- Stylový Nothing poněkud ubírá na extravaganci, ale pořád vyčnívá
- Svítící glyphy sice nejsou převratné, ale jsou přesně tou legráckou, kterou si oblíbíte
- Aktuálně se prodává za cenu 11 099 Kč, některé kompromisy byste v ní však nečekali
Taky si představujete, z čeho byste si poskládali ideální telefon? Design z jedné značky, hardware ze druhé a software ze třetí? Já bych si vybral vzhled právě od Nothingu, výkon třeba z Vivo X300 Pro a nástavbu OneUI od Samsungu. Recenzovaný Nothing (4a) Pro není vlajkovka, ale chci předestřít, jak design této značky vnímám – pokud to vidíte jinak, budete pravděpodobně mnohem kritičtější.
A stejně, jako design polarizuje na líbí a nelíbí, tak i telefon jako celek má vlastnosti, které ohodnotíte buď jako takhle to má být, nebo naopak všechno špatně. Přesto můžete Phone (4a) Pro chápat i jako první krok na cestě k telefonům, které budou sice obyčejnější, ale komerčně úspěšnější.
Proč můžete důvěřovat SMARTmanii? Každý produkt nebo službu, kterou testujeme, prověřujeme v reálném provozu po dobu minimálně jednoho až dvou týdnů. Přípravě recenze věnujeme maximální pozornost a snažíme se v ní vždy objektivně zhodnotit všechny klady a zápory daného produktu.
Balení s krytem a proslovem velitele
Nothing vždycky trochu hrál na city, Carl Pei má drama rád už od založení Oneplus. Uvítání proslovem na krabičce, že telefon bude čímkoli si budete přát, proto berte jako součást výstředností, které značku obklopují.
Uvnitř škatulky už je samozřejmě realita nudnější – vytáhnete kromě telefonu jen kabel a užitečný, i když zcela základní průhledný kryt, ostatní průšvihy bude zachraňovat v továrně nalepená fólie nebo Corning Gorilla Glass 7i pod ní. V dnešní době to není málo a dovolí to telefonu ustát pár dní, než si pořídíte ochranu dle vlastního výběru.
Design se uklidnil
Kdyby Nothing Phone (4a) Pro jen ležel na stole, ani po něm neštěknete. Plochý displej jste viděli nespočetněkrát, průstřel kamery není ani menší, ani větší, než jste zvyklí, a stříbrné rámečky má sedm mobilů z deseti. Tradičně zvolili inženýři i rozmístění tlačítek na pravém boku a USB-C dospod, aby zbyl po jeho stranách prostor pro reproduktor a slot na SIM kartu. Maličko z nudného koloritu vyčnívá jen Essential tlačítko na levém boku.
Teprve na zádech ukazuje Nothing svou vizi jedinečnosti, ačkoli se tentokrát držel při zemi víc, než je zvykem. Upřímně, nechtěl bych rozhodovat, jaký vzhled zvolit. Pro aktuální podobu s jednolitým hliníkovým brněním, ze kterého sci-fi modul fotoaparátu zabírá jen malou část, hlasují nižší výrobní náklady, pevnost konstrukce, chlazení i výsledná tloušťka. Jenže Phone (4a) Pro se kvůli tomu už tolik neliší od běžné produkce.
I ten fotomodul se tváří trochu unaveně. Dřív byly všechny šroubky přiznané a bílá plocha jim dovolila svítit, v kombinaci se stříbrnou už však zanikají. Rozporuplně vnímám i překrytí modulu průhledným plastem, který je přerušen jen objektivy. Světelný glyph, respektive displej pro jeho zobrazení, tak sledujete pořád „přes okno“.
Kvůli němu zapadla i červená dioda, která (volitelně) bliká během natáčení, aby bylo soukromí natáčených dostatečně (a taktéž volitelně) chráněno. Technicky vzato tak má Nothing Phone (4a) Pro tři zdroje světla: červenou LEDdku, samotný glyph a klasický přísvit, který je schovaný zhruba uprostřed celého modulu fotoaparátu – zapnout si manuálně jdou však jen dvě poslední zmiňovaná světýlka. Neznámo proč však zapnutí glyphu v rychlých nastaveních aktivuje i přepínač pro svítilnu, která však svítit nezačne. Když ale rozsvítíte svítilnu, glyph se k ní automaticky nepřidá. Bug? Easter egg? Netuším.
Víc vás asi bude zajímat, jak se telefon drží a jak se s ním manipuluje. Je znát, že Nothing (4a) Pro není žádný drobeček. Symetrické rámečky a úsporně střižené tvary velikost maskují, ale rozměry jsou na hranici toho, co lze ovládat jednou rukou. Naštěstí je na tom nejvíc bité ono zbytečné tlačítko Essential. Palec na pravém boku zvládne obsluhu bez problémů, aniž by zařízení někam klouzalo nebo mělo tendenci vyklápět se z dlaně ven. Ostré linie neškodí a telefon je dokonce i dost stabilní na to, abyste na něm mohli psát, i když je položený na stole.
Zamrzí nižší hodnocení odolnosti vůči prachu a vodě. Mezigeneračně se sice IP posunulo z 64 na 65 a Nothing slibuje, že koupačka na 20 minut ve 25 cm hloubky nebude fatální, ale sami asi cítíte, že to bez nezávislého potvrzení nezní moc lákavě. Jasně, za certifikaci se platí, ale jiní to zvládli a velkou úsporu nákladů to podle cenovky nepřineslo.
AMOLED displej a Glyph Matrix
K hlavnímu displeji toho není moc co psát. Na úhlopříčku měří 6,83″, ale nějaký ten milimetřík uříznou symetricky zakulacené rohy. Šířka rámečků by se dala zhodnotit jako průměrná, ale vzhledem k úhlopříčce i stříbrnému lemování působí štíhleji, než by sdělilo pravítko. Totéž lze konstatovat i o oku selfie kamery – jen s rozdílem, že ta žádné lemování nemá a na černé tapetě se úspěšně schová.
Nothing Phone (4a) Pro používá AMOLED panel schopný měnit obsah frekvencí 144 Hz, zajímavě zní i krátkodobý jas 5000 nitů. Zdráhám se však uvěřit, že v této pofidérní disciplíně Nothing překonává i dvojnásobně drahá zařízení. Laicky si ale nemůžu stěžovat ani na barvy, ani na rozsah jasu, ten stačí jak na slunečné dny i noční seance.
Samozřejmostí je pak automatická regulace podsvícení, nastavení teploty barev nebo AOD včetně tří úrovní energetické náročnosti (vždy zapnuto, zapnuto ve stanovený čas, zapnuto dotykem). Hojně jsem využíval i probuzení a uspání poklepáním. Využít můžete i optickou čtečku otisků, která mi vždy fungovala rychle a spolehlivě, jen by jí pomohlo posunout se o dva centimetry nahoru.
Standardní HDR panel má na opačné straně zařízení svého souputníka nazvaného Glyph Matrix. Už loni zmizely světelné oblouky, aby je nahradil usedlejší, zato mnohem praktičtější displej poskládaný ze 137 diod v kruhu. Co dokáže?
V první řadě je to jen legrácka. Zábavná hračka, kterou jiní nemají. Při prvním zapnutí budete hledat, proč ji Nothing tak akcentuje, a kde v Nastaveních je nějaká funkce, která existenci celého Matrixu vysvětlí. V chudém menu najdete leda možnost zobrazovat na glyphu hlasitost, odpočítávající minutku nebo zobrazení měsíce či slunce vůči horizontu, ale sami si asi dokážete představit, jak těžce se bez takových vychytávek žije.
Nothing má ale plány na delší dobu. Za prvé proto umožňuje vytvořit si pravidla, která vybraným aplikacím přiřadí konkrétní symbol. Klidně tak můžete všem zprávám z Gmailu přiřadit zavináč a pokud bude podepsaný šéf, můžete místo něj zvolit symbol π, zatímco manželka dostane srdíčko.
Na webu Nothing Playground si potom můžete projít nabídku tzv. Glyph Toys, což jsou komunitní widgety, které Matrix dále vylepšují. Někdo vymyslel měření okolního hluku, jiný zkusil udělat tamagoči, třetí mikro-odnož Flappy Bird. Hodit se může házení kostkou nebo mincí, vtipně vypadá Pong, vy byste si možná vybrali měření spotřeby dat.
Potíž je, že ne každý Glyph Toy je kompatibilní s každým zařízením a v aplikaci Dot Hub jsou navíc některé položky zpoplatněné. Na webu jsem zase narazil, že odkaz jen vedl na repozitář v GitHubu. Nakonec jsem tak nejčastěji na glyphu zobrazoval čas v kombinaci s notifikacemi.
Na jednu stranu tak je snaha pobavit a inovovat milá a lidská, na druhou stranu mi přijde, že Nothing začal spoléhat na sílu nadšenců dřív, než by komunitě vybudoval stabilní základy.
NothingOS vnímám černobíle
Styl a extravagance jsou základní přísady, kterými Nothing dochucuje software ve svých telefonech. Výsledný mix je kontroverzní jako hardware samotný. Má být minimalistický, ale místy škrtá nekoncepčně a bez slitování. Chce vypadat jednotně, ale potom ztrácí na přehlednosti. Stále je to Android 16, který si můžete doladit dle preferencí, ale osobnost značky se pak vytrácí.
Ať si to dokážete lépe představit: v systému třeba chybí vysouvací boční lišta pro multitasking, takže každou další aplikaci musíte hledat v posledních otevřených aplikacích a do celého seznamu se nikdy nedostanete. Z notifikací plovoucí okno spustíte, ale ne všechny aplikace ho podporují – taková Nastavení vždy spustíte jedině ve fullscreenu. Pixelem je inspirované i zavření všech aplikací až na konci jejich seznamu. Tohle vážně na pochvalu není, propracovanější nástavby pohyb po systému zvládají lépe.
Systém sice rychle pochopíte, ale často narazíte na zdi, které vás mají udržet ve světě, ve který Nothing věří. Proto je celý systém sjednocený do odstínů šedé, aby pěkně kontrastovaly všechny ty bílé tečky a černé negativní prostory. Nabídka widgetů v tomto stylu se úspěšně rozrůstá a kde nejsou předpřipravené ikonky ve dvou barvách, tam přispěchá automatická alternativa v odstínech šedé. Vypadá to působivě, jednotně, ale tady dost nepřehledně – sami si rychle uvědomíte, jak lidský mozek vnímá barvy a tvary.
Ani funkčně to není žádná hitparáda. Když si zvyknete na desktopový režim, od herní nástavby očekáváte víc než nahrávání obrazovky a profil Nerušit, a rádi si upravujete prostředí, nejde se zbavit dojmu, že dostáváte poloviční systém. Je sice hezké, že si můžete zapnout experimentální podporu AirBuds a některé aplikace zamknout kódem, ale sám bych si vsadit všechno na kartu minimalismu netroufnul.
Ani s podporou není situace úplně růžová. Nothing slibuje pro svůj telefon 3 roky aktualizací samotného systému a 6 let bezpečnostních záplat. Konkurence nabízí víc, ale Nothing své úsilí věnuje víc do AI nástrojů.
Jeho Essential Tools mají být jakýmsi digitálním deníčkem, pořád jsem v nich ale nedokázal najít zásadní přidanou hodnotu a na svém názoru z loňského Nothing (3a) Pro trvám. Raději zůstanu u integrovaného Gemini nebo jeho alternativ. Podobný závěr jsem si udělal i u generátoru tapet, který mixuje jen pět typů objektů na obrázku se šesti styly. Pokud bude toto využití AI v elektronice převládat, myslím, že se juniorní kancelářské pozice nemusí o práci bát.
NothingOS je zároveň výborně odladěný. Aby ne, když oproti čistému Androidu se toho optimalizovat moc nemuselo! Snapdragon 7 Gen 4 SM7750-AB je v hierarchii nižší šlechta – nepatří mezi nevolníky, ani měšťanstvo, ale na hrabata z rodiny Snapdragonů 8s Gen 3 zaostává o cca 40 %. Královská rodina „dospělých“ Snapdragonů 8 drží převahu na tři generace dozadu.
Pořád ale Nothing (4a) Pro běhá svižně. Pět jader Cortex-A720 si rozděluje práci, kdy jediné jádro sviští na 2,8 GHz a čtyři další zvládají 2,4 GHz. Zbývající tříjádrový cluster je taktovaný na 1,8 GHz.
Množství operační paměti je adekvátní této síle. Základní verze se 128GB úložištěm se vždy páruje s 8 GB RAM, u dvojnásobné paměti UFS 3.1 pak dostanete na výběr mezi 8 a 12 GB RAMky LPDDR5X, ke kterým můžete alokovat dalších až 8 GB virtuální RAM. Opět se mi kvůli tomu chce otřít si boty o S26 Ultru od Samsungu, která dvanáct giga drží už od roku 2019, kdy se na světlo boží dostala S10+. Takovou stagnaci ani růst cen za paměti neobhájí.
