- Hannibal Lecter, Norman Bates nebo Patrick Bateman – všechny znáte jako filmové psychopaty
- Nejvěrněji zpodobněným šílencem je však Anton Chigurh z Tahle země není pro starý
- Shodlo se na tom hned 11 psychiatrů, kteří vybírali ze 400 filmů
Historie nám ukázala, že psychopatické chování je něco, co může člověku imponovat, zajímat ho a zároveň děsit. Psychopaty můžeme najít ve vedení státu i velkých firem – pravděpodobně i vizionáři typu Steve Jobs nebo Elon Musk mají ve své osobnosti prvky psychopatie. Tým odborných psychologů a psychiatrů zkoumal v průběhu tří let psychopaty v popkultuře ve snaze objevit nejvěrnější vykreslení této poruchy osobnosti na stříbrném plátně.
Kdo je vlastně psychopat?
Naučná literatura hovoří o psychopatii jako o obecné poruše osobnosti vyznačující se antisociálním chováním (sociopatie), ale též například narcistickou, histriónskou, paranoidní, schizoidní, anankastickou (obsedantně kompulzivní porucha) či vyhýbavou povahou (či též povahou na hranici zmíněných).

Psychopat v původním významu může být prakticky kdokoliv, kdo trpí jakoukoliv odchylkou osobnosti. V častějším pojetí (jako třeba ve filmech a seriálech) však můžeme vnímat osoby přehnaně emotivní, nebo naopak chladné, manipulativní, s nedostatkem charakteru a sebereflexe, nebo rovnou se sadistickými prvky bezcitnosti a se sklony ke krutosti.
Největší psychopat na stříbrném plátně
V roce 2014 zkoumal tým belgického profesora psychologie Samuela Leistedta na 400 filmů natočených mezi lety 1915 a 2010 ve snaze přijít na to, který snímek zdaleka nejlépe a nejvěrněji zobrazuje osobnost psychopata. A fanoušek kinematografie jistě potvrdí, že je opravdu z čeho vybírat.
Během výzkumu objevili vědci vedení Leistedtem hned 126 psychopatických osobností, z nichž jen jedna nejlépe odpovídá tomu, čemu odborná definice říká „psychopat“. Číslem jedna byl zvolen Anton Chigurh z filmu Tahle země není pro starý (No Country for Old Men, 2007), jehož neopakovatelně ztvárnil španělský herec Javier Bardem. Za roli si vysloužil Oscara, Zlatý glóbus, cenu BAFTA a několik dalších ocenění.

15 let starý film bratří Coenů vypráví příběh šerifa Eda Toma Bella, který se ve vzpomínkách vrací do roku 1980, kdy v jeho okresu řádil nájemný zabiják Anton Chigurh najatý drogovým kartelem. Chigurh je extrémně zásadový, mentálně nestabilní a velmi snadno rozzuřitelný. Člověka, který se mu zprotiví, nebo mu stojí v cestě, bez váhání zabije. Zároveň trpí utkvělou představou, že je neporazitelný, a věří, že neexistuje nikdo, kdo by se mu vyrovnal.
Kromě Chigurha na vysokou pozici odborníci posadili Hanse Beckerta, postavu sériového vraha dětí z německého filmu Vrah mezi námi (1931), či Henryho Lee Lucase, postavu ze snímku Henry: Portrét masového vraha (1986). Filmové psychopatické archetypy, kupříkladu Hannibal Lecter (Mlčení jehňátek, Hannibal, Červený drak) nebo Patrick Bateman (Americké psycho), odborníci jako opravdové psychopaty neoznačili. Vykreslení prý není moc věrné realitě a působí až moc prvoplánově.
A co filmová psychopatie u žen?
Z celkového počtu 126 filmových psychopatů (nutno znovu upozornit, že jde o výběr „jen“ ze 400 filmů) bylo vyvoleno pouze 21 ženských charakterů. K těm nejlépe vystiženým se pak řadí Hedra Carslon z filmu Spolubydlící ztvárněná Jennifer Jason Leigh, případně Catherine Tramell z erotického thrilleru Základní instinkt, kterou si pamětihodně zahrála Sharon Stone. Zapomenout bychom přitom neměli ani na posedlou fanynku Annie Wilkes z Reinerova filmu Misery nechce zemřít natočeného podle stejnojmenného románu Stephena Kinga.

U ženských psychopatek se ve filmové tvorbě objevuje velmi často manipulativní tendence a intrikánství spojené s využíváním mužských sexuálních tužeb. „Ženské psychopatické postavy se obvykle chovají podobně a často působí jako vědomé manipulátorky, jejichž hlavní zbraní je sex a chtíč,“ uvádí psychologové ve svém výzkumu.