TOPlist

Lidstvo může kvůli umělé inteligenci zhloupnout. Nejdůležitější je kritické myšlení, odhaluje studie

Ověřování faktů (ilustrační obrázek)
  • Nová studie odhalila, že lidé nejsou dostatečně kritičtí k výstupům umělé inteligence
  • Uživatelé také často slepě důvěřují tomu, co jim AI napíše
  • Odborníci radí, aby lidé zapojili kritické myšlení a analyzovali výstupy

Jedním z nejvýznamnějších objevů posledních let je bezesporu generativní umělá inteligence. Jako první s ní v roce 2020 přišla společnost OpenAI s modely GPT. Jejich vývoj probíhal tak, že AI byla doslova nakrmena texty a informacemi, aby následně odpovídala na dotazy uživatelů.

Po několika letech jsme se posunuli ještě dál a umělá inteligence dnes dokáže obrovské množství věcí. Vygenerovat texty, obrázky – spousta lidí ji aktivně používá při práci, ve škole, zkrátka všude, kde to jde. A budoucnost jí bude protkaná ještě více – trendem letošního roku jsou tzv. AI agenti, kteří za vás dokáží udělat velké množství práce. A vše nasvědčuje tomu, že už brzy se jednotlivé modely naučí přemýšlet.

Nedávno se Microsoft spojil s univerzitou Carnegie Mellon kvůli vytvoření studie, která zkoumá, jak používání generativní umělé inteligence při práci ovlivňuje kritické myšlení. Jako generativní umělou inteligenci (genAI) studie považuje takové nástroje, jejichž model se učí z nashromážděných dat pomocí tzv. deep learningu.

Při práci s umělou inteligencí uživatelé jen přebírají informace a výstupy. Posuzují, jestli je výsledná práce dost dobrá pro použití, což je špatně. Člověk by podle studie měl procvičovat kritické myšlení a informace vytvářet, vyhodnocovat a analyzovat. Je vyzdvihován fakt, že „pokud budou technologie použity nesprávně, povede to k úpadku kognitivních schopností“.

Studie se zúčastnilo 319 respondentů, kteří AI používají alespoň jednou týdně při své práci, a to ve třech aktivitách. První bylo vytváření – například napsání e-mailu tak, aby zaměstnanec nepřišel o práci a byly vyzdviženy jeho schopnosti. Druhou aktivitou byly rešerše, tedy vyhledávání informací pomocí AI. Finální aktivitou byly dotazy typu „mám tenhle problém, jak ho vyřešit?“. Technologie tedy byla použita k řešení problémů.

Jak lidé používají umělou inteligenci?

Jen okolo 36 % dotázaných uvedlo, že při práci s umělou inteligencí používají kritické myšlení pro vyhodnocení výstupů, které dostanou. Jedna z respondentek uvedla, že použila ChatGPT k napsání hodnocení zaměstnance, ale pro jistotu ho zkontrolovala, aby nepřišla o práci. Další odpověď byla, že výstup z umělé inteligence neodpovídal firemní kultuře.

Studie také zjistila, že lidé, co umělou inteligenci používají častěji, vygenerované informace tak často nekontrolují a „prostě jí věří“. Přirozeně pak ti, co AI důvěřují, používají kritické myšlení mnohem méně.

Internet zaplavily titulky, že lidstvo kvůli umělé inteligenci hloupne. To je pravda tak napůl. Pokud nebudeme ověřovat výstupy, které nám technologie dává, a budeme jí bezmezně věřit, je to špatně a lidstvo pak opravdu hloupnout bude. Stačí ale tak málo – výstupy si jednoduše ověřovat a zcela na ně nespoléhat. Umělou inteligenci je třeba brát jako velmi užitečného pomocníka, ale zároveň je nutné u této činnosti nezapomínat zapojovat mozek.

Autor článku Adam Král
Adam Král

Kapitoly článku