TOPlist

„Neviditelný“ bombardér B-2 Spirit: nejdražší letadlo světa vzniklo pro válku, která se nekonala

northrop b 2 spirit nahled

Americký strategický stealth bombardér Northrop B-2 Spirit zná minimálně podle vzhledu asi každý, kdo se jen minimálně zajímá o letectví či vojenskou techniku. Ačkoliv jde o letoun vyvíjený od sedmdesátých let, i v roce 2020 působí velmi futuristicky. „Neviditelný“ bombardér vznikal v době, kdy se s ním počítalo především pro nukleární bombardování hluboko ve vnitrozemí východního bloku. Než se však stihl dostat do aktivní služby, geopolitická situace se rapidně změnila a s ní i určení a vůbec potřeba těchto strojů.

I z tohoto důvodu tak pravděpodobně tyto stroje opustí aktivní službu dřív než o desítky let starší letadla, která původně měly nahradit. To však nic nemění na tom, že příběh a schopnosti tohoto bombardéru patří k těm nejzajímavějším.

Vývoj ve stínu studené války

V polovině sedmdesátých let Spojené státy zjistily, že východní blok v čele se Sovětským svazem začíná zlepšovat své schopnosti detekce letadel a jejich následného ničení. Jednou z možností, jak reagovat na pokročilou protivzdušnou obranu protivníka, byly technologie dnes označované jako stealth, které se v té době teprve začaly rozvíjet.

Lockheed SR 71 Blackbird
Lockheed SR-71 Blackbird

Letouny s nízkou odrazivou plochou radarového záření již existovaly, šlo zejména o průzkumný Lockheed A-12, resp. jeho známější odvozeninu Lockheed SR-71 Blackbird. Pořád šlo ale spíše o klasická letadla se stealth prvky, než stroj od počátku vytvářený s koncepcí „neviditelnosti“ na prvním místě. V druhé polovině sedmdesátých let se však už objevily počítače schopné simulovat odrazy radarových paprsků od jednoduchých ploch. To umožnilo poprvé v historii vyvinout letoun – byť zatím jen v podobě experimentálního demonstrátoru – jehož vnější tvary neurčovala pravidla aerodynamiky, ale radarových odrazů.

F 117 Nighthawk Front
První stealth letoun F-117 Nighthawk ještě spoléhal na ostře řezané tvary, které dokázala tehdejší výpočetní technika simulovat

Demonstrátor nazvaný Hopeless Diamond později pod taktovkou Lockheedu přešel v tajný projekt Have Blue, z nějž se nakonec vyvinul první sériově vyráběný stealth letoun Lockheed F-117 Nighthawk. Jakkoliv šlo o významné letadlo, byl to pořád „jen“ útočný letoun, nikoliv velký strategický bombardér. Ten se vyvíjel od roku 1979 samostatně.

Vášně budil ještě před vznikem

Američané od šedesátých let vyvíjeli nadzvukový těžký bombardér B-1 Lancer, který měl eventuálně nahradit osvědčené, ale pomalé strategické bombardéry B-52 Stratofortress. Jenže už v průběhu letů prvního prototypu začalo být zjevné, že se tyto letouny mohou stát zranitelnými kvůli zmiňovaným pokrokům v sovětské protiletecké obraně. Když se prezident Carter v roce 1977 dozvěděl o vývoji stealth technologií použitelných i na strategický bombardér, nechal projekt B-1 Lancer zrušit, a naopak urychlit vývoj v oblasti stealth technologií.

DARPA USAirForce HaveBlue
Lockheed Have Blue – demonstrátor stealth bombardéru

Jakkoliv se krok mohl vzhledem k novým tajným technologiím zdát logický, zvenku to tak nevypadalo. Ronald Reagan během kampaně před prezidentskými volbami 1980 Jimmyho Cartera tvrdě kritizoval kvůli měkkému postoji v obranné politice USA, přičemž zrušení bombardéru B-1 Lancer uváděl jako zářný příklad. Carter možná i proto volby prohrál, ale několik měsíců předtím ve snaze negovat argumenty svého oponenta oficiálně oznámil, že ministerstvo obrany vyvíjí strategický stealth bombardér.

