TOPlist

Nvidia investuje do OpenAI 20 miliard dolarů. Ze stomiliardového snu zbyla pětina

Generální ředitel Nvidie Jensen Huang obklopený penězi (ilustrační obrázek)
  • Nvidia se chystá investovat do OpenAI zhruba 20 miliard dolarů místo původně avizovaných 100 miliard, protože obě strany ztratily vzájemnou důvěru.
  • OpenAI čelí rostoucí konkurenci ze strany Googlu, Anthropicu i DeepSeeku a jeho podíl na trhu s AI chatboty klesl za rok o 22 procentních bodů.
  • Valuace OpenAI na úrovni 830 miliard dolarů vyžaduje historicky bezprecedentní růst tržeb, zatímco firma plánuje kumulativní ztráty ve výši 115 miliard dolarů do roku 2029.

Nvidia se chystá investovat do OpenAI přibližně 20 miliard dolarů a to v rámci probíhajícího kola financování, které má společnost ohodnotit na rekordních 830 miliard dolarů. Investice sice není malá, jenže představuje dramatický ústupek od strategického partnerství ve výši 100 miliard dolarů, které obě firmy s velkou pompou oznámily teprve v září 2025.

Podle zpráv agentury Bloomberg a deníku The Wall Street Journal se původní dohoda o budování datacenter za 100 miliard dolarů zastavila a jednání nepokročila za rámec počátečních fází. Jensen Huang, šéf Nvidie, sice označil zprávy o problémech za „nesmysl“, zároveň ale potvrdil, že konečná investice nebude „nic jako“ 100 miliard dolarů. Původní nezávazný záměr počítal s tím, že Nvidia bude postupně investovat stovku miliard do výstavby deseti gigawattů datacenter poháněných její platformou Vera Rubin. První gigawatt měl být hotový ve druhé polovině roku 2026.

Deset let vztahu od DGX-1 po napjatou diplomacii

Vztah mezi Nvidií a OpenAI sahá do roku 2016, kdy Jensen Huang osobně doručil do kanceláří OpenAI v San Franciscu vůbec první superpočítač DGX-1 v hodnotě asi 129 tisíc dolarů, na který napsal vzkaz pro Elona Muska: „Budoucnosti výpočetní techniky a lidstva.“ Stroj obsahoval osm grafických procesorů. Dnes OpenAI provozuje clustery se stovkami tisíc čipů.

Grafická karta (ilustrační obrázek)

Po léta byla Nvidia čistě dodavatelem hardwaru bez jakéhokoli kapitálového podílu. OpenAI utratila v roce 2017 za cloudové výpočty 7,9 milionu dolarů, tedy čtvrtinu svého rozpočtu, a prakticky celá suma šla na GPU od Nvidie prostřednictvím cloudových poskytovatelů. Miliardová investice Microsoftu v roce 2019 sice uzamkla OpenAI na nějakou dobu čistě na platformu Azure, ale pod kapotou zůstal hardware od Nvidie. Když v listopadu 2022 odstartoval ChatGPT, běžel na zhruba deseti tisících GPU od Nvidie. Závislost byla totální.

K prvnímu přímému vstupu Nvidie do kapitálu OpenAI došlo až v říjnu 2024, kdy investovala odhadem 100 milionů dolarů v rámci kola za 6,6 miliardy při valuaci 157 miliard. Šlo o historický přechod z role dodavatele do role akcionáře. A pak přišel ohňostroj v podobě zářijového oznámení stodolarového partnerství.

Proč ze stovky miliard zbylo dvacet

Oficiální příběh je plný vřelosti a partnerství. Skutečnost je podstatně komplikovanější a stojí na třech vzájemně propojených napětích.

Za prvé, Nvidia začala sázet na více koní. V listopadu 2025 investovala deset miliard dolarů do Anthropicu, nejpřímějšího konkurenta OpenAI, v rámci dohody, na které se podílel i Microsoft s investicí až pěti miliard. Valuace Anthropicu se vyšplhala na přibližně 350 miliard. Huang označil Anthropic za „splněný sen“. Pro OpenAI bylo sledování toho, jak její hlavní dodavatel čipů financuje a veřejně chválí rivala, určitě nepříjemné.

