Přemýšleli jste někdy nad tím, co se vlastně děje s telefonem v servisním centru? My jsme se do jednoho takového ještě před vypuknutím koronavirové krize vydali, abychom se podívali, jak se provádí výměna displeje. Konkrétně jsme navštívili autorizovaný servis Samsungu, které ve své značkové prodejně v Praze na Andělu (Nádražní 116) provozuje společnost Mobil Pohotovost GSM s.r.o.
Do tohoto autorizovaného servisního centra může zákazník přinést k reklamaci telefon, který pochází z oficiální české distribuce. Jelikož se v případě pobočky na Andělu jedná o menší servis, řeší zde v rámci záruky pouze tzv. reklamace třídy L1, do které spadají převážně závady softwarového charakteru (respektive jde o opravy bez nutnosti rozebrání telefonu).
V případě složitějších záručních oprav, které spadají do vyšších kategorií – L2 (opravy s výměnou komponent) a L3 (nejnáročnější opravy) se telefony přeposílají do VSP Data či TS Nova.

Jinými slovy, pokud do tohoto servisu přijdete s problémem (řešitelným v rámci záruky), který se týká operačního systému, budou si s ním schopni poradit. Pokud ale váš problém bude hardwarového charakteru (nefunkční konektor, systémový reproduktor, problémy s displejem, ztráta signálu, nemožnost zapnutí…), servisovat jej zde nebudou a přepošlou jej do jednoho z výše uvedených nadřazených servisů (týká se výhradně záručních oprav).
USB-C konektory toho vydrží opravdu hodně
V minulosti se zde prováděly i záruční opravy kategorie L2, nicméně v posledních letech jsou „vnitřnosti“ telefonů čím dál více složitější, proto se tyto zakázky předávají do „většího“ servisu. „V minulosti bylo také podstatně více závad spojených s konektory (microUSB), ale s nástupem USB-C problémy téměř vymizely,“ říká František Zahálka, manažer servisu ve společnosti Mobil Pohotovost GSM s.r.o.

Opravy L2 a L3, které probíhají zpravidla v nadřazených servisech, zahrnují výměny komponent, výměny součástek na systémové desce a případně výměnu samotné systémové desky. To, kdy se opravuje systémová deska a kdy se mění, určuje výrobce přesně pro každý model a každou opravu. Obecně lze říct, že s rostoucí složitostí telefonů se opravy častěji řeší výměnou systémové desky.
L3 opravy se symptomem signálové vady nejsou jen o výměně komponent, ale i o následné kalibraci a měření systémové desky. Telefon na konci procesu prochází zařízením, které simuluje všechna pásma mobilních sítí, aby byla zaručena 100% funkčnost. Postup opravy určuje pro každý model výrobce v manuálu.
S náročnějšími záručními opravami je to jasné – ty se v případě tohoto servisu posílají „výše“, nicméně u pozáručních oprav je situace odlišná. Například výměnu rozbitého displeje, kdy k poškození došlo vaší vinou, jsou zde schopni vyřešit ve velmi krátkém časovém intervalu. A protože nás zajímalo, jak taková výměna displeje probíhá, rozhodli jsme se ji zdokumentovat.
Bezpečnost na prvním místě
V případě, že během opravy dochází k manipulaci s baterií (například je potřeba ji vyndat kvůli opravě základové desky, nebo při výměně displeje/zadní strany), pak se vyjmutý akumulátor už do telefonu nevrací. Samsung totiž klade na bezpečnost opravdu velký důraz a namísto původní baterie se do telefonu vždy dává zcela nová. Výměnu baterie v rámci záručního i pozáručního servisu vždy hradí Samsung.
Může se totiž stát, že i při sebeopatrnější manipulaci s akumulátorem může dojít k drobnému poškození (oděrky, poškrábání), což není žádoucí. Nejbezpečnější je tedy po dokončení opravy do telefonu dát zcela nový akumulátor. U záruční i mimozáruční opravy je to pro zákazníka rozhodně příjemný benefit.
Nerozbitný Samsung Galaxy S10+
V rámci dnešního článku vám krok za krokem ukážeme, jak se v servise provádí výměna poškozeného displeje. Pro tyto potřeby jsme měli k dispozici Samsung Galaxy S10+, u kterého se po pádu telefonu na ulici poškodil rámeček a poškrábalo sklo. V rámci této pozáruční opravy tedy dojde k výměně celého zobrazovacího panelu.
Ještě před zahájením servisního úkonu jsme se rozhodli otestovat, jak pevná je konstrukce Galaxy S10+. Vzhledem k tomu, že displej sice nebyl prasklý, ale měl problémy s citlivostí a tudíž by se stejně měnil za nový, rozhodli jsme se ho ještě „dorazit“. Postupně jsme telefon zkoušeli pouštět z různé výšky a sledovali jsme, kolik toho vydrží.
Po zhruba pěti pádech z výšky 50 centimetrů na podlahu s pogumovaným povrchem jsme usoudili, že tady se žádná tortura konat nebude. Přesunuli jsme se tedy nad tvrdší povrch – dlažbu; na tu jsme Galaxy S10+ pouštěli z výšky jednoho metru. Bylo jedno, zda dopadl na boky nebo displej – zobrazovací panel stále držel a nepraskl, i když na kovovém rámečku už se poškození od nárazu projevilo.
Po dalších pěti pokusech jsme se rozhodli výšku zdvojnásobit. Pád ze dvou metrů na dlažbu už nezní příliš optimisticky. První dva pády z této výšky telefon přežil (na displeji se stále neobjevil žádný „pavouk“). Třetí pád už náš test ukončil. Telefon totiž dopadl přímo na displej, který praskl.
Jdeme opravovat
Poškození telefon pro pozáruční (placenou) opravdu nyní předáváme technikovi. Ten následně na skladu dohledává potřebný náhradní díl (displej). Většinu náhradních dílů pro nejčastější opravy mají servisy většinou skladem.
Aby bylo možné se do útrob Samsungu Galaxy S10+ dostat, je nutné telefon na přibližně 10 minut vložit do speciální pece, ve které dojde k nahřátí. Následně se telefon umístí do držáku, kde se pomocí gumové přísavky opatrně sundá zadní strana. Ta byla v našem případě také poškozená a určená k výměně, ale pokud by se servisoval telefon, který by záda prasklá neměl a měnil se jen displej, musel by technik dávat mnohem větší pozor, aby je nepoškodil.
Při výměně displeje u Galaxy S10+ je zobrazovač součástí kovového šasi. Pokud tedy čekáte, že se jen vymění prasklé sklo, jste na omylu. Společně s displejem totiž dostanete celé nové šasi telefonu.

