku, kterou jste si pouštěli nejen v autě, ale také doma na nějaké té HiFi věži.
Odnímatelné rádio
Těžko říci, zda zrovna vy si tohle ještě pamatujete. Mně se ihned vybaví Škoda Octavia RS, kterou měl náš rodinný kamarád a byl na své rádio velmi pyšný. Aby také ne, už tenkrát stálo nemalé peníze. Ale pojďme k jádru věci. Pokud zrovna vy víte, o co jde, tak už asi ani nemusíte číst dále.
Avšak mladším čtenářům se to pokusím vysvětlit. Automobilky do svých modelů dávaly jen „pozadí“, ale rádio jste si následně museli koupit vy. Šlo o přední panel, kde se nacházelo veškeré ovládání. Vybírat jste mohli z různých modelů od výrobců, jako je Sony, Panasonic a další.
Přečtěte si také: Hyundai i30N: zábava za volantem není otázkou milionů
I dnes často najdete upozornění, že auto není trezor, a podobné to bylo i tehdy. Autorádia se velmi často kradla, proto vyjmutí předního panelu a následné bezpečné uložení u vás doma bylo součástí parkovacího rituálu. Na většinu panelů existoval obal podobný tomu na sluneční brýle. Do něj jste přední panel i rádio vložili a vzali si ho kamkoli mimo auto.