Za druhé, OpenAI se začala diverzifikovat směrem pryč od Nvidie. V říjnu 2025 podepsala s AMD dohodu na šest gigawattů GPU řady Instinct (potenciálně 90 miliard v tržbách pro AMD) a udělila AMD warranty na až 160 milionů akcií, tedy zhruba desetiprocentní podíl. Současně navázala partnerství s Broadcomem na vývoji vlastních AI čipů s plánovanou výrobou v roce 2026. V lednu 2026 uzavřela s firmou Cerebras kontrakt za více než deset miliard na 750 megawattů AI čipů. Agentura Reuters informovala, že OpenAI je „nespokojena s některými čipy Nvidie“, zejména pro inferenční úlohy. OpenAI má nyní dohody o dodávkách čipů se čtyřmi různými dodavateli.

Za třetí, Huang má vůči OpenAI údajně i soukromé výhrady. The Wall Street Journal napsal, že Huang „soukromě kritizoval to, co označil za nedostatek disciplíny v obchodním přístupu OpenAI“ a „vyjádřil obavy z konkurence ze strany Googlu a Anthropicu.“ Čtvrtletní zpráva Nvidie pro SEC z listopadu 2025 obsahovala neobvykle přímé varování: „Neexistuje žádná záruka, že uzavřeme definitivní dohody ohledně příležitosti s OpenAI.“

Přes všechna tato napětí obě strany předvádějí téměř ukázkovou diplomatickou hru. Sam Altman na síti X napsal: „Milujeme spolupráci s Nvidií, vyrábějí nejlepší AI čipy na světě.“ Huang zase prohlásil pro CNBC: „Žádné drama se nekoná. Všechno běží podle plánu.“ Také zmínil zájem účastnit se budoucího IPO OpenAI.

Raketový růst, raketové ztráty

Finanční příběh OpenAI je příběhem dvou extrémů. Na straně příjmů jde o skutečně fascinující trajektorii: z přibližně 28 milionů dolarů v roce 2022 přes dvě miliardy v roce 2023 a 3,7 miliardy v roce 2024 až na zhruba 13 miliard v roce 2025. CFO Sarah Friar v lednu 2026 oznámila, že anualizovaná míra tržeb překročila 20 miliard. Pouze byznys s API přidal v prosinci 2025 více než miliardu na měsíčních opakovaných tržbách. OpenAI nyní uvádí 800 milionů týdenních aktivních uživatelů, milion firemních zákazníků a sedm milionů placených podnikových licencí.

Na straně ztrát jsou ale čísla neméně velká. OpenAI v roce 2025 ztratila přibližně devět miliard dolarů oproti třinácti miliardám tržeb. Pro letošní rok firma projektuje provozní ztráty ve výši 14 miliard, v roce 2028 potenciálně až 74 miliard, jak dosáhne vrchol investic do infrastruktury. Kumulativní ztráty do roku 2029 jsou odhadovány na 115 miliard. Pozitivní cash flow se neočekává dříve než v roce 2029 nebo 2030 a to jsou ještě velmi optimistické scénáře. Banka HSBC odhaduje, že do roku 2030 vznikne financovací mezera 207 miliard dolarů, a to i v případě, že se podaří splnit ambiciózní cíle na straně tržeb.

Infrastrukturní závazky OpenAI dosahují ohromujících přibližně 1,4 bilionu dolarů. 300 miliard pro Oracle, 250 miliard pro Microsoft, přes 150 miliard v dohodách na čipy a 38 miliard pro Amazon.