To byla pravda, neboť o rok dříve začal projekt Advanced Technology Bomber (ATB). V rámci něj jednotlivé firmy předkládaly své návrhy, přičemž poměrně záhy došlo k omezení na dva konkurenty: konsorcia Northrop/Boeing a Lockheed/Rockwell. Oba týmy obdržely kontrakty na rozpracování svých studií. V roce 1981 pak bylo vybráno konsorcium Northrop/Boeing. Vznikající letoun oficiálně obdržel současné označení B-2 Spirit a začalo se naplno pracovat na jeho vývoji. Letectvo předpokládalo, že odebere 165 nových bombardérů.

b 2 b 1 b 52
Ačkoliv měl B-2 (vlevo) původně nahradit B-1 Lancer (uprostřed) i B-52 Stratofortress, tvoří dnes nerozlučnou trojici zajišťující strategické bombardovací schopnosti USA

Bez zajímavosti není, že v roce 1981 krátce po nástupu prezidenta Reagana do funkce došlo k obnovení projektu B-1 Lancer. V jednu chvíli tak vlastně vznikal bombardér B-1 i jeho původně zamýšlený nástupce B-2.

Doživotí za špionáž

Vývoj a výroba bombardéru Northrop B-2 Spirit byla klasifikována jako „šedý projekt“. To znamená nižší stupeň utajení oproti „černým projektům“ typu Lockhhed U-2, jejichž existenci vláda aktivně popírala i členům Kongresu a vývoj se financoval skrz tajné fondy CIA. Vývoj B-2 byl známý většímu množství federálních zaměstnanců a po předvolebním oznámení prezidenta Cartera ve velmi hrubých obrysech částečně i veřejnosti.

northrop b 2 spirit 05
B-2 Spirit v hangáru na domovské základně

To však neznamenalo, že by vláda úzkostlivě netajila přelomové technologie a metody využívané ve vývoji. Všichni zaměstnanci pracující na projektu tak museli získat rozsáhlou bezpečnostní prověrku, kterou zajišťovalo speciální oddělení letectva. Pro výrobu pak byla zakoupena bývalá automobilka Fordu v Kalifornii, která byla pro účely výroby letadel B-2 pochopitelně výrazně přestavěna. Citlivé materiály byly nakupovány přes účelově založené společnosti kryjící reálné odběratele.

Možná ještě tajněji než vývoj probíhala samotná výroba. Dělníci přísahali mlčenlivost a zaměstnanci pravidelně podstupovali testy na detektorech lži. Když do továrny zamířila inspekce z letectva, dělo se tak navzdory protokolu v civilním oblečení. Ani tato opatření však nedokázala zcela zabránit pokusům o špionáž.

V roce 1984 se dvaačtyřicetiletý zadlužený zaměstnanec Northropu Thomas Cavanaugh pokusil předat dokumentaci Sovětům. Z továrny vynesl citlivé dokumenty a telefonicky kontaktoval sovětské diplomaty, kterým za 25 000 USD materiály nabídl. Vzhledem k citlivosti projektu však jeho telefon odposlouchávala FBI, která ho následně vylákala na schůzku a v převleku za sovětské špiony zatkla. Cavanaugh byl za špionáž odsouzen na doživotí, v roce 2001 však byl na podmínku propuštěn. Nebyl mimochodem poslední, v roce 2005 byl takto zatčen a na 32 let odsouzen inženýr Noshir Gowadia, který se pokusil citlivé technologie prodat tentokrát Číně.

Problémy začínají…

První předzvěstí problémů s extrémní finanční náročností projektu B-2 Spirit byla polovina osmdesátých let, kdy se pomalu začala měnit geopolitická situace. Riziko jaderné války se začalo zdát menší. Změnilo se tak zadání: z čistě dálkového strategického bombardéru operujícího ve velkých výškách se mělo stát letadlo vhodné i pro taktické mise, schopné operovat i v nižších výškách a kopírovat terén. Tato změna nastala už v poměrně pokročilé fázi vývoje a způsobila skokové prodražení projektu o miliardu tehdejších dolarů.