Pro Nothing to ale bohatě stačí na plynulý chod. Ba co víc, (4a) Pro své tempo udrží, i když potí krev. Kovový rámeček se umí rozpálit a záda taky v dlani ucítíte, zatímco naměříte 49 °C, ale na výkonu se to projeví jen málo, k intenzivnímu throttlingu jsem telefon nedonutil, a během standardních testů jsem neviděl pokles výkonu pod 90 % maxima.
—-tady bude katalog HW Nothing 4a —-
Základní model bez přídomku Pro je svému bratříčkovi v mnohém podobný. Místo Glyph Matrix nabízí standardní proužky glyphů, rozměry se liší v desetinách milimetrů a odolnost byla snížená na IP64. Displej by měl mít jas nižší o 500 nitů a úhlopříčka se zkrátila na 6,78″, čemuž částečně ustoupilo i rozlišení.
Největší rozdíl tak znamená použití procesoru Snadragon 7s Gen 3 SM7635-AC, který znamená záměnu jednoho z výkonnějších jader A720 za A520. V samotném výpočetním výkonu to znamená rozdíl jednotek procent, ale použití slabší grafiky Adreno 810 oproti silnější 722 se projeví na výkonu ve hrách o 30 % přibližně.
Baterie hraje na dlouhou životnost
Rozumný kompromis vybral Nothing i za zásobárnu energie. Meziročně se velký skok nekoná, z 5 000 mAh si (4a) Pro polepšilo na 5 080 mAh. Zatímco vlajkovka takový akumulátor slupne jak malinu, střední třída s ní dokáže hospodařit déle. Už loni (3a) Pro zvládlo přiškrcené dva dny a čtyřka na této tradici nic nemění. Bude to sice chtít trochu kázně, ale půjde to!
Kontrola však musí být na vaší straně, prostředí mnoho nástrojů, jak odběr energie zkrotit, nenabídne. V nastaveních můžete spotřebu optimalizovat jen automatem, případně ručně (nebo na stanovených procentech) zasáhnout spořičem. Podobný holistický přístup volí Nothing i pro nabíjení. Doplňovat šťávu můžete chytře, nebo nastavit limit na 70, 80, nebo 90 %.
| Naměřená rychlost nabíjení 50W adaptérem | ||||
| Úroveň | 30 % | 50 % | 80 % | 100 % |
| Čas | 23 minut | 39 minut | 63 minut | 84 minut |
Rychlost nabíjení zůstala na 50 Wattech při použití kabelu. Výrobce zmiňuje jízdu z 0 na 100 % za 64 minut, já se na tyto hodnoty nedostal. I mých 84 minut bych zhodnotil jako použitelný průměr, který vás zachrání ve vypjatých situacích, ale na zadek se z něj neposadíte. Dlužno však dodat, že hlavní inovaci vidí Nothing v životnosti, pročež uvádí, že i po 1200 nabíjecích cyklech si baterie zachová 90 % maximální kapacity. Najednou by ty sedmileté aktualizace nezněly tak zbytečně, že?
Dává smysl fotoaparát se 140× zoomem?
Když loni Nothing přidal do modelu (3a) Pro teleobjektiv, bralo se to jako přelomový krok. Pravděpodobně byl ekonomicky úspěšný, protože ve specifikacích fotoaparátů došlo ke změně právě u něj. Sestavu tak ve finále tvoří:
- 50MPx hlavní objektiv se světelností f/1.9 vybavený optickou stabilizací a ostřící dual pixel fázovou detekcí
- 50MPx teleobjektiv s 3,5× optickým přiblížením, světelností f/2.9 a opět optickou stabilizací a PDAF zaostřováním – loni byl 3× zoom a f/2.6
- 8MPx ultraširoký objektiv se světelností f/2.2 a zorným polem 120°
- 32MPx selfie fotoaparát se světelností f/2.2
Celý telefon jemně vnucuje myšlenku fotky jsou nuda, povyš je na umění. Zatímco běžně spustíte aplikaci a mačkáte spoušť, u Nothingu se nabízí její start widgetem. Ten ale zahajuje focení rovnou vybraným filtrem a pokud si toho nevšimnete, klidně můžete zdokumentovat celý den v retro stylu. Filtry je možné sdílet a importovat ze souborů .cube, v aplikaci je pak galerie náhledů, k jakým scenériím se vybraný filtr hodí, což vám pomůže zpětně zjistit, co se s fotkami stalo a proč nevypadají přirozeně.
