- Výroba baterií nepatří mezi odvětví nejšetrnější k životnímu prostředí a ani lidským právům
- Až 75 % výrobců baterií má ve svém dodavatelském řetězci alespoň jeden kontroverzní článek
- Evropská unie to chce změnit
S lithium-iontovými bateriemi se v životě setkal každý z nás. Ať už v podobě malých článků, nebo třeba v chytrých telefonech, baterie vyrobené touto technologií nám pomáhají v každodenním životě. Jejich udržitelnost je důležitá nejen pro dodavatelské řetězce a výrobce, ale také pro dobro celé společnosti. Proces těžby surovin potřebných pro výrobu lithiových baterií je dlouhodobě spojován nejen se znečišťováním životního prostředí, ale také s porušováním lidských práv.
Výroba baterií v mnoha případech porušuje lidská práva
Nový výzkum společnosti Infyos, platformy pro řešení rizik v dodavatelském řetězci založené na umělé inteligenci, vyvolal znepokojení. Zjistil, že společnosti, které tvoří 75 % celosvětového trhu s bateriemi (od automobilového průmyslu až po hráče v oblasti spotřební elektroniky), mají v dodavatelském řetězci vazby na jeden nebo dokonce dva subjekty, které čelí obvinění z nucené a dětské práce. Platforma společnosti Infyos analyzovala soubory vládních dat, zprávy nevládních organizací, zpravodajské články, sociální média a vlastní zdroje.
Společnost zjistila porušování lidských práv v různých zemích bohatých na nerostné suroviny. Většina incidentů se týkala firem těžících a zušlechťujících suroviny v Číně, zejména v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě země. Povaha zneužívání se rovněž liší, od nucené práce pod hrozbou žádné nebo minimální mzdy až po těžbu kobaltu pětiletými dětmi v nebezpečných podmínkách. Celosvětový průmysl s bateriemi je s tímto zneužíváním spojen, protože výrobci mohou odebírat materiály od neetických společností nebo vytvářet obchodní partnerství, která tato neetická spojení zakrývají složitými vlastnickými strukturami.
„Většina výrobců baterií a jejich zákazníků, včetně automobilových společností a vývojářů bateriových úložišť energie pro rozvodné sítě, stále nemá úplný dohled nad dodavatelským řetězcem,“ uvedla Sarah Montgomeryová, spoluzakladatelka a generální ředitelka společnosti Infyos. Je samozřejmé (nebo by alespoň mělo být samozřejmé), že nucená a dětská práce má závažné důsledky, které negativně ovlivňují jednotlivce i společnost.
Z obchodního hlediska by porušování lidských práv v dodavatelských řetězcích výrobků mohlo znamenat, že společnosti riskují ztrátu přístupu na klíčové trhy, přičemž Evropská unie představuje názorný příklad. V připravovaném nařízení o bateriích EU požaduje větší sledovatelnost dodavatelského řetězce. Cílem nařízení je mimo jiné zajistit, aby společnosti neuváděly na evropský trh baterie, které jsou spojeny s porušováním lidských práv (nebo poškozováním životního prostředí) v jejich dodavatelské síti. Nedodržení požadavků může vést k omezení nebo zákazu vstupu na trh a také k pokutám.