Do té ze se starého kusu s poškozeným displejem po vyjmutí akumulátoru (i v tomto případě se mění za nový kus) přendá základní deska; tu drží několik malých šroubků. Samsung pro snadnější práci v drtivé většině používá shodně velké stříbrné šroubky, nicméně pokud se v telefonu nachází i nějaký speciální, zpravidla má černou barvu. Průměrně se přitom v telefonu vyskytuje od 20 do 30 šroubků.
Jeden ze servisních techniků přidává zajímavý postřeh: „U Samsungu je to se šroubky v pohodě, mají to vyřešené opravdu dobře, ale například Apple klidně v iPhonu použije až osm různých typů šroubků, což je samozřejmě na servisování mnohem složitější a také to zabere více času.“
Jakmile je deska v novém dílu s displejem, je čas na opětovnou kompletaci. Po vložení nové baterie a utažení (nových) šroubků se telefon umístí do speciálního pouzdra z gumy a následně se vloží do tlakového stroje, který do sebe oba dva díly (šasi s displejem & záda) opět pevně zaaretuje tak, aby byla zachována voděodolnost podle normy IP.
Výstupní test a ověření voděodolnosti
Ještě před tím, než se opravený telefon předá zpět zákazníkovi, je nutné provést celou řadu výstupních testů, a jelikož má Samsung Galaxy S10+ voděodolnou konstrukci (stupeň krytí IP68), je třeba ověřit také to, zda se do útrob nemůže dostat voda. Tlakový test voděodolnosti se provádí za účelem ověření kvality kompletace zařízení po opravě, v souladu s deklarovanou normou krytí PI6x /ATMx.
Tento test je neskutečně zajímavý. Technik nejprve na opraveném telefonu musí zalepit veškeré otvory či místa, kudy by mohl unikat vzduch (například prostory kolem reproduktorů či mikrofonů…). Následně se smartphone připojí k počítači, na kterém běží speciální diagnostický software. Ten na základě naměřených hodnot poklesu tlaku pozná, zda je telefon po servisním zásahu i nadále voděodolný.
- Jak má Samsung utěsněný mikrofon vůči vniknutí vody? Velmi sofistikovaně. Chrání jej totiž goretexová tkanina, kterou voda nepronikne, nicméně vzduch coby nosič zvuku ano.
- Věděli jste, že náhradní díly (displejové komplety) jsou testovány separátně v rámci výstupní kontroly kvality ve výrobním závodu odlišnou metodikou, aby byla vyloučena možnost netěsnosti v částech s membránami. (např. repro a mikrofon)
- V rámci spolehlivosti testů ve vývoji a výrobě jsou zařízení testována v tlakových komorách ve skutečné kapalině s ekvivalentem tlaku dle konkrétní normy krytí.
Na displeji telefonu se přes diagnostický software rozsvítí oblast (kruh). Do tohoto prostoru se následně položí kovové závaží a poté se vysune slot na SIM kartu. Telefon je díky závaží lehce „zmáčknutý“. Nyní dojde opět k uzavření slotu na SIM kartu, čímž se telefon kompletně utěsní.
V dalším kroku se z displeje zvedne závaží a uvnitř telefonu tak dojde k poklesu tlaku. Software tyto hodnoty umí změřit a na základě toho rozpoznat, zda se do útrob nedostane vzduch. Pokud ne, telefon prošel testem. Nyní už zbývá provést několik dalších softwarových testů (displej & kalibrace, dotyková vrstva, reproduktor, Wi-Fi, čtečka otisků prstů…) a telefon bude následně připravený k vyzvednutí.
Celý proces výměny displeje technikovi zabral přibližně 75 minut, nicméně někdy to může být i déle kvůli výstupnímu testu. V případě, že výstupní test vyhodnotí některý z testovacích kroků jako chybný, musí technik chybu ověřit/opravit, a následně celý výstupní test a kalibraci zopakovat znovu.
Domácí „servisování“ už pomalu vymizelo
Přiznám se, že sledovat celý proces pro mě bylo nesmírně zajímavé. Když jsem před patnácti lety začínal s telefony pracovat, dala se spousta úprav provádět z pohodlí domova. Pokud byl někdo jen trochu zručný, častokrát si zvládl sám vyměnit poškozený konektor či reproduktor. Dnes to samozřejmě také jde, nicméně jednotlivé komponenty pro domácího uživatele mnohem hůře vyměnitelné.

Může za to mnohem složitější a náročnější konstrukce telefonu i uspořádání čipů na základové desce. Pro šikovné ruce technika, který telefonů již servisoval stovky, to byla běžná rutina, nicméně pro normálního uživatele už je to celkem nadlidský výkon.
A jak jste na tom vy? Řešili jste už někdy nějakou záruční či pozáruční opravu? Dejte nám vědět do komentářů.