Domů » Články » Nečekaný objev: krajinu Marsu nevytvořila voda. Rudá planeta připomíná Kanadu

Nečekaný objev: krajinu Marsu nevytvořila voda. Rudá planeta připomíná Kanadu

Mars je od nepaměti jedním z „nejpopulárnějších“ míst vesmíru, a to jak mezi tvůrci sci-fi příběhů, tak vědeckou komunitou. Velké pozornosti se mu dostává i nyní – na rudou planetu míří výzkumné vozítko NASA Perseverance, vlastní expedici má i Čína a ve SpaceX pracují na tom, aby se v dohledné době staly realitou i pilotované mise.

O Marsu se také předpokládá, že jde o planetu, na níž mohl existovat, či snad dokonce stále existuje život. Nasvědčuje tomu totiž mimo jiné široce akceptovaná teorie, podle níž byl Mars před miliardami let teplou a vlhkou planetou, nikoliv mrazivou pustinou jako nyní. Nová studie, kterou nedávno zveřejnil vědecký časopis Nature Geoscience, však s tímto přesvědčením polemizuje a tvrdí, že geologické útvary na Marsu spíše než volně tekoucí voda způsobily gigantické ledovce.

Krajina podobná Kanadě

Studii provedl tým vedený trojicí vědců z kanadských a amerických univerzit. Ti se rozhodli analyzovat snímky 10 276 jednotlivých údolí spojených do 66 údolních systémů. K tomuto účelu použili speciálně vyvinutý software, který dle určitých unikátních znaků roztřídil údolí do kategorií podle toho, jakým geologickým procesem vznikla.

Patterned ground devon island
Povrch ostrova Devon nápadně připomíná Mars

A výsledek byl překvapivý. Většina údolí se podle vědců vytvořila pod obrovskými několik kilometrů tlustými ledovci. Jeden ze spoluautorů studie, geolog Gordon Osinsky z Western University, říká, že jejich studie „rozporuje široce přijímaný pohled, že povrch Marsu tvořily řeky napájené dešťovými srážkami.“ Ačkoliv tým našel důkazy i o údolích vytvořených tímto způsobem, byl jich prý jen malý zlomek.

Takový závěr sice odporuje dosavadním představám, ale zajímavé je, že se shoduje s počítačovými simulacemi klimatu na Marsu. Ty totiž předpokládají, že před 3,8 miliardami let byl Mars ledovou planetou z velké části pokrytou ledem.

mars and arctic superimposed cover
Fotomontáž v horní části zobrazuje povrch Marsu, zatímco spodní tvoří letecký snímek Devonu. Podobnost tvaru a struktury údolí je očividná.

Protože údolí na Zemi vznikala taktéž různým způsobem, můžeme porovnávat jednotlivé útvary z Marsu s těmi zemskými. A jak autoři studie říkají, nejvěrnějším obrazem současného Marsu na Zemi je ostrov Devon. Jde o největší neobydlený ostrov na světě, který je součástí Kanadského arktického souostroví.

Osinski ostrov Devon charakterizuje jako studenou a suchou arktickou poušť, jejíž zvrásnění vzniklo právě činností ledovců. Že je toto srovnání relevantní, ukazuje i fakt, že NASA na Devonu v roce 2017 zřídila testovací středisko pro robotická vozítka určená pro Mars.

Mráz nevylučuje život

Grau Galofre, další ze spoluautorek práce, říká, že kilometry tlusté ledovce nemusí nutně znamenat absenci života, spíše naopak. Kdybychom prý nakoukli pod tehdejší ledové vrstvy, viděli bychom rozvětvená údolí a kanály, v nichž mohl život existovat. Ledová vrstva by totiž zajistila prostředí s víceméně konstantní teplotou, a především pak clonila před sluneční radiací.

mars povrch 3
Mars je nehostinný, ale fascinující

Důkazem je podle vědkyně například jezero Vostok v Antarktidě. To je taktéž pokryto silnou vrstvou ledu, ale život na bakteriální úrovni v něm existuje. Podle Galofre tedy Mars mohl procházet postupným oteplováním, či naopak ochlazováním, avšak většina jeho geologických útvarů vznikla v souvislosti s ledovci, či erozí vody tekoucí pod nimi.