Interní projekce sdílené s investory vykreslují ambiciózní trajektorii: 29 až 30 miliard v tržbách za rok 2026, zhruba 60 miliard v roce 2027, asi 100 miliard v roce 2028 a 200 miliard do roku 2030. Analytici z Epoch AI upozorňují, že za posledních padesát let žádná firma nezvládla růst z deseti miliard na sto miliard tak rychle, jak si to OpenAI plánuje. Nejrychlejší historické srovnání, Tesla a Meta, potřebovaly sedm let. OpenAI se o to pokouší zhruba za tři roky.

Konkurence přituhuje na všech frontách

Tržní dominance OpenAI se rozpadá rychleji, než většina pozorovatelů čekala. Podíl ChatGPT na webovém provozu mezi AI chatboty klesl z 86,7 % v lednu 2025 na 64,5 % v lednu 2026. To je pokles o 22 procent za dvanáct měsíců. Na mobilech klesl podíl z 69,1 % na 45,3 %. Zisky šly především ke Google Gemini, jehož podíl na webu vzrostl z 5,7 % na 21,5 %, a ke Groku od xAI, který na mobilech vystřelil z 1,6 % na 15,2 %.

Google se stal nejnebezpečnějším konkurentem OpenAI, a to ne kvůli kvalitě modelů samotné AI, ale kvůli distribuci. Gemini je či bude integrováno do více než tří miliard zařízení s Androidem, do Google Workspace i do vyhledávání. Lednová dohoda integrující Gemini do Apple Intelligence za odhadem pět miliard dolarů hrozí, že Gemini se stane výchozí AI pro většinu uživatelů smartphonů.

Grafická karta Nvidia RTX 5090

Anthropic zase vyhrává souboj o firemní zákazníky. Jeho podíl na podnikových výdajích na AI vzrostl z 18 % v roce 2024 na odhadovaných 29 až 40 % na začátku roku 2026, zatímco podíl OpenAI klesl z 50 % na přibližně 25 až 34 %. Claude Code se stal dominantním AI asistentem pro programování a překonal GitHub Copilot v denních instalacích ve VS Code. Tržby Anthropicu se blíží devíti miliardám dolarů anualizovaně a firma by mohla dosáhnout ziskovosti v letech 2027 až 2028, tedy výrazně dříve než OpenAI.

Nečekaný šok pak přišel z Číny. Model R1 od DeepSeeku dosáhl výkonu srovnatelného s GPT-4 při tréninkových nákladech zhruba šesti milionů dolarů oproti stovkám milionů u OpenAI. Náklady na zpracování tokenů jsou 50× až 100× nižší.

Sam Altman údajně v prosinci 2025 po tom, co Google Gemini 3 překonalo GPT-5 v klíčových benchmarcích, vyhlásil interní „poplach“ („code red“). Konkurenční obraz už dávno není o jednom dominantním hráči proti skupince startupů, ale jde o válku na více frontách, kde se náskok OpenAI zmenšuje ve všech měřitelných metrikách.

Skutečná technologie, extrémní valuace

Debata o AI bublině se na začátku roku 2026 dá shrnout do jediného paradoxu: technologie je skutečná, ale finanční očekávání na ní navršená skutečná být nemusí.

Laboratoř MIT Media Lab zjistila v srpnu 2025, že navzdory 30 až 40 miliardám dolarů podnikových investic do generativní AI hlásilo 95 % organizací nulovou návratnost. Technologické firmy utratily v roce 2025 za AI infrastrukturu zhruba 400 miliard dolarů, zatímco američtí spotřebitelé za AI služby utráceli pouze asi 12 miliard ročně. Poměr investic k spotřebitelským tržbám 33:1. I sám Sam Altman v roce 2025 připustil, že „lidé budou přeinvestovávat a přijdou o peníze.“

Na straně obhajoby stojí argument, že dnešní AI firmy, na rozdíl od dot-comových hvězd, skutečně generují příjmy. Nvidia má čisté marže 53 %. Šéf Fedu Jerome Powell zdůraznil, že AI je „podložena realizovanými tržbami“. Peníze jdou do hmotné infrastruktury – datacenter, továren, výroby energie – nikoli do vzdušných zámků. Růst tržeb je reálný, i když možná nestačí k ospravedlnění současných valuací.

