- AI by mohla významně přispět k rozvoji zdravotnictví
- Podíváme se, čeho je již dnes schopna
- Umožní odhalit nemoci, které by jinak zůstaly skryté
Umělá inteligence je rozhodně věc, která poslední dobou hýbe světem. Jednou z vlastností, kterými je obdařena, je rychlé vyhledávání, zpracovávání či vyhodnocování informací. Problémem je, že jsou často tyto informace staré, nepřesné, nebo dokonce nepravdivé. Přesto se ji snaží integrovat do svých produktů všichni technologičtí giganti.
U těchto firem by nepřesnost AI nemusela mít tak vážné následky, jako například ve zdravotnictví, kde by se mohlo jednat o otázku života a smrti. Naštěstí ještě nejsme tak daleko, aby za tato důležitá rozhodnutí nesla zodpovědnost pouze umělá inteligence. Mohla by se však stát významným pomocníkem lékařů, který jim může usnadnit, případně urychlit práci. Pojďme se na některé příklady podívat.
AI, která odhaduje molekulární věk a nemoci z oční tekutiny
Nedávná studie, publikovaná ve vědeckém časopise Cell, odhalila, že oční tekutina obsahuje vodítka o molekulárním stáří a zdraví oka. Vědci ze Stanfordovy univerzity analyzovali drobné kapičky tekutiny, které se obvykle vylučují při operacích očí, a našli téměř 6000 proteinů patřících k různým typům buněk v oku. To je mimochodem asi desetkrát více, než odhadovaly předchozí studie. Následně vyvinuli model umělé inteligence, který umožňuje odhadnout molekulární stáří oka na základě jeho proteinového profilu.
Model byl poměrně přesný pro zdravé oči, avšak ukázal, že některé nemoci, jako je diabetická retinopatie a uveitida, urychlují stárnutí specifických typů buněk. Například lidé s těžkou diabetickou retinopatií měli oči o 30 let starší, než byl jejich chronologický věk. Tyto známky stárnutí byly někdy viditelné ještě předtím, než se objevily příznaky onemocnění, a přetrvávaly i po léčbě.
Studie rovněž zjistila, že v oční tekutině se nacházejí některé proteiny spojené s Parkinsonovou chorobou. Tyto proteiny jsou obvykle detekovány až po smrti a současné testy je nedokáží odhalit, což diagnostiku Parkinsonovy choroby ztěžuje. Výzkumníci navrhli, že screening těchto proteinů v oční tekutině by mohl pomoci diagnostikovat Parkinsonovu chorobu dříve a sledovat její vývoj.
Česká AI na detekci plicních lézí
Dalším příkladem využití AI ve zdravotnictví je model Carebot, vyvinutý doktorandem Masarykovy univerzity Danielem Kvakem a Matějem Misařem. Tento model, vyškolený na desítkách tisíc anonymizovaných snímků z nemocnic a zdravotnických zařízení po celém světě, je podle nich v rozpoznávání lézí na plicích dokonce lepší než lékaři z masa a kostí.
„Různé studie uvádějí, že nepřesnost radiologického popisu se v běžné klinické praxi pohybuje někde mezi 25 a 30 procenty. A právě u rentgenových snímků hrudníku dochází k chybám bohužel nejčastěji. Ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem jsme provedli studii, v níž jsme porovnávali úspěšnost umělé inteligence s úspěšností pěti radiologů. Naše umělá inteligence správně zachytila léze v 91 procentech případů, zatímco u radiologů to bylo 29 až 81 procent,“ uvedl Kvak.
Carebot ale rozhodně nekončí jen u vyhodnocování RTG snímků, umí totiž napsat i stručnou lékařskou zprávu. V současné době jej téměř rok testují lékaři v nemocnici v Havířově a dle radiologa Jakuba Dandára se na něj mohou již v některých věcech spolehnout.
Lékaři nahrazeni rozhodně nebudou
I v tomto případě se má jednat spíše o užitečného pomocníka, jenž odhalí i to, co už unavené oči lékařů nikoliv. Pacienti zase mohou být v klidu, že je jejich diagnóza provedena kvalitně bez ohledu na čas či místo vyšetření.
Navíc kdoví, třeba se jednou v budoucnu dočkáme nějakého jazykového modelu zaměřeného na zdravotnickou péči, který nás nebude mystifikovat nebo nebude rasově předpojatý, což je Achillovou patou současných modelů, jako je například ChatGPT.
