Volkswagen Passat potkáte prakticky na každém rohu a je jedno, zda se pohybujete v hlavním městě nebo například v Pardubicích. Prodejně se Passatu velmi dařilo a možná i to byl důvod, proč tato německá automobilka zařadila do nabídky stylovější Arteon, který je k dispozici i ve variantě Shooting Brake. Po Volkswagenu Passat často koukají nejen rodiny, ale také obchodní zástupci či manažeři, a dnes se podíváme, co všechno za své peníze v aktuální generaci dostanou.
Sportovní nádech
Na první pohled jistě poznáte, že testovaná verze byla zahalena do sportovního paketu, kterému Volkswagen říká R-Line. Ostatně pod kapotou jsme měli nejsilnější motor z nabídky, ale o tom až později. Osobně mám rád kontrast bílé a černé barvy, takže po této stránce byla testovaná konfigurace oku lahodící. Alespoň tomu mému. Kola dělají auto a Volkswagen Passat není výjimkou. Auto stálo na 19palcových kolech. V základní výbavě však najdete kola o jeden palec menší.
Jednoduchost a osvědčená řešení
V interiéru nehledejte nic převratného – Volkswagen sází na osvědčené uspořádání, které vás sice nenadchne, ale je plně funkční. Společnost nám dělala masážní sedadla, ale zrovna tuhle funkci bych dokázal postrádat. Samozřejmě že obě přední sedadla jsou elektricky nastavitelná a nabízejí i paměti.
Uprostřed palubní desky se nachází displej infotainmentu, pod ním jsou hardwarová tlačítka pro ovládání klimatizačních podmínek a úplně vespod je bezdrátové nabíjení. To musím pochválit, protože se vám tam vejde i 6,9palcový telefon. S odstupem času by se dalo říci, že Passat má v interiéru dost hardwarových tlačítek, ačkoli trend je zcela opačný. Uvidíme, s čím přijde nová generace.
Pod středovou loketní opěrkou je malý box pro menší věci, dva držáky na nápoje a volič převodovky, vedle kterého se nachází několik tlačítek pro různé funkce. Celý interiér je však velmi jednoduchý, vše je tam, kde očekáváte, jen nějaké velké nadšení ve vás nevyvolá. Otázkou je, jestli je to vůbec úkol interiéru.
Digitální kokpit i slušný infotainment
Před multifunkčním volantem je digitální kokpit, který se inspiroval u Audi, a podobné řešení používá i Škoda Auto. Jedná se o displej, který vám dokáže zobrazit nejen budíky, ale například i mapové podklady, popřípadě informace o jízdě. Osobně mám tohle řešení velmi rád. V době automatických převodovek jen málokdo skutečné potřebuje vědět, kolik otáček motor točí, a tak může před volantem upřednostnit jiné informace.
Společnost nám dělala nejvyšší řada infotainmentu, kterou automobilka označuje jako Discover Pro. Pouze s ním můžete využívat odemykání auta chytrým telefonem. A nejen odemykat, ale klíč můžete sdílet i s někým z vašich kamarádů, aniž byste mu museli dát klíč fyzicky. Příjemná záležitost! Pokud však v kapse nosíte iPhone, pak na to zapomeňte. Podporovány jsou určité modely od Samsungu a pár dalších výrobců se systémem Android. Majitelé iPhonu však mohou využívat Apple CarPlay, ostatní pak zase Android Auto, které je podporováno také.
Celý systém je jednoduchý a plně v češtině. Domovská obrazovka zobrazuje tři dlaždice, které si můžete zvolit. Využívat můžete i ovládání gesty, ačkoli to nefunguje tak dobře, jako v modelech od BMW, kde lze pomocí gest například zesilovat či přepínat hudbu. Více minut jsem musel strávit s navigací, jejíž ovládání mi úplně intuitivní nepřišlo. Zkrátka zvyk je železná košile. Infotainment umí zobrazit i vaše SMS zprávy, ovšem opět jen v případě, že využíváte chytrý telefon se systémem Android.
Celý balík asistenčních systémů
Kompletní balík asistenčních systémů Volkswagen nazývá IQ.Drive. V praxi jde o Travel Assist, tedy adaptivní tempomat, který spolupracuje s hlídáním jízdního pruhu. Ten se hodí nejvíce na dálnice, kde fungoval spolehlivě. Ruce musíte mít stále na volantu, ale víceméně vše jen kontrolujete. Dobře systém funguje také v zácpě, kde se o nic nestaráte a auto samo zastaví a následně se rozjede.
