- Podle průzkumu AI Monitor 2026 čeká 43 % lidí s velmi dobrými znalostmi umělé inteligence, že AI brzy převezme jejich práci, a je to zdaleka nejvíc ze všech skupin
- Nejvíc obav mají lidé, kteří píšou texty, dělají analýzy, reporty nebo kód, nejméně řemeslníci a zdravotní sestry
- Jakékoliv školení o AI prošlo jen 15 % z více než 2 000 dotázaných Němců, ačkoli to od února 2025 vyžaduje článek 4 unijního AI Actu
Debata o umělé inteligenci dlouho stála na předpokladu, že strach z AI pramení hlavně z neznalosti. Čerstvá studie AI Monitor 2026 z univerzity TU Darmstadt ale ukazuje přesný opak a celý argument staví na hlavu. Čím lépe respondenti AI rozumí, tím častěji čekají, že jim práci brzy převezme. Mezi lidmi s velmi dobrými znalostmi umělé inteligence si to myslí rovnou 43 % z nich, tedy podstatně víc než mezi těmi, kdo AI znají jen povrchně.
ℹ️ Stačí jeden klik! Přidejte si nás mezi mezi preferované weby, případně nás sledujte v Google Zprávách, nebo na Seznam.cz
Co podle autorů studie rozhoduje o strachu
Zjištění pochází z reprezentativního průzkumu více než 2 000 lidí v Německu, který univerzita provedla ve spolupráci s agenturou YouGov a porovnala s loňským ročníkem. Vedoucí studie Peter Buxmann, profesor informačních systémů na TU Darmstadt, označil výsledek za pozoruhodný a zároveň znepokojivý. Řada debat se totiž podle něj opírá o představu, že obavy plynou hlavně z nedostatku informací, jenže data to nepotvrzují: lidé, kteří AI rozumí nejlépe, si zároveň nejvíc uvědomují její potenciál.
Obor, ve kterém člověk pracuje, se přitom podle autorů studie ukázal jako vlastně méně podstatný než to, co jeho práce reálně produkuje. Lidé, kteří píšou texty, dělají analýzy, reporty, prezentace nebo kód, mají obav zdaleka nejvíc, zatímco ti, jejichž práce stojí na fyzické přítomnosti, se bojí podstatně méně. Buxmann v této souvislosti zmínil právníky, vývojáře softwaru a specialisty na sociální sítě jako profese, které podle něj nástup generativní AI zasáhne daleko víc než třeba řemeslníky nebo zdravotní sestry.
Halucinace děsí víc než umělá superinteligence
Samotné obavy přitom vůbec nejsou tak přehnané, jak by se dalo čekat. Nejvýš v žebříčku skončily halucinace a otázka ochrany dat, tedy problémy, se kterými se uživatelé AI nástrojů potkávají už dnes a vlastně už několik let. Vznik nadřazené umělé superinteligence naproti tomu považuje za pravděpodobný jen 40 % dotázaných.
Mladší lidé se o svou práci bojí víc než starší, což obvyklé očekávání obrací naruby. Obavy o jistotu zaměstnání taky meziročně vzrostly, a to napříč všemi profesními skupinami, které studie sledovala.
Patnáct procent neznamená porušení zákona
Na obavy ale zatím absolutně nijak nenavazuje odpovídající příprava. Jakékoliv školení zaměřené na AI absolvovalo jen 15 % dotázaných, a to víc než rok a půl poté, co v Evropské unii začal platit článek 4 nařízení o umělé inteligenci, který firmám ukládá podporovat AI gramotnost zaměstnanců pracujících s těmito systémy. Ten ovšem konkrétní úroveň gramotnosti nevyžaduje a týká se jen firem, které AI systémy skutečně vyvíjejí nebo nasazují, takže z patnácti procent nelze přímo odvodit míru shody s předpisem.
Přesně o tohle totiž Buxmannovi jde. Generativní AI podle něj sice vytvoří i nová pracovní místa, jenže jejich počet ta zaniklá zdaleka nevykompenzuje. Ztráta práce navíc nepřipraví lidi jen o příjem, ale často i o sociální kontakty a životní směřování, nebo smysl, chcete-li. Firmy a politici by proto měli místo prázdného ujišťování nabídnout relevantní školení a upřímné odpovědi na otázky spojené s budoucností práce, uzavírá.
Adam Homola
Další dnešní články