Ukázka denních fotek
Tip: všechny testovací snímky v plném rozlišení naleznete zde Pokud si tento prvek pohlídáte, zjistíte, že s rozumnými očekáváními je na zařízení spoleh. Zvládá zaostřovat, nebojí se detailů a ani v interiérech nejde při dostatku světla kvalita dolů. 140× digitální zoom už však naznačuje, že touha zaujmout místy překročila zdravou míru. Samozřejmě že takový stupeň přiblížení je nesmysl, kterým je škoda špinit paměť. Neudržíte ho v ruce, fotka vypadá jak mazanice z hodiny výtvarky ve školce a samotné číslo je maximálně vábničkou na nezkušené.
Širokoúhlý záběr už se hodí víc. Barevným podáním odpovídá hlavnímu objektivu, takže vám nebrání nic oba pohledy střídat. U teleobjektivu ale doporučuji držet se přednastavených hodnot zoomu (2×, 3,5×, 7×), vyšší stupeň využijete maximálně pokud se budete snažit přečíst jméno ulice 100 metrů daleko.
U nočních snímků se kvalita může rozcházet víc než ve dne. Všimnul jsem si, že automatika zpracovává scenérie dvěma způsoby: ten první působí víc realisticky, adekvátně světlu se fotka pohrouží do tmy. Detaily pak sice nejsou vidět, ale např. světlo z lamp zůstává měkké a teplé. Druhý typ znamená, že se telefon snaží scénu vytáhnout ze tmy. Tím se ale do snímku dostává žlutozelené nasvícení a je velmi obtížné udržet během expozice telefon v klidu, abyste zabránili rozmazání.
Ukázka zoomu
Fotky pořízené s filtrem Urban
Tip: všechny testovací snímky v plném rozlišení naleznete zde Ukázka nočních fotek
Video pak nabízí 4K při 30 FPS na hlavním objektivu a teleobjektivu, full HD pak můžete aktivovat pro širokoúhlé záběry. Bohužel kvalitu pochválit nemůžu, při přehrávání je patrné drobné škubání. Můžete vyzkoušet, jestli nepomůže vypnout automatickou snímkovou frekvenci, ale doporučuji to udělat předem – vyhnete se nemilému překvapení.
Závěrečné hodnocení
Nothing je stav mysli. Pokud se rozhodnete, že preferujete Android a chcete vystoupit z davu, tenhle telefon vám pozornost zaručí. Když na někoho mrkne ve výtahu glyph, těžko vydrží nezeptat se, co to máte za telefon. Pokud jste si teď představili, jak si odpovídáte, že „Je to jen taková srandička, ale ukazuje mi to čas a když mi přijde mail, uvidím na ní třeba zavináč,“ může být Phone (4a) to pravé pro vás. Jestli jen hledáte užitečnou střední třídu a design je vám u šosu, nemůžu Nothing doporučit – až příliš hraje na efekt, zatímco konkurence používá promyšlenější a šikovnější nástavby Androidu.
Nothing Phone (4a) Pro můžete chápat jako vyzyvatele pro bestsellery, jako je Samsung Galaxy A56 nebo Xiaomi 15T. Lehké to mít ale nebude. Samsung sice ztratí body ve výkonu i na fotoaparátu, ale certifikovaná voděodolnost IP67 je slušnou protihodnotou a funkčně je OneUI pořád dál než NothingOS. V souboji s Xiaomi 15T to bude mít Phone (4a) Pro ještě těžší. Nemá IP68, v baterii prohrává jak na kapacitu, tak rychlost nabíjení, a pokud si padnete do oka s prostředím HyperOS, není nad čím váhat. Ale rebelové volí Nothing!
Nothing Phone (4a) Pro
Klady
- unikátní design a dobrá ergonomie
- dobrá optimalizace systému
- Glyph Matrix je zábavná legrácka
- kryt a fólie v balení
- dobrá výdrž baterie
Zápory
- odolný jen vůči stříkající vodě (IP65)
- Essential Tools
- NothingOS lépe vypadá, než slouží
- pouze 3 velké aktualizace Androidu
Michal Maňák
Další dnešní články
