- Chytré hodinky a prsteny mohou výrazně pomáhat při prevenci a léčbě nemocí
- Přitom nemusí jít o oficiálně schválená medicínská zařízení, aby byla užitečná
- Ve své studii na to upozorňuje Americká neurologická akademie
Chytré hodinky už dávnou nejsou jen prodlouženou rukou smartphonu, ale sbírají o nás čím dál tím více zdravotních údajů, přičemž některé z nich nám mohou prodloužit život, či ho dokonce přímo zachránit. Ačkoli efekt, který data z chytrých hodinek mají na naše zdraví, je hmatatelný již nyní, přeci jen je zde poměrně velký prostor pro zlepšení, ať už z hlediska množství a kvality sběru dat, tak z hlediska interpretace a práci s nimi na straně lékařů. Nyní to ovšem vypadá, že se blýská na lepší časy.
Lepší interpretace dat ze strany lékařů
Studie zveřejněná Americkou neurologickou akademií poskytla neurologům jasné pokyny k tomu, jak interpretovat zdravotní údaje shromážděné nositelnými zařízeními, která nebyla schválena Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), a vybízí je, aby tyto informace vnímali jako cenný doplněk tradiční péče. Studie poukazuje na čtyři klíčové oblasti, v nichž neurologové zaznamenávají významné údaje pocházející z nositelných zařízení určených pro spotřebitele.
Jedná se o detekci cévní mozkové příhody, monitorování spánku, sledování bolestí hlavy a migrén a epilepsii. Zajímavým příkladem je léčba epilepsie – studie uvádí, že existuje pouze jedno nositelné zařízení schválené FDA, jehož senzory jsou určeny pro léčbu epilepsie, a pacienti místo něj raději nosí méně nápadné zdravotnické prostředky. V případě sledování fibrilace síní mohou být chytré hodinky a chytrá zařízení pro měření EKG užitečným screeningovým nástrojem, přičemž lékař může v případě zjištění neočekávaného stavu doporučit vyšetření na lékařské úrovni.
I oficiálně neschválená zařízení mohou pomáhat
Podobné doporučení platí i pro sledování spánku – studie totiž prokázaly, že chytrá zařízení mohou pomoci zlepšit přístup ke spánku a podnítit změnu návyků. Ačkoli tato studie do jisté míry potvrzuje spolehlivost údajů shromážděných chytrými hodinkami nebo prsteny, přináší také důležitá varování. Konkrétně se zmiňuje o nárůstu úzkosti související se zdravotními problémy v důsledku neustálého přístupu k biometrickým údajům a o nutnosti, aby lékaři tuto možnou situaci s pacienty probrali.
Studie označuje nositelná zařízení, která nebyla schválena FDA za screeningové nástroje, nikoli za diagnostické nástroje, a je důležité, aby uživatelé nezapomínali vnímat získaná data v kontextu na základě příznaků a dosavadního vývoje. To však nic nemění na tom, že se jedná o významný krok, který pomáhá zdravotníkům lépe pochopit, jak využívat bohaté množství dat shromážděných zařízeními na našich zápěstích a prstech.
