Největší planeta naší sluneční soustavy Jupiter není zajímavá jen svým anticyklónem známým pod názvem Velká rudá skvrna, ale také svými měsíci, kterých je rovných 79. Mezi ty nejznámější patří takzvané „galileovské měsíce“ – Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Ty pozoruje NASA v rámci své mise Juno, která započala už v roce 2011, a od roku 2016 pozoruje největšího plynného obra a jeho měsíce z jeho polární oběžné dráhy.

Nyní NASA zveřejnila unikátní audionahrávku největšího měsíce Ganymedu, kterou pořídila sonda Juno během nejtěsnějšího průletu okolo tohoto tělesa 7. června letošního roku. Zvuková nahrávka pochází z měřicího nástroje sondy, který je navržen pro detekci rádiových a plazma vln z magnetosféry Jupiteru.

Největší měsíc sluneční soustavy Ganymedes je unikátní tím, že má vlastní magnetosféru. Data sesbíraná sondou Juno byla v NASA převedena do slyšitelného spektra, aby mohla vzniknout unikátní zvuková stopa. „Tato nahrávka je dostatečně bláznivá na to, abyste z ní získali pocit, jako byste proplouvali společně se sondou Juno kolem Ganymedu,“ řekl Scott Bolden, vedoucí projektu Juno.
Sonda Juno se v době pořizování nahrávky pohybovala ve vzdálenosti 1038 kilometrů od povrchu Ganymedu. Okolo největšího Jupiterova měsíce naposledy prolétala v roce 2000 sonda Galileo.
Jupiter zažívá v posledních 5 letech změny ve svém magnetickém poli
Kromě unikátní nahrávky se vědci pochlubili dalším pozorováním Jupiteru, který v posledních pěti letech zažívá změny ve svém magnetickém poli. Součástí pozorování je také Velká modrá skvrna, která se pomalu pohybuje na východ rychlostí zhruba 5 centimetrů za sekundu – oběhnout celou planetu jí tak trvá přibližně 350 let. Známější Velká rudá skvrna se pohybuje západním směrem výrazně rychleji, konkrétně rychlostí 432 km/h, díky čemuž planetu oběhne za zhruba čtyři a půl roku.