B2 bomber initial rollout ceremony 1988
První veřejné představení B-2 v roce 1988. (Zdroj: Goretexguy)

Kromě nárůstu ceny došlo také ke zpoždění projektu o dva roky. První veřejné představení bombardéru se tak odehrálo 22. listopadu 1988 v Palmdale, kde docházelo k finální montáži. Letoun byl vystaven pouze staticky a hosté neměli možnost se podívat na jeho záď. Cílem bylo skrýt inovativně řešené výdechy motorů snižující viditelnost pro tepelně naváděné zbraně. To se však tak úplně nepodařilo. Redaktoři časopisu Aviation Week zjistili, že nad továrnou paradoxně není bezletová zóna, a o pár dní později tak zadní část B-2 nafotili při přeletu nad továrnou.

Konec Sovětského svazu, konec B-2?

První veřejný let se konal v roce 1989. Tou dobou už byl snížen počet objednaných letadel na 75, protože se změnou světové politické situace klesala i potřeba letadel tohoto typu. Když se koncem roku 1991 rozpadl Sovětský svaz definitivně, stal se B-2 Spirit v podstatě zbytečným strojem. S letadlem se od začátku počítalo především k nukleárním úderům na východní blok, což náhle nepřipadalo v úvahu.

Devadesátá léta se tak pro projekt stala velmi temným obdobím. Politici z obou stran politického spektra projekt kritizovali, snažili se omezit financování, či ho zcela zrušit. V roce 1992 pak prezident George Bush starší oznámil, že vznikne jen 20 letadel. Tedy několikanásobně méně, než se předpokládalo při vzniku projektu.

Administrativa Billa Clintona pak sice ještě v roce 1996 schválila půlmiliardovou konverzi původního prototypu na 21. letoun, ovšem tím definitivně výroba B-2 skončila. Northtrop sice nabídl postavit dalších 20 letounů za jednotkovou cenu 566 milionů dolarů, nicméně to už Kongres nikdy neschválil. Odpor se proti rozšíření letky B-2 zvedl i přímo v letectvu, které se obávalo, že by financování Spiritů znamenalo velké škrty ve financování ostatních letounů nutných pro udržení konvenčních i nukleárních útočných kapacit USA.

Neuvěřitelně drahý projekt

Pokud započteme všechny výdaje, které stál vývoj, výroba, stavba továren, náhradní díly a úpravy nutné vzhledem k změně určení, dostaneme k roku 2004 částku 44,75 miliard dolarů. To je po započtení inflace a převedení na koruny neuvěřitelných 1,58 bilionu Kč. Jednotkovou výrobní cenu za letadlo je pak složité počítat, nicméně pohybuje se zřejmě kolem 1,5 miliardy dolarů.

Jenže to ani není ten hlavní problém. Tím je především extrémně drahá a náročná údržba letounů, respektive vůbec cena jejich provozování. Udává se, že měsíční údržba jednoho Spiritu stojí přes 74 milionů Kč. A to ani nemluvíme o tom, že letadla potřebují speciální hangáry, které jsou jednak schopné pojmout jejich rozpětí 52 metrů, a především pak obsahují klimatizaci. Ta je nutná pro zabránění degradace speciálního povrchu letounu, který pohlcuje radarové paprsky.

northrop b 2 spirit 03
Těžko byste hledali elegantněji vypadající bombardér…

Údržba je náročná i časově. Zatímco u bombardéru B-1 Lancer se udává, že jedna hodina letu znamená 60 hodin údržby, u B-2 Spirit to je téměř přesně dvojnásobek. Další výdaje přináší kontinuální modernizace palubních zbraňových systémů a avioniky. Ta sice probíhá standardně u všech letadel, ovšem vzhledem k malému počtu vyrobených kusů a značné netypičnosti mnoha řešení vychází jednotková cena modernizace zpravidla mnohem vyšší, než je běžné.

Letectvo proto v roce 2019 oznámilo, že všechny B-2 Spirit vyřadí ze služby nejpozději do roku 2032. To je o více než čtvrtstoletí dříve, než se předpokládalo. Ve stejném roce došlo paradoxně k prodloužení životnosti letadel B-1 Lancer do roku 2036. Legendární bombardéry B-52 Stratofortress pak mají sloužit až do padesátých let. Vzhledem k tomu, že první let B-52 proběhl v roce 1952, mají tyto letouny (samozřejmě ne konkrétní kusy, ale řada) naději na sto let trvající službu.