Umělá inteligence od Nvidie

Valuace OpenAI je extrémní podle jakéhokoli měřítka. Při cílové hodnotě 830 miliard oproti 13 miliardám tržeb v roce 2025 se firma obchoduje na zhruba 64násobku tržeb. Zralé SaaS firmy se obchodují na pěti- až desetinásobku, i na vrcholu roku 2021 se růstové SaaS firmy dostaly maximálně na patnácti- až dvacetinásobek.

Jedním z nejvíc znepokojivých, přehnaných a popravdě i divných prvků celé aktuální AI „bubline“ je i cirkulární dynamika financování. Nvidia investuje do OpenAI, OpenAI za peníze kupuje čipy od Nvidie, Nvidia si tržby zaúčtuje. Microsoft investuje do OpenAI, OpenAI se zaváže utratit 250 miliard na Azure, Microsoft si tržby zaúčtuje. Sama CFO OpenAI Sarah Friar přiznala, že investované peníze „se vrátí k Nvidii“ ve formě nákupů GPU. Ve výsledku se tak jen šíleně velké peníze a ještě větší přísliby ještě větších peněz točí pořád dokola mezi několika málo subjekty.

Co bude dál

Dvacetimiliardová investice Nvidie se velmi pravděpodobně, potřebují ji totiž obě strany. Nvidia si potřebuje udržet pozici hlavního dodavatele čipů a to obzvlášť v kontextu, kdy OpenAI agresivně diverzifikuje k AMD, Broadcomu a Cerebrasu. OpenAI potřebuje kapitál na financování svého neskutenčého tempa spalování hotovosti a validaci v podobě největší čipové firmy světa jako významného akcionáře před plánovaným IPO. Vyjednávací divadlo, což je Huangovo odmítání „nesmyslů“, Altmanovy chvály „nejlepších AI čipů na světě“ a podobné tanečky, je přesně to, co byste čekali, když se obě strany dohodují na podmínkách někde mezi původní vizí za sto miliard a čistě finanční investicí.

Původní stodolarové infrastrukturní partnerství je fakticky mrtvé, i když ho žádná strana formálně nepohřbí. Nezávazný záměr splnil svůj účel jako signál ambicí. Realita je taková, že OpenAI už nechce být výhradně závislá na Nvidii a Nvidia už nechce soustředit sto miliard rizika do jediné firmy, která ročně ztrácí čtrnáct miliard.

Grafická karta Nvidia GeForce RTX

Pro OpenAI je teď naprosto zásadní, jestli dokáže realizovat historicky bezprecedentní plán růstu a současně bojovat na více konkurenčních frontách, spalovat čtrnáct a více miliard ročně, ukočírovat žalobu za 79 až 134 miliard od Elona Muska, kličkovat mezi dalšími žalobami, připravovat IPO a plnit infrastrukturní závazky za 1,4 bilionu dolarů. Seznam věcí, které musí klapnout přesně podle plánu, je příliš dlouhý. Tržby se navíc musí zhruba zdvojnásobovat každý rok po čtyři roky. Eroze tržního podílu se musí zpomalit. IPO musí uspět na hodnotě přes bilion dolarů. Investoři musí i nadále financovat kumulativní ztráty 115 miliard.

Pokud OpenAI uspěje, půjde o opravdu zásadní zlom. Byla by to firma generující 100 až 200 miliard dolarů ročně do konce dekády, provozující nejsilnější AI systémy na světě, s valuací potenciálně přesahující dva biliony dolarů. Pokud růst zakolísá nebo se konkurence přiostří, hrozí firma uvězněná mezi 1,4 bilionem v závazcích a valuací, která se zhroutí v okamžiku, kdy se naruší růstový příběh.

Autor článku Adam Homola
Adam Homola
Nové technologie mě fascinují už od útlého věku. K dlouhodobému zájmu o hry a herní průmysl se mi postupem času přirozeně přidal i hardware, software, internetové služby a od roku 2022 i umělá inteligence.

Kapitoly článku