- Výzkum odhalil dvě období náhlého zrychlení stárnutí
- První vlna přichází ve 44 letech, kdy se začínají objevovat první výrazné kardiovaskulární onemocnění
- Druhá vlna nastává kolem 60 roku, kdy se výrazně začíná projevovat onemocnění imunitního systému
Stárnutí je nevyhnutelný proces, který zasahuje každého z nás, avšak jeho průběh a tempo mohou být mnohem složitější, než se dříve předpokládalo. Výzkum vědců ze Stanfordovy univerzity přinesl zásadní objev, který by mohl vysvětlit, proč někteří lidé zažívají pocit náhlého stárnutí v určitých obdobích svého života.
Stárnutí není lineární proces
Stárnutí je obvykle považováno za kontinuální, postupný proces, který se projevuje postupnými změnami v těle, jako je pokles svalové hmoty, zhoršení zraku či snížení elasticity kůže. Tento proces je však složitější, než se původně myslelo. Studie Stanfordovy univerzity, která sledovala 135 000 různých molekul u 108 lidí ve věku 25 až 75 let, odhalila dvě období, ve kterých dochází k dramatickým změnám v molekulární struktuře těla. Tato zjištění zásadně mění náš pohled na stárnutí. Celkem bylo odebráno 5405 biologických vzorků (z toho 1440 vzorků krve, 926 vzorků stolice, 1116 vzorků kožních výtěrů, 1001 vzorků ústních výtěrů a 922 vzorků nosních výtěrů)
Vědecký tým vedený Michaelem Snyderem zkoumal různé typy molekul, včetně RNA, proteinů a metabolitů, a také mikrobiální složení těla u 108 dobrovolníků. Ti byli ochotni po dobu jednoho až sedmi let pravidelně poskytovat vzorky krve, kůže, stolice a také výtěry z úst a nosu. Vzorky byly odebírány každých několik měsíců, což vědcům umožnilo podrobně sledovat změny v různých typech molekul během času.
Analýza dat odhalila, že molekulární změny neprobíhají rovnoměrně v průběhu času, jak se původně předpokládalo, ale že existují dvě specifická období, kdy tyto změny nabývají dramatických rozměrů.
Dvě klíčové vlny stárnutí
První výrazná vlna změn nastává kolem 44. roku života a druhá kolem 60. roku. Tato období jsou spojena s významnými změnami v molekulárních drahách, které ovlivňují různé aspekty lidského zdraví.
První vlna, která probíhá kolem 44 let, naznačuje, že v tomto období dochází k vditelným změnám v molekulách spojených s kardiovaskulárními chorobami.
Například metabolismus kofeinu může být výrazně ovlivněn, což může vést k tomu, že někteří jedinci pociťují větší citlivost na jeho účinky, jako je nespavost nebo zvýšený srdeční tep. Podobně změny v metabolismu alkoholu mohou ovlivnit schopnost těla zpracovávat alkohol, což by mohlo vysvětlit, proč někteří lidé v tomto věku vnímají horší snášenlivost alkoholu nebo zažívají silnější kocoviny.
Dalším klíčovým aspektem je metabolismus lipidů, který hraje zásadní roli v regulaci hladiny cholesterolu a dalších tuků v krvi. Změny v tomto metabolismu mohou vést k nerovnováze lipidů, což může zvýšit riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob, jako je vysoký krevní tlak nebo ateroskleróza. V tomto věku se také často zvyšuje hladina LDL cholesterolu – to přispívá k ukládání tukových plaků v cévách a může vést k jejich zúžení nebo ucpání, což je přímou příčinou srdečních infarktů a mozkových mrtvic.
Kromě těchto fyziologických změn se mnoho lidí v tomto období života setkává se zvýšenou únavou nebo stresem, které mohou být také důsledkem těchto molekulárních změn. Zvýšená únava může být spojena s nižší efektivitou metabolismu kofeinu, zatímco stres může být důsledkem jak fyziologických, tak psychologických faktorů, které se kumulují v tomto věku, včetně zvýšené pracovní zátěže, rodinných povinností nebo obav o zdraví.
Tyto změny jsou úzce propojeny s procesy, jako je oxidační stres, který vzniká, když v těle dochází k nerovnováze mezi tvorbou volných radikálů a schopností těla je neutralizovat pomocí antioxidantů. Oxidační stres může způsobit poškození buněk a DNA, což urychluje proces stárnutí a přispívá k rozvoji chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby, cukrovka a rakovina.
Druhá vlna stárnutí
Druhá vlna změn, která přichází kolem 60 let, je spojena s výraznými změnami v různých systémech těla, což naznačuje komplexní povahu stárnutí. Jednou z nejnápadnějších změn je oslabení imunitního systému, což může mít široké důsledky pro zdraví starších lidí. S věkem se imunitní systém stává méně efektivním v boji proti infekcím a nemocem, což vede ke zvýšené náchylnosti k virovým a bakteriálním infekcím, stejně jako k vyššímu riziku vzniku chronických zánětů. Tyto záněty jsou spojovány s řadou onemocnění spojených se stárnutím, včetně kardiovaskulárních chorob, rakoviny a neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.
Další důležitou oblastí, kde dochází k významným změnám, je metabolismus sacharidů. Tělo starších lidí ztrácí schopnost efektivně zpracovávat cukry, což může vést k rozvoji inzulinové rezistence a nakonec i k cukrovce 2. typu. Tento proces je často doprovázen nárůstem tělesné hmotnosti, zejména v oblasti břicha, což dále zvyšuje riziko metabolických onemocnění. Zhoršující se funkce ledvin je dalším klíčovým faktorem, který je spojen se stárnutím. Ledviny ztrácejí schopnost efektivně filtrovat krev a regulovat rovnováhu tekutin a elektrolytů, což může vést k problémům s krevním tlakem a ke zvyšujícímu se riziku selhání ledvin.
Kromě těchto změn vědci také zaznamenali výrazné molekulární změny spojené se stárnutím kůže a svalů. S věkem dochází ke ztrátě elasticity a hydratace kůže, což vede k tvorbě vrásek a snížené schopnosti kůže se hojit. Změny ve svalové tkáni zahrnují úbytek svalové hmoty a síly, což může přispět k oslabení svalů a zvýšenému riziku pádů a zlomenin. Tyto změny mohou mít zásadní dopad na kvalitu života starších lidí a často vedou k omezení mobility a samostatnosti.
Tyto dramatické změny byly pozorovány u mužů i žen, což naznačuje, že nejsou výhradně spojeny s hormonálními změnami, jako je perimenopauza u žen. Ačkoli hormonální změny hrají důležitou roli ve stárnutí, podobné molekulární změny byly pozorovány i u mužů, což podporuje teorii, že stárnutí je komplexní proces ovlivněný mnoha faktory, včetně genetických, environmentálních a životního stylu. Tento nález podtrhuje, že stárnutí není lineární proces, ale spíše série komplexních, dynamických změn, které ovlivňují tělo na různých úrovních.
Zjištění těchto dvou vln dramatického stárnutí může mít významné důsledky pro budoucí zdravotní politiku a strategie prevence. Pokud jsou tyto změny nevyhnutelné, může být klíčové zaměřit se na preventivní opatření a úpravy životního stylu právě v těchto kritických obdobích života.
Josef Novák
Další dnešní články
