- Asijské sociální sítě válcují nájemní influenceři
- Speciální agentury zaměstnávají lidi, aby streamovali na internet z naaranžovaných pokojíků
- Pohlédněte do útrob dystopických továren na influencery
V Asii evidentně vymysleli takřka dokonalý byznys model, jak ze sociálních sítí typu TikTok, Instagram či YouTube vydolovat co nejvíce peněz. Napříč celou Čínou, ale i mimo ní, vznikají tzv. továrny na influencery, kam lidé chodí tvořit obsah na sociální sítě. Celé to však připomíná dystopické sci-fi na úrovni seriálového hitu Black Mirror.
Falešné pokoje, falešné úsměvy
Představte si místo, které vypadá jako dětský pokojík. Je barevně vymalovaný, najdete v něm pracovní stolek a další typický nábytek, možná i postel, komodu s oblečením a podobně. Mladá dívka, ve věku vaší starší dcery, zde natáčí video na TikTok nebo jinou obdobnou sociální platformu.
Tato místnost se však nenachází v bytovém domě nebo u rodičů zmíněné dívky. Jde o místnost v rámci obrovského komplexu, kde jsou takových pokojů klidně vyšší desítky. Všechno je falešné, nejde o skutečný pokoj, nýbrž o „kancelář“ profesionální influencerky. Jenže ona není sama sobě pánem, videa sice natáčí na svůj kanál, je však svým způsobem zaměstnaná. Příměr s pasákem a jeho harémem ženských společnic bohužel není tak daleko pravdě.
Social selling factory in Indonesia 🤯
This is UGC industrial mass production. This is a freaking factory.
Selling things online is changing so fast. Everything is changing so fast.
This is unreal pic.twitter.com/8rig77MGuR
— Linus Ekenstam (@LinusEkenstam) August 20, 2023
Videí, které zachycují to, jak se z obsahu na sítích stal tvrdý byznys, je na internetu celá řada. Na TikToku se například objevilo video z jedné takové továrny, údajně umístěné v Indonésii. Prostory odpovídají popisu výše: slečny, ale i mladí muži sedí za stolem v místnosti 2 × 2 metry a natáčejí videa nebo živě streamují.
Influenceři na zakázku
Proč by ale někdo hledal a zaměstnával lidi na to, aby se z nich stali influenceři? Důvodem jsou spolupráce a možný prodej produktů online. Vždyť jde o ústřední téma dokusérie Op-Docs, o které jsme informovali vloni v prosinci.
Ta zachycuje život jedné takové „dělnice sociálních sítí“, která pracuje v podobné továrně na influencery v Číně. Dívky dostávají velmi malou mzdu (když už, většinou mají peníze pouze coby dárky od fanoušků), zároveň jsou vidinou případných bonusů hnány k vyšším, až abnormálním pracovním výkonům. Ve výsledku pak musejí streamovat třeba i 16 hodin v kuse, každý den.
Cyber-punks? Chinese influencers stream live from wealthy neighborhoods’ streets to get higher donations. 🇨🇳
According to its users, the #tiktok algorithm prioritizes content generated in wealthier areas vs. working class areas.
Are we living in a dystopia? Thoughts on this? 😳 pic.twitter.com/yaEOFUqbJi
— José Maldonado (@Joseindetroit) February 20, 2023
Těžko říct jak v Indonésii, odkud pochází zmíněné video, ale v Číně se na nábor a trénink influencerů specializují přímo agentury. Ty vypíší casting a nejlepší uchazeče pak zavřou do papundeklových pokojíků, aby několik hodin streamovali na sociálních sítích. Své služby pak agentury nabízejí třetím stranám, které mohou přes najaté influencery nabízet široké veřejnosti své produkty.
Děsivá „realita“ asijského kontinentu
Dobře je tato praxe patrná i na dalším videu, které sdílel blogger @LinusEkenstam. Tam je v hale snad stovka influencerů, všichni s vlastním telefonem a vlastním světelným kruhem, který se používá při streamování a natáčení videí na YouTube. Údajně jde o školu pro internetové tvůrce, popřípadě přesně něco na způsob přijímacího řízení do agentury na influencery.
Pro evropské uživatele internetu to celé možná působí dystopicky, a přesně jak jsme popsali, jako ze seriálu Black Mirror. Nicméně v Asii jde velmi pravděpodobně o naprosto běžnou praxi a pracovat jako nájemná internetová osobnost je pro tamní obyvatele stejně běžné jako pro nás jít ráno do kanceláře a odpoledne odejít domů.