Rozpolcený názor vědecké obce

Jak již bylo řečeno, tato tvrzení do značné míry podrývají dosavadní představu o vývoji Marsu. Proto není divu, že i reakce na studii jsou rozporuplné.

Server Gizmodo oslovil geologa se specializací na Mars z University of Colorado. Profesor Bruce Jakosky shledává ve studii několik problémů. Prvním prý je, že ačkoliv podoba jednotlivých údolí je rozmanitá a odlišnosti jsou mnohdy mírné, tak se je vědci rozhodli softwarem rozdělit do relativně malého počtu kategorií podle jednotlivých formačních procesů. To podle něj vytváří hodně prostoru pro nejistotu.

mars planeta hubble
Marsu se ne nadarmo přezdívá rudá planeta

Jako příliš malý se mu zdá také počet zvolených údolních systémů k analýze. Autoři studie jich vybrali 66, ačkoliv jich na Marsu jsou dle jejich vlastních slov stovky. Ve výsledku tak prý získaná čísla ukazují spíše na náhodné rozdělení jednotlivých erozních procesů. Ačkoliv tedy uznává, že ledovcová eroze a eroze způsobená vodou tekoucí pod ledovci převažuje, nepřijde mu to jako dostatečně dominantní rozdíl pro ospravedlnění tvrzení, že ledovce jsou tvůrcem převážného množství údolních systémů.

Správný závěr vyvozený ze získaných čísel by tak dle profesora Jakoskyho měl znít, že obdobně důležitou roli hrály všechny zjištěné procesy. A tím pádem by bylo vhodné se zabývat tím, jaké klima by toto umožnilo.

Máme příliš silné předsudky o Marsu?

Existují ovšem i reakce podporující závěry studie. Profesor Scott King, geofyzik z Virginia Tech, označil zveřejněné výsledky za „rozumné, a dokonce i pravděpodobné“. Podle něj si totiž autoři studie položili logickou otázku: pokud nám klimatické modely ukazují, že Mars byl v minulosti ledový, jaká eroze tedy ve skutečnosti údolí vytvořila?

mars povrch 1

Scott King spatřuje problém v tom, že většina lidí i ve vědecké obci má o Marsu (na rozdíl od méně „populárních“ objektů) poměrně silně zažité představy a názory. A to se podle něj někdy staví do cesty dalšímu zkoumání a otevřenému pohledu na věc. Studie ovšem podle něj nutí se tázat, proč předpokládáme, že údolí vznikala působením odhalených řek, a ne kombinací obou procesů.

Mars je stále záhadnou planetou

Jedna studie pochopitelně nemůže změnit všechny současné teorie o historii Marsu. Musí ale být konfrontována s dosavadními poznatky a důkazy, a musí být brána v úvahu při dalším výzkumu. Určitě totiž lze souhlasit s profesorem Kingem, že 40 let opakované teorie o vzniku údolí čistě působením řek napájených srážkami, nemusí být správné, a stejnou roli mohly stejně tak dobře hrát ledovce.

Přečtěte si takéKonec skrývání. Pentagon příští rok zveřejní poznatky o UFO. Něco ale víme už nyní

To ostatně v zásadě potvrzuje i profesor Jakovsky, který i přes svou kritiku práce říká, že jejím výsledkem mělo být konstatování, že se na tvorbě krajiny Marsu podílelo množství vlivů srovnatelnou měrou.

mars povrch 4
Jedna z prvních výraznějších stop lidstva na Marsu – sonda vyvrtaná vozítkem Curiosity

Prehistorický Mars tak byl nepochybně vlhkým místem. Možná jsme si ho ale dosud představovali příliš jednoduše, a šlo o složité a dynamické prostředí. Nezbývá než doufat, že některá ze současných či připravovaných misí odhalí nové poznatky, které nám pomohou zjistit více. Pokud totiž Mars chceme jednou kolonizovat a proměnit v místo k životu, je určitě důležité porozumět mu co nejvíce.

Tomáš Krompolc

Fanoušek Androidu, Googlu a moderních technologií. Rád si poslechne tvrdší hudbu a mezi jeho nejoblíbenější seriály patří ty z produkce Netflixu. V současné době je spokojeným majitelem telefonu OnePlus 6.
Sledování diskuze
Upozornit na
guest
2 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments