- Spánek a vstávání ovlivňuje nejen náš každý den, ale celý život
- Experti radí nařídit si dřívější budík a vyhnout se rannímu stresu
- Jak se ale postarat o to, aby se vám dobře vstávalo?
Někdo si rád přispí, někdo pro změnu raději vstává co nejdříve. Experti však tvrdí, že rozhodnutí vstávat brzy a fungovat od časného rána působí u většiny lidí jako živá voda pro jejich fyzické i psychické zdraví. Jak je to doopravdy?
Vstávání jako klíč
Obecně lze prohlásit, že spánek extrémně ovlivňuje naše chování i psychiku. Určitě tak není radno podcenit kvalitu spánku. Zatímco s uléháním k odpočinku většina lidí problém nemá, vstávání je bolest nemalého procenta z nás.
To, v kolik hodin kdo vstává, je nezpochybnitelně ovlivněno tím, jakou práci vykonává (tedy v kolik hodin musí stát tzv. „na značkách“) a jestli pociťuje produktivitu spíše ve dne, nebo spíše v noci. Pokud se profilujete jako „noční tvor“ a je vám v tom dobře, není v zájmu nikoho váš zažitý funkční systém měnit.
Co ale zbytek lidí, kteří chodí spát v průměrnou večerní či noční dobu, ale vstávání je pro ně problém? Samantha Snowden, instruktorka duševní uvědomělosti (mindfulness), sdělila serveru Fortune, že brzké vstávání může být pro většinu lidí cíl, který je snadné dosáhnout, a tím si bez velkého úsilí zvýšit sebevědomí, zkrátka mít ze sebe dobrý pocit.
Ranní stres jako nepřítel č. 1
Psychiatrička Nikole Benders-Hadi dodává bližší informace. Podle ní má na člověka extrémně negativní dopad ranní stres: „Je to jako mít neustále pocit, že jste pozadu v závodě, který nemůžete vyhrát. To nefunguje jako motivace a neprospívá pozitivnímu myšlení.“
Obecně platí, že člověk by se měl co možná nejméně vystavovat stresu. A teď nemáme úplně na mysli stres, který dokáže člověka vybičovat k lepším výkonům, jako spíše stres, který na člověka dopadá v práci, ve škole, v rodině a podobně. Odbourat tak zbytečný stres, jako je ten ranní, uleví mysli i tělu.
Jak vstávat brzy?
Pakliže cítíte, že vaše aktuální rutina po probuzení je ovlivněna stresem a že nestíháte ani posadit se na 10 minut ke snídani nebo alespoň ke kávě, určitě je na místě posunout čas, kdy obvykle vstáváte. A tím se myslí hodina a minuta, ve kterou skutečně vstáváte – ne čas, na který máte nařízený budík, ale každý den ho odkládáte.
Jestli je pro vás vstávání opravdu velká nepříjemnost, zkuste na to jít pomalu. Nechte se budit o 20 až 30 minut dříve a zkuste opravdu vstát. Uvidíte, že najednou máte mnohem víc času na sprchu, toaletu, snídani nebo přípravu do práce či do školy. Pokud tohle zvládnete, můžete pokračovat a budík posunou třeba o hodinu, nebo o dvě.
Snažte se však nenechat se ovlivnit siláckými příspěvky na Instagramu nebo TikToku, kde pseudoúspěšní lidé sdílí své ranní rutiny a vehementně je spojují se svým „úspěchem“. Lepší vstávání vám automaticky nevydělá více peněz – stejně jako z vás probouzení pozdě dopoledne nedělá budižkničemu. Je to jednoduchá matematika: když vstanu dřív, mám během dne více času na sebe, na rodinu nebo na práci.
Druhým dechem však nutno dodat, že byste nikdy neměli pro brzké vstávání obětovat spánek. Nedostatek spánku totiž může vaše ráno pořádně rozbít – nehledě na to, jestli vstáváte v 5 hodin ráno, nebo v 9 hodin dopoledne. Možná tak bude zapotřebí ulehat ke spánku dřív, nebo si zajistit podmínky, abyste usnuli snáze. Každý ale potřebuje trochu odlišný počet naspaných hodin a s tím je třeba počítat (doslova) při plánování.
