Jak asi víte, Evropská agentura pro globální navigační systém (GSA) sídlí od roku 2012 v Praze. Agentura provozuje navigační systém Galileo, ale také Evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací – EGNOS.
Agentura v současnosti zaměstnává okolo 200 lidí. Od příštího roku ji však čeká významná transformace. Nový název Agentura EU pro kosmický program napovídá, že v rámci transformace dojde ke sloučení veškerých vesmírných aktivitu EU „pod jednu střechu“. Rozroste se také počet zaměstnanců – stoupne až na trojnásobek. Agentura přitom bude i nadále sídlit v Praze, která se tak možná trochu překvapivě stane centrem unijního vesmírného snažení.
Z Prahy se bude řídit i Copernicus
Agentura EU pro kosmický program (EUSPA) nově pod svá křídla přebere také již existující program Copernicus. Tento program zajišťuje pokročilý monitoring Země a data o stavu půdy, atmosféry i vody slouží následně například v zemědělství. Data jsou ale komerčně nabízena také soukromému sektoru, který je pak využívá například pro různé infrastrukturní projekty.
Copernicus byl sice zřízen v roce 2014 nařízením EU a Evropskou unií je tak pochopitelně řízen, nicméně praktickou stránku provozu dosud zajišťuje Evropská vesmírná agentura (ESA). To se ale po vzniku unijní vesmírné agentury změní, což se ESA příliš nelíbí. ESA fungující na mezivládním principu nezávisle na EU, v minulosti vyjádřila také nesouhlas s novým jménem unijní agentury, který je podle ESA prý příliš podobný jejich již zavedenému jménu. Nespokojenost ESA je pochopitelná, dá se předpokládat, že její význam bude vznikem vlastní unijní agentury poněkud upozaděn.
EUSPA bude dohlížet také na vznikající program Govsatcom, který má zajistit zabezpečenou satelitní komunikaci pro úřady, bezpečností složky, záchranáře a podobně.
Navzdory krokům vedoucím k posílení unijního vesmírného programu nicméně zřejmě nebude tolik prostředků, s nimiž se ještě nedávno počítalo. Právě probíhající jednání o novém víceletém finančním rámci totiž zřejmě míří k částce 13,2 miliardy EUR pro vesmírné aktivity. Komise přitom ještě nedávno počítala s rozpočtem téměř o tři miliardy euro vyšším, příprava sanace ekonomiky po pandemii koronaviru však tyto prostředky podle všeho omezí.
https://www.youtube.com/watch?v=L9JtNkqIUsw
V Praze mezitím Úřad vlády v kooperaci s jednotlivými ministerstvy a GSA řeší, jak zajistit rozšíření agentury fyzicky. Stávající budova v Holešovicích totiž zjevně trojnásobnému počtu zaměstnanců stačit nebude. Ministerstvo financí tak připravuje podle ČT studii proveditelnosti na její významné rozšíření. Nejde přitom jen o kanceláře, ale také laboratoře a další specializované prostory.
Být centrem unijního vesmírného programu se ČR podle vládních údajů vyplatí. GSA za osm let svého působení v Praze do rozpočtu odvedla přes tři miliardy korun, a po rozšíření se očekává, že tato částka dále poroste. Spolupráce GSA s univerzitami a soukromým sektorem pak vede i k budování vesmírného průmyslu.
V ČR aktuálně působí okolo 50 společností zapojených do tohoto odvětví. Tuzemské společnosti vyrábějí solární panely a adaptéry pro družice, podílejí se na vývoji řídícího softwaru, a dokonce i vyrábějí součásti pro nosné rakety Ariane 6. Ministerstvo dopravy, které má u nás vesmírný program na starost tvrdí, že celkově je návratnost investicí do kosmické ekonomiky až osminásobná.
Tomáš Krompolc
Další dnešní články