Jediný svého druhu

Northtrop B-2 Spirit je bez přehánění jediné letadlo svého druhu. Konstrukčně jde o tzv. samokřídlo, tedy letadlo bez trupu a ocasních ploch – v podstatě tedy jedno velké křídlo. Důvodem pro toto uspořádání byla pochopitelně snaha o minimální radarovou odrazivost a obecně stealth vlastnosti. Víceméně vedlejším efektem je pak ale výborná aerodynamika, díky níž letadlo disponuje doletem zhruba 11 000 km. Navíc umí tankovat za letu, takže v praxi může startovat z USA na kterékoliv místo na světě.

Daní za aerodynamiku a stealth vlastnosti je ale poněkud nestabilní chování za letu. Letoun je proto vybaven fly-by-wire řízením, které dokáže plně automaticky zasahovat do ovládání letadla a stabilizovat ho.

Tip: Američané vybaví L-39 Albatros umělou inteligencí. Má autonomně vyhrávat letecké souboje

Vzhledem k tomu, že se s letounem počítalo pro dlouhé strategické mise, je tomu přizpůsobeno i vnitřní uspořádání. Posádku tvoří pouze dva lidé, což je u takto velkého bombardéru poměrně netypické. Vlevo sedí pilot, vpravo pak velitel mise. Ten zodpovídá za navigaci a ovládání zbraňových systémů. V praxi nicméně letoun může díky vysoké míře automatizace ovládat i jediný člověk.

northrop b 2 spirit 09
Kokpit bombardéru B-2. Na fotce je obsazen americkým ministrem obrany Mikem T. Esperem a jeho ženou Leah

To je důležité při extrémně dlouhých misích. Jeden člen posádky tak může odpočívat na lehátku, jít na WC, nebo připravovat jídlo, zatímco druhý pohodlně zvládne s asistencí počítačů vše potřebné. Při vývoji byl proveden i rozsáhlý výzkum spánkových cyklů a únavy, jejichž pochopení bylo důležité pro realizaci dlouhých misí.

Ovládání

Jak již bylo řečeno, B-2 Spirit nemá klasické ovládací prvky jako výškovku nebo křidélka. Místo toho konstruktéři využili systém devíti ovládacích ploch, které plní různé funkce. Vnější pohyblivé plochy působí jako aerodynamické brzdy, pokud ale pracují asymetricky, plní i funkci směrového kormidla. Dalších šest ploch pak funguje především jako výškovky, dvě z nich se ale používají při nízkých rychlostech i jako křidélka. Prostřední plocha umístěná mezi tryskami motorů pak má za úkol v nižších výškách eliminovat podélné kývání.

northrop b 2 spirit 13

Problémem této koncepce však je, že pohybující se plochy zvyšují radarovou odrazivost. V bojové zóně se tak pro směrové korekce nepoužívá tento systém, ale pracuje se s rozdílným tahem motorů. Většina prvků je redundantně napojena na elektrické i hydraulické okruhy, díky čemuž je letoun velmi spolehlivý a imunní vůči dílčím závadám.

Protože letadlo velké množství procesů dokáže řídit automaticky, potřebuje pochopitelně odpovídající výpočetní sílu. Tu původně zajišťovalo 136 specializovaných počítačů. Tento systém byl nicméně nahrazen v roce 2008 integrovanou výpočetní jednotkou odolnou proti elektromagnetickým pulzům, která už s jednotlivými systémy komunikuje pomocí optické sítě. Při té příležitosti byla také vyvinuta nová verze řídícího softwaru, a stávající kód byl přepsán ze zastaralého programovacího jazyka JOVIAL do klasického C.

Stealth prvky

Nejvýznamnějším prvkem, který letoun dělá „neviditelným“, je jeho samotný tvar. Že ploché tvary snižují radarovou odrazivost zjistila RAF víceméně náhodou už u britského bombardéru Avro Vulcan. Útočný letoun F-117 Nighthawk už pak cíleně využíval své tvary k snižování radarového obrazu, ovšem tehdy šlo ještě pouze o rovné plochy, na nichž tehdejší výpočetní technika dokázala odrazy simulovat.

northrop b 2 spirit 14
Zakulacené tvary bez ostrých přechodů jsou jedním ze stealth prvků

V případě B-2 bylo využito takzvaně kontinuálního zakřivení. Na letounu nenajdete žádné ostré přechody. Dobře je to vidět například na motorech či kokpitu, které ze siluety letounu vystupují v podobě jakýchsi plochých bublin. Výjimkou jsou již zmiňované ovládací plochy, které se ale při vstupu do bojové zóny nepoužívají. Letoun údajně při vstupu do exponované zóny provádí celou sekvenci, jejímž cílem je zvýšení stealth charakteristiky. Detaily ale nejsou známé a lze jen předpokládat, že uzamčení ovládacích ploch je jedním z hlavních prvků procesu.

Většina letadla je navíc vyrobena z kompozitních materiálů z uhlíku a grafitu, které pohlcují radarové paprsky. Samozřejmostí je i speciální barva, či spíše potah. Vedlejším efektem použití těchto velmi lehkých a pevných materiálů je opět zlepšení doletu, což je i přes možnost tankování za letu u strategického bombardéru velmi podstatný parametr.

Zajímavostí je pak tmavě šedě natřená spodní část letadla. Odstín byl zvolen tak, aby splýval s barvou nebe zhruba ve výšce 15 km a ztěžoval tak optickou detekci. Spekuluje se o tom, že jsou Spirity dokonce vybaveny senzorem snímajícím jas nebe nad letadlem, podle nějž může pilot měnit výšku tak, aby optimálně splýval za každé denní doby.

Neviditelná síla

Letadlo je možné detekovat i jinak než radarem. Asi druhým největším rizikem je detekce infračerveného záření vydávaného letadlem, laicky řečeno „tepelné navádění“. Bombardér B-2 Spirit proti tomuto riziku bojuje několika způsoby. V první řadě jsou motory integrovány hluboko v těle, což samo o sobě snižuje jejich infračervený obraz. To by ale nestačilo. Horký vzduch je tak těsně před vypuštěním míchán s chladným vzduchem nasávaným mezerou pod hlavními vstupy, a následně je pomocí speciálních ploch se zvýšenou termální odolností rozprostírán do okolí tak, aby se co nejrychleji zchladil.

B 2 mezera motor
Detail mezery pod hlavním vstupem motorů, kterou je přisáván studený vzduch míchaný s vypouštěným horkým

Pro někoho možná bude překvapivá také informace, že B-2 Spirit není navzdory své vysoce aerodynamické konstrukci nadzvukový. Důvodů je několik. Nepřípustné je přídavné spalování, které produkuje velmi horké plyny, jejichž infračervenou stopu by bylo velmi těžké skrýt. Letadlo se navíc při nadzvukovém letu poměrně výrazně zahřívá třením vzduchu, což je opět obtížně řešitelné. V neposlední řadě pak konstrukce samokřídla není pro nadzvukové rychlosti vhodná, protože by se letoun stal extrémně nestabilním.

Sázka na maximální „neviditelnost“ se vyplatila. Za 23 let služby nebyl zaznamenán jediný incident, při němž by na letadlo byla vystřelena nepřátelská raketa, natož aby došlo k sestřelu.

Výzbroj

Kvůli nutnosti zachovat stealth vlastnosti je veškerá výzbroj nesena ve dvou vnitřních pumovnicích, což je určitou limitací celkové kapacity. Letadlo nicméně i tak pojme 18 tun zbraní.

northrop b 2 spirit 12
Cvičný shoz bomb Mk 82 do Tichého oceánu

Jak již bylo mnohokrát řečeno, B-2 Spirit vznikal za studené války a jeho primárním účelem bylo nepozorovaně proniknout hluboko nad území nepřítele a zaútočit. Vzhledem k realitě doby by v takovém případě šlo téměř jistě o nukleární útok. Ten mohl být realizován buď pumami B61, nebo B83. Nehledě na zvolený typ jich B-2 pojme maximálně 16. To se možná nemusí zdát jako hodně, ovšem opak je pravdou. Výkonnější puma B83 má sílu ekvivalentu 1,2 megatuny TNT, tedy osmdesátinásobek síly bomby Little Boy shozené na Hirošimu. Jednoduchou matematikou tak dospějeme k závěru, že v případě shození 16 pum B83 by jediný letoun B-2 Spirit dokázal způsobit výbuchy s celkově 1 280× vyšší silou, než byl ničivý výbuch nad Hirošimou.

Původně se počítalo také s možností vypouštět naváděnou střelu s plochou dráhou letu AGM-129 ACM, která byla taktéž vybavena nukleární hlavicí. Od tohoto záměru ale bylo nakonec upuštěno.