Do balíčku patří i nouzové brzdění, hlídání mrtvého úhlu či přednárazový systém, který má ochránit posádku. Jakmile auto rozezná, že je větší pravděpodobnost nehody, automaticky zavře všechna okna a přitáhne přední pásy.
Posledním systémem je parkovací asistent, který potřebuje mít namalované čáry na vozovce. Zvládne zaparkovat jak kolmo, tak podélně, ale občas mu to dost trvá. Pokud si však na zaparkování nevěříte, pak to může být příjemný pomocník. Osobně bych si za tento systém nepřiplácel, už 3D zobrazení je velmi dobrý pomocník, když musíte zaparkovat do stísněnějšího místa, a to poslední, co chcete, je odřít si vaše nová 19palcová kola.
Prostě ostřejší Pašík
Dalo by se říci, že Passat je vlastně takový typický Volkswagen. Nechápejte mě však špatně. Velké většině, včetně mě, by Passat vyhovoval. Ostatně na silnici je potkáte na každém rohu, což je důkaz sám o sobě.
Podvozkově funguje Passat velmi dobře a ani řízení nebylo extra přeposilované. Jediné, co se mi dvakrát nelíbilo, je projev motoru. Pod kapotou byl nejsilnější dvoulitrový benzinový čtyřválec, který byl naladěný na 272 koní. Ve výkonu tedy problém není.
Motor má dost lineární křivku, je prakticky jedno, v jaké rychlosti potřebujete zrychlit, dvoulitr se dostane do otáček a s autem slušně cvičí. Nelíbí se mi však projev motoru. Je takový nudný, bez zvukového doprovodu, bez výkonové špičky – jednoduše řečeno bez většího charizmatu.
Výkon jde na všechna čtyři kola přes automatickou převodovku DSG. Ta občas trochu váhala. Jako kdyby se mě ptala, zda opravdu potřebuju využít plný výkon, který mám k dispozici. V nižší rychlostech pak na jakékoli přišlápnutí plynového pedálu reagovala velmi rychle. Je otázkou, do jaké míry je nastavení otázkou softwaru a do jaké míry jde o omezování emisí.
Ono charizma, které dle mého motoru chybí, může být problém pro moji maličkost a pár dalších. Další zákazníci naopak mohou ocenit, že většinu času ani nevíte, kolik koní máte pod kapotou. Aneb jak se říká, „každá mince má dvě strany“.
272 koní? To musí žrát i trávu kolem silnice, ne?
Časté to téma je samozřejmě spotřeba. Jednoho zarazí už pohon všech kol, druhého pak zase výkon, který dvoulitrový čtyřválec nabízí. Tak jako tak vás mohu ujistit, že spotřeba není něčím, co by vás mělo finančně zruinovat. S Passatem jsem si střihl více než 500 kilometrů a průměrná spotřeba byla 9,2 litru.
Není pro každého
Jedni Passatem opovrhují, druzí na něho nedají dopustit. Je pravda, že velká většina prodaných Passatů je především s naftovým motorem pod kapotou a to je škoda. Nemusíte rovnou sáhnout po nejsilnější variantě v nabídce, ale i tak benzinové motory mají své kouzlo a spotřeba už dávno není tak rozdílná.
Model | Volkswagen Passat R-Line |
Základní cena | 1 299 9oo Kč |
Cena testované výbavy | 1 674 400 Kč |
Výkon | 200 kW / 272 koní |
Zdvihový objem | 1984 ccm |
Palivo | benzin |
Počet válců | 4 |
Pohon | pohon všech kol |
Převodovka | automatická |
Akcelerace 0-100 km/h (s) | 5,8 |
Maximální rychlost (km/h) | 250 |
Spotřeba paliva na 100 km | 7,1 l (kombinovaná) |
Zavazadlový prostor | 650 litrů |
Délka | 4773 mm |
Šířka | 1832 mm |
Výška | 1503 mm |
Rozvor nápravy | 2786 mm |
Hmotnost | 1680 kg |
Objem palivové nádrže | 66 litrů |
Přemýšlím, jak by měl vypadat zákazník, který si do dealerství přijde pro testovaný kus. Nejspíše bude patřit do kategorie, kterým se Passat líbí, a to nejen designově, ale také po praktické stránce, přičemž by pod kapotou rádi měli pár koní navíc než ostatní. To přitom bez zbytečných výkřiků, že při sešlápnutí plynového pedálu na podlahu máte k dispozici 272 koní.
Volkswagen Passat R-Line

Klady
- dynamika
- učelný inteiér
- ztratíte se v davu
- rozumná spotřeba
Zápory
- ztratíte se v davu
- motor nemá charizma
- cena prémiového segmentu