- Odhadovaný maximální dojezd vozů Tesla údajně neodpovídá realitě
- Podle některých odhadů je až o 26 procent nižší, než společnost udává
- Firma měla vytvořit speciální tým, který měl utajovat stížnosti zákazníků
Elektromobily Tesla patří mezi nejznámější vozidla ve svém odvětví, která prošlapala cestičku k jejich masovému šíření. Pod vedením Elona Muska zažila společnost raketový vzestup, a i když v mnoha případech neplní stanovené termíny pro zahájení výroby či dodávek některých modelů a stále ještě úspěšně nevyřešila problémy s dodávkami vozidel na trh, daří se jí. Ačkoli mají vozidla Tesly celou řadu problémů, jejich uživatelé jsou s nimi často velmi spokojení a nějakou tu chybu jim rádi odpustí.
Je maximální dojezd Tesly nadhodnocený?
Přibližně před deseti lety nicméně Tesla zavedla praxi, která má potenciál poškodit nejen dobré jméno společnosti, ale také elektromobilů obecně. Řada uživatelů totiž až úzkostně řeší maximální možný dojezd, který je u elektromobilů menší než v případě vozidel se spalovacími motory. Podle informací Reuters ale v tomto ohledu Tesla svým zákazníkům zcela vědomě lhala – záměrně prý uváděla větší dojezd při baterii nabité na více než 50 procent, přičemž po poklesu nabití pod tuto hodnotu vozidlo začalo rapidně upravovat dojezd blíže k reálným hodnotám.
To pochopitelně vyústilo v řadu stížností od zákazníků. Zatímco většina firem by šla takzvaně s kůží na trh a přiznala pochybení, v Tesle pod vedením Elona Muska údajně zvolili jinou strategii. Měl vzniknout speciální „diverzní tým“, který měl jeden jediný úkol – potlačovat všechny zmínky o špatném dojezdu a domluvené servisní prohlídky dotčených zákazníků bez okolků rušit. V kancelářích údajně po každé zrušené servisní schůzce na téma dojezdové vzdálenosti slavili zaměstnanci bouřlivým potleskem, přičemž manažeři je ujišťovali ve správném jednání a tvrdili jim, že s každou zrušenou schůzkou zachránili firmě 1 000 dolarů (cca 22 tisíc korun).
Ve většině případů se zákazníci žádné opravy nedočkali a firma nadále pokračovala ve svých marketingových aktivitách, v rámci kterých propagovala mnohem delší dojezdy, než kterých bylo auto reálně schopné, což nejednou potvrdily i nezávislé testy. „Elon chtěl, aby auta ukazovala skvělý dojezd při plném nabití. Když na palubovce uvidíte dojezd 550 až 650 kilometrů, budete z toho mít dobrý pocit,“ uvedl zdroj Reuters.
Na jednu stranu lze žonglování s maximálním dojezdem Tesly pochopit – řada zákazníků má naprosto liché obavy z toho, že jim dojde energie před dosažením nabíječky, což je v mnoha případech velký psychický blok hovořící proti nákupu elektromobilu. Na druhou stranu úmyslné klamání zákazníka a aktivní potlačování jejich oprávněných stížností je praktika, která by ve slušné společnosti neměla mít své místo.
Pokuta od regulátora
Tesla dostala začátkem roku pokutu od jihokorejského regulátora za to, že její vozidla měla v chladném počasí přibližně o polovinu nižší dojezd, než uváděla. Také některé studie tvrdí, že tři modely Tesly mají dojezd v průměru o 26 procent nižší, než společnost uvádí. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí už Tesle nařídila, aby u automobilů od roku 2020 uváděla nižší dojezdy v průměru o 3 procenta, což ale stále neodpovídá podle některých realitě. Elektromobily dle dat sesbíraných mezi lety 2020 a 2023 analytickou společností ze Seattlu například stále nezohledňují okolní teplotu při vypočítávání dojezdu, což může mít na maximální dojezd zásadní vliv.
Kreativní vypočítávání maximálního dojezdu ale není jen doménou Tesly. Gregory Pannone, spoluautor studie zahrnující 21 různých značek, potvrdil, že v průměru mají elektromobily maximální dojezd přibližně o 12,5 procenta nižší, než uvádějí. Ačkoli ve své studii nezmínil jména konkrétních vozidel, v případě Tesly udělal výjimku – tři testované modely americké automobilky totiž měly reálný dojezd o 26 procent nižší, kvůli čemuž se umístily bezkonkurenčně na posledním místě.
Maximální dojezd většina řidičů řešit nemusí
Maximální dojezd je, stejně jako u automobilů se spalovacími motory, ovlivněn celou řadou faktorů, přičemž mnoho z nich je pro oba typy pohonů shodná. Rozdíl je ovšem v dopadu těchto externích faktorů – na elektromobily je často tento dopad mnohem větší. Ačkoli jsou obavy o maximální dojezd v praxi často liché, pro řadu zákazníků představují iracionálního strašáka, který svým způsobem nutí automobilky k „úpravě“ maximálního dojezdu.
Nejčastěji je v Česku osobní automobil využíván pro cesty do práce či na nákupy, k čemuž dojezd okolo 500 kilometrů rozhodně není potřeba. Podle průzkumu agentury Nielsen Admosphere pro úvěrovou společnost Profi Credit z roku 2019 více než polovina Čechů (55 procent) bydlí do deseti kilometrů od svého pracoviště. Jen 6 procent respondentů cestuje za prací přes 50 kilometrů a pouhé jedno procento překonává vzdálenost 100 kilometrů. Průměrná vzdálenost cesty do zaměstnání je 18 kilometrů.