Jak uvádí Armádní Noviny, letoun také měl sehrát významnou roli v případě nejaderného sovětského útoku na západní Evropu. V takovém případě by letoun asi po osmi hodinách letu z USA mohl začít bombardovat postupující jednotky Varšavské smlouvy. Američané přitom počítali, že pouhá trojice B-2 Spirit zlikviduje kompletní sovětskou mechanizovanou divizi skládající se z 350 obrněnců.

Konvenční zbraně

Konvenčních zbraní může B-2 nést opravdu široké spektrum, což je dáno i tím, jak se postupně měnila role letadla. Jde tak například o neřízené pumy Mk 84 o hmotnosti 907 kg, kterých pojme 16, případně lehčí 227kg pumy Mk 82, jichž letoun může nést až 80. U obou typů pum existuje také naváděná varianta.

MOP bomb b 2
MOP bomba působí poměrně nenápadně, poškození ale působí nápadné

Ze zajímavější munice pak jmenujme například klouzavou řízenou pumu AGM-154 JSOW schopnou dopadnout až 130 km od místa vyhození, což chrání letadlo před protiútokem. Ve výbavě nechybí ani řízené rakety vzduch-země AGM-158 JASSM. Northrop B-2 Spirit ale může na protivníka shazovat i kazetové pumy CBU-87, nebo protitankové a protipěchotní miny GATOR.

Zlatým nejaderným hřibem pak je poměrně nedávno vyvinutá bomba MOP (Massive Ordnance Penetrator). Ta váží neuvěřitelných 13 608 kg a je určena k ničení strategických cílů typu podzemních jaderných středisek, extrémně odolných bunkrů, skladů citlivých zbraní a podobně. Bomba díky své hmotnosti dokáže projít až 60 metry železobetonu, kde následně exploduje 2,4tunová nálož. B-2 podle dostupných údajů pojme tyto bomby dvě, navzdory tomu, že dohromady váží výrazně více, než je udávaná kapacita letounu.

Operační nasazení

První letoun se jménem Spirit of Missouri byl doručen koncem roku 1993, operační schopnosti letka získala v roce 1997. Už o dva roky později přišlo první ostré nasazení. V roce 1999 se NATO rozhodlo v rámci tzv. Operace Spojenecká síla bombardovat Srbsko, resp. Svazovou republiku Jugoslávii, s cílem ji zbavit kontroly nad Kosovem. Šest bombardérů B-2 Spirit útočilo bez mezipřistání z domovské základny v Missouri. Lety trvající přes 30 hodin tvořily sice jen malý zlomek z celkového počtu útoků na Srbsko, avšak připsaly si zničení 33 % srbských cílů a 11 % veškerých shozených bomb. Z vojenského hlediska tak šlo o velký úspěch, z politického už méně. B-2 byly zodpovědné například za zničení čínského velvyslanectví v Bělehradě, při němž zahynuli tři čínští novináři.

northrop b 2 spirit 01
Domovská základna v USA, odkud zpravidla bombardéry startují i na ostré mise

Dalším působištěm byl Afghánistán. Jen několik týdnů po útocích z 11. září začala Operace Trvalá svoboda, kterou odstartovaly právě bombardéry B-2 údery hluboko ve vnitrozemí. Šlo zároveň o jednu z nejdelších leteckých misí v historii. Bombardéry opět startovaly z domovské základny v USA, kam se po shození bomb i vrátily. Ve vzduchu tak strávily neuvěřitelných 44 hodin.

northrop b 2 spirit 02
Díky tankování ve vzduchu může B-2 Spirit podnikat i desítky hodin trvající mise

Letouny B-2 nemohly pochopitelně chybět ani v roce 2003 u Operace Irácká svoboda, během níž na Irák šestice letadel shodila 680 tun munice. Spirity poprvé startovaly na bojovou misi z letišť mimo USA. Šlo o britskou základnu Diego García v Indickém oceánu a další neznámou lokaci. Tou pravděpodobně byla základna RAF Fairford v Anglii, která je vybavena výše zmiňovanými klimatizovanými hangáry. Oficiálně potvrzeno to však nebylo.

