První veřejná verze prohlížeče Google Chrome byla představena 2. září 2008. Nejpopulárnější prohlížeč tak dnes oficiálně slaví své desáté narozeniny. Významné životní jubileum jsme se rozhodli oslavit článkem, v němž si připomeneme, co vše ve své kategorii tento prohlížeč změnil.
Spousta věcí, které dnes vnímáme za standard ve všech prohlížečích, totiž původně byla revoluční novinkou v Chromu. Právě nové praktické funkce jsou zřejmě důvod, proč se dokázal prohlížeč Googlu prosadit v tzv. Browser Wars, i když přišel do jasně rozděleného prostředí, kterému v té době dominoval Internet Explorer.
Uváděné funkce a technologie nemusely být nutně představeny úplně poprvé v Chromu. Jde však o věci, které tento prohlížeč zásadně zpopularizoval.
Přinesl omnibox
V době, kdy Google Chrome vstoupil na trh, nebylo běžné mít v prohlížeči jedno textové pole na všechno. Adresní řádek sloužil pro přesné zadávání adres, zatímco další speciální pole bylo vyhrazeno vyhledávání.
Chrome však přišel s tzv. omniboxem, tedy adresním řádkem v podobě, v níž ho známe dnes. Původně uměl jen vyhledávat a otevírat webové adresy, ale postupem času se učil další a další funkce. Nyní už přímo z tohoto řádku můžete zjistit výsledek matematické operace, převést jednu měnu do druhé, zjistit aktuální počasí a spoustu dalších informací.
Když Chrome začínal, Google vydal z dnešního pohledu poměrně komickou knihu. V ní formou komiksových příběhů prezentoval nové funkce. Jednou z nich byl právě omnibox, u nějž průvodce jako horkou novinku představuje schopnost našeptávat termíny z vyhledávání i historie nebo otevírání záložek.
Tato funkce byla zpočátku občas odmítána jako příliš nepřehledná, ale rychle si vybudovala reputaci standardu. Dnes se bez „všemocného“ našeptávače obejde asi málokdo.
Zpopularizoval anonymní režim
Anonymní režim nevymyslel Google. Z velkých prohlížečů s ním poprvé přišel Apple ve svém Safari. Tam se však jmenoval Privacy Mode a nebyl příliš populární. Když Google funkci okopíroval a pojmenoval ji v angličtině Incognito Mode, rychle si získala mezi uživateli popularitu.
„Inkognito režim“ totiž dokázal i úplným laikům vysvětlit, k čemu tato funkce vlastně je. Lidé se tak rychle naučili, že nemusí sloužit pouze k navštěvování pochybných stránek, ale lze ji také využít k nahlížení na weby optikou nezaujatého návštěvníka, bez nutnosti se odhlašovat ze svých profilů v hlavní relaci prohlížeče.
Zejména zpočátku se dal anonymní režim využívat také pro obcházení pay wallů, dnes však již tuto problematiku většina webů řeší sofistikovaněji.
Mnohonásobně zvýšil rychlost surfování
Pokud se v dnešní době bavíme o rychlosti prohlížečů, jde často o v podstatě teoretickou diskuzi. V běžném provozu totiž mezi dnešními moderními prohlížeči příliš rozdílů nezaznamenáte.
V roce 2008 však byla situace trochu jiná a Chrome na konkurenci útočil v první řadě právě rychlostí. Za tu vděčil zejména své technologii JavaScript V8 Engine, která si poradila se zpracováním JavaScriptu mnohem rychleji než tehdejší protivníci. V porovnání s tehdy nejpopulárnějším prohlížečem Internet Explorer 7 byl nárůst rychlosti přibližně 56násobný.
To umožnilo vytvářet komplexnější webové aplikace, a především to odstartovalo vlnu optimalizací i u konkurenčních programů. Jasné vedení Googlu v této oblasti totiž potvrdila celá řada nezávislých testů a ostatní vývojáři tak museli rychle reagovat.
Zavedl samostatný proces pro každou kartu
Poněkud dvousečnou zbraní bylo rozhodnutí oddělit každou kartu do svého procesu. Toto opatření v podstatě eliminovalo „padání“ prohlížeče, neboť v případě chybného kódu na nějakém webu selhala pouze daná záložka. To je velmi příjemné zejména v případě, že máte v ostatních kartách otevřenou důležitou práci. Z tohoto hlediska tak Chrome přinesl další zásadní zvýšení uživatelského komfortu.
Oddělení do samostatných procesů však nutně přineslo i svá negativa. Rapidně totiž stoupla náročnost na systémové prostředky, což byl zejména dříve na slabších strojích poměrně problém. Dnes se zase tento neduh skloňuje v souvislosti se snížením výdrže baterie nejrůznějších přenosných zařízení, která se stávají stále populárnějšími.
Google se v poslední době snaží negativní dopady tohoto řešení minimalizovat a cílí právě zejména na snížení energetické náročnosti. Že nejde o tak špatné řešení ukazuje fakt, že se inspirovali i další prohlížeče.
Udělal internet méně otravným místem
Jedním z nejnovějších zásadních přínosů Google Chromu pro surfování po internetu je jeho tvrdý postup proti rušivým reklamám. Ty se v posledních letech stávaly čím dál tím agresivnějšími. Řvoucí videa s automatickým přehráváním, falešná tlačítka, vyskakující okna překrývající obsah… Všechny tyto nepříjemnosti vedly k rozšíření nejrůznějších blokátorů reklam, které však blokováním i nerušivých reklam ohrožují financování všemožných webů.
Google se proto v minulém roce rozhodl přijít s radikálním krokem a v rámci Coalition for Better Ads stanovil pravidla, kterými se weby zobrazující reklamy nyní musí řídit. Pokud pravidla nejsou splněna, prohlížeč automaticky rušivé reklamy zablokuje.
Kromě toho přibyla i uživatelská možnost blokovat zvuk či vyskakovací okna v rámci celé domény. Pokud vás tedy nějaký web deprimuje nevybíravou reklamou, snadno ho můžete umlčet bez dopadu na další stránky s férovou reklamou.
Stal se prvním prohlížečem, který je operačním systémem
Google Chrome dokázal něco, o čem se do té doby jinému prohlížeči ani nezdálo. Transformoval se v operační systém Chrome OS. O dva roky později se o něco podobného pokusil i Firefox, ovšem jeho snaha nevyšla.
Chrome OS je často terčem výsměchu, avšak je třeba si uvědomit, že nikdy necílil na to stát se plnohodnotnou alternativou Windows. Jde o OS pro kancelářskou práci, surfování po webu a konzumaci multimédií, což zvládá vesměs skvěle.
Na klíčovém domácím trhu navíc dokázal vytlačit ze škol jablečná zařízení a stal se nejpopulárnější platformou pro kategorii „K-12“. Ta označuje část vzdělávacího procesu od školky po 12. třídu, tedy zhruba věk 4-17 let. Na tomto trhu už v současnosti běží na přibližně 60 % dodaných zařízení. Pro spoustu dětí se tak stává první zkušeností s „pracovním“ počítačem.
Chrome OS se navíc stále vyvíjí a stává se schopnějším. Posledním velkým zlepšením bylo přidání schopnosti spouštět Android aplikace, což z něj opět učinilo o něco dospělejší platformu.