Dosud poslední ostrou misí proti státu pak byl tzv. Úsvit Odyssey, tedy bombardování leteckých základen v Libyi s cílem oslabit režim Muammara Kaddáfího a vynutit bezletovou zónu posvěcenou OSN. V roce 2017 pak B-2 v Libyi útočily znovu, tentokrát na výcvikové tábory ISIS.

Mohl B-2 zabít bin Ládina?

Zajímavostí poněkud spekulativního charakteru je pak údajně zvažovaná likvidace bin Ládina. Podle serveru The New Yorker Spojené státy původně zamýšlely, že na pákistánský úkryt teroristy bin Ládina zaútočí bombardér B-2 protibunkrovou bombou.

northrop b 2 spirit 11

Z plánu ale podle serveru sešlo ze dvou důvodů. Prvním problémem je, že masivní exploze by pravděpodobně způsobila civilní ztráty. Neméně problematickým aspektem by pak byla i identifikace těla nechvalně proslulého teroristy. Jak víme, bin Ládina nakonec zabilo komando NAVY SEALs.

Nástupce už je na obzoru

Letouny Northrop B-2 Spirit jsou i po více než 20 letech ve službě zázrakem moderní techniky. Z důvodů podrobněji rozebíraných výše však jsou extrémně drahé a pro dnešní úkoly ne zcela vhodné. Letectvo je tak plánuje nahradit, přičemž nástupcem se stane Northrop Grumman B-21 Raider.

northrop grumman b 21raider
Oficiální render nového bombardéru B-21 Raider

Letadlo svým názvem vzdává hold tzv. Doolittle Raiders, americkým letcům z druhé světové války, kteří v roce 1942 poprvé zaútočili na japonské ostrovy a zejména pak hlavní město Tokio. Akce sice byla z hlediska způsobených škod poměrně nevýznamná, ovšem obrovský dopad měla na morálku. Americkou společnost potěšila symbolická odveta za Pearl Harbor, zatímco Japonskem otřásla nečekaná zranitelnost vlastního území. Název tak zjevně symbolizuje schopnost USA tímto letounem zasáhnout jakéhokoliv nepřítele kdekoliv na světě.

northrop grumman b 21raider pojmenovani
Richard E. Cole, v roce 2016 poslední žijící „Doolittle Raider“, ve svých 101 letech na ceremonii letectva oznámil jméno pro B-21

O B-21 se toho zatím moc neví. Půjde o strategický bombardér s velmi dlouhým doletem, který bude schopen útočit konvenčními zbraněmi i termonukleárním arzenálem. Letectvo plánuje pořídit minimálně 100 ks, spekuluje se ale až o 145 letadlech. V budoucnu mají nahradit jak B-2 Spirit, tak B-1 Lancer, i B-52 Stratofortress.

b 2 b 1 b 52 02
B-52 Stratofortress, B-1B Lancer a B-2 Spirit. Všechny tyto bombardéry má B-21 Raider jednoho dne nahradit.

Výhodou oproti B-2 bude zejména mnohem nižší cena, na níž bude mít podíl kupříkladu i použití motorů odvozených od těch použitých ve stíhačkách F-35 Lightning II. Letadlo také má být mnohem flexibilnější a schopné působit ve špionážních misích, fungovat jako létající velitelství, a dokonce snad i jako záchytný stíhač. Velký důraz je údajně kladen i na schopnost precizních konvenčních útoků minimalizujících vedlejší ztráty. Konkrétních informací je však k dispozici naprosté minimum.

northrop b 2 spirit lockheed f 35
B-2 Spirit v doprovodu F-35 Lightning II

První bombardér B-21 Raider by měl být letectvu předán v roce 2025. První prototyp už v Kalifornii vzniká, a to ve stejné továrně jako kdysi B-2. Existují však určité pochyby, že skutečně bude do 30. let vyroben a operačně připraven dostatek letadel pro takto brzké nahrazení Spiritů. Ty tak možná budou nebe brázdit ještě o něco déle, než by si samotné letectvo představovalo.

Autor článku Tomáš Krompolc
Tomáš Krompolc
Fanoušek Androidu, Googlu a moderních technologií. Rád si poslechne tvrdší hudbu a mezi jeho nejoblíbenější seriály patří ty z produkce Netflixu. V současné době je spokojeným majitelem telefonu OnePlus 6.

Kapitoly článku