Dnešní díl seriálu o slavných osobnostech IT světa bude trochu netradiční, neboť odbočí z dosavadní série současných i minulých CEO do nového odvětví. Věnovat se budeme Edwardu Snowdenovi, možná jedné z nejkontroverznějších osobností současnosti.
Pro jedny je to hrdina, který odhalil zvůli vlády a bojuje za práva běžných lidí. Pro druhé je to naopak vlastizrádce a člověk, který svým jednáním poškodil strategické zájmy USA a milionů občanů po celém světě.
Obsah samotných odhalení o aktivitách NSA je všeobecně známý, proto se v tomto článku zkusíme zaměřit zejména na méně známé informace týkající se osobního života Edwarda Snowdena.
Pojďme se podívat na šest faktů, které jste možná neznali!
1) nedokončil střední školu ani výcvik v armádě, přesto měl poměrně úspěšnou kariéru
V tomto seriálu je téměř pravidlem, že popisované postavy nedokončí vysokou školu. Edward Snowden však nedokončil ani střední školu, což je poměrně netradiční i v tomto prostředí. Hlavní podíl na tom měla zejména nákaza mononukleózou, která mu zabránila devět měsíců školu navštěvovat.
Po rekonvalescenci se již Edward do původní školy nevrátil a nějakou dobu místo toho studoval komunitní počítačovou školu, avšak studia nedokončil ani zde. Později si místo toho udělal GED testy, což je ve Spojených státech a Kanadě jakási alternativa ke středoškolskému diplomu pro studenty, kteří školu nevystudují, avšak zvládnou splnit testy z profilových předmětů odpovídajících úrovní závěrečným testům ve škole.
Dle svých slov od dětství očekával, že bude stejně jako většina rodiny pracovat pro federální vládu — jeho příbuzní pracovali v ozbrojených složkách, nebo například na ministerstvu spravedlnosti. Tuto kariérní cestu tak v roce 2004 skutečně zvolil, přihlásil se do Armády Spojených států amerických.
Jeho cílem bylo dostat se ke speciálním jednotkám a odjet bojovat do Iráku, kde v té době Američané válčili. Jako motivaci uvedl touhu „osvobodit lid Iráku z útlaku“. V základním tréninku ovšem vydržel jen několik měsíců, než si zlomil obě nohy a musel být vyloučen.
Poprvé přišel do styku s tajnými službami pravděpodobně o rok později, kdy začal pracovat jako ostraha ve výzkumném středisku Marylandské univerzity. Toto výzkumné středisko totiž oficiálně slouží civilním účelům a není utajované, ovšem jeho provoz sponzoruje NSA a je velmi silně střeženo. Snowden tvrdí, že pro získání této práce musel podstoupit test na detektoru lži a získat bezpečnostní prověrku vysokého stupně.
O dva roky později již pracoval pro CIA a vydělával si zhruba 200 000 USD (cca 4 miliony Kč) ročně, což není na člověka bez střední školy ani na americké poměry vůbec špatné.
2) ještě v roce 2009 navrhoval osoby vynášející tajné informace střílet, později kvůli Obamově politice změnil názor
V době svého zaměstnání u tajných služeb byl Snowden poměrně aktivním diskutujícím na nejrůznějších fórech a v diskuzích místnostech. Zajímavé jsou zejména jeho příspěvky z roku 2009 na fóru Ars Technica, které silně odsuzují osoby zodpovědné za úniky tajných informací.
Abychom si lépe představili Edwardovu motivaci, je třeba si říct něco o jeho politickém přesvědčení. V prezidentských volbách v roce 2008 nevolil ani jednoho z hlavních kandidátů, avšak doufal, že Obama dodrží své sliby a změní politiku svého předchůdce. To se ovšem nestalo, což nesl Snowden s velkou nelibostí.
Když Obama jmenoval nového šéfa CIA, posteskl si na zmiňovaném fóru, že „Obama zrovna jmenoval zkurveného politika šéfem CIA“. V témže roce ale ještě zastával názor, že zveřejňování utajovaných vládních informací je riziko pro bezpečnost státu a osoby zodpovědné za jejich zveřejnění by se měly „střílet do koulí“.
Téměř každý krok Obamovy vlády vedl u Snowdena k ještě většímu znechucení, vadil mu Obamův sociální program i snahy o omezení zbraní. K tomuto tématu se vyjádřil tak, že by v případě schválení omezující legislativy „byl na schodech Kongresu s dalšími (ozbrojenými) patrioty dřív, než by vůbec skončil živý přenos“.
V roce 2012 Snowden podpořil konzervativního republikánského politika Rona Paula, avšak volby znovu ovládl Obama. To zřejmě vedlo k finálnímu rozhodnutí zveřejnit dokumenty. Pokusil se o to již v roce 2012, avšak první kontaktovaný novinář se nechtěl obtěžovat zajišťováním bezpečné šifrované komunikace, takže k odhalení došlo až o rok později.
3) tři roky byl rektorem Univerzity v Glasgow
Rektor Univerzity v Glasgow je dosti zvláštní pozice. Jedná se o post volený na tři roky samotnými studenty a rektor by teoreticky měl zajišťovat komunikaci mezi studenty a nejvyšším vedením univerzity. Ve většině případů byli voleni lidé, od nichž se očekávala skutečná práce pro univerzitu, v několika případech však studenti demonstrativně zvolili někoho, kdo evidentně svou práci vykonávat nemohl a jeho rektorství tak bylo spíše symbolické.
Takto byla zvolena například bývalá žena Nelsona Mandely nebo izraelský protijaderný aktivista ve vlasti odsouzený na více než 18 let vězení. A jedním z těchto „protestních“ rektorů byl mezi lety 2014 až 2017 právě Edward Snowden, ačkoliv z ruského azylu samozřejmě nemohl do chodu univerzity nijak zasahovat.
4) je pravděpodobné, že spolupracuje s ruskými tajnými službami
Edward Snowden téměř s jistotou nechtěl zveřejněním dokumentů pomoci žádné cizí mocnosti, když však vinou částečně nepovedeného útěku skončil v Rusku, pravděpodobně začal se zpravodajci spolupracovat.
Po Snowdenově útěku byl totiž jeho americký pas zrušen, takže zůstal „v pasti“ na moskevském letišti, které původně chtěl využít jen k přestupu. Ruská federace mu následně udělila azyl, který pravidelně prodlužuje. Původně měl končit zhruba v době konce druhého Obamova mandátu a spekulovalo se o tom, že by Snowden mohl získat milost. Nestalo se tak a ruská vláda tedy opět prodloužila Snowdenovo povolení k pobytu až do roku 2020.
Spousta vodítek napovídá tomu, že poměrně nerušený a bezpečný pobyt Edwarda v Rusku zajišťuje právě jeho ochota sdílet informace s ruskou vládou. Je například známé, že z celkem 1,7 milionu ukradených dokumentů jich Snowden novinářům předal pouze okolo 200 000, zbytek tak dost možná poskytl výměnou za ochranu Rusku. Na pravděpodobnosti tohoto scénáře se shodli v rozhovoru pro Business Insider například také dva agenti CIA a KGB z doby studené války.
Ačkoliv to Snowden pravděpodobně nezamýšlel, okolnosti z něj udělali vysoce cenný zdroj informací pro Rusko. Snowden o azyl požádal ve 21 větších zemích (malé země nepovažuje za dostatečně bezpečné), ale udělen mu byl právě pouze v Rusku, kde následně získal i pas a spekuluje se též o jeho nepřetržité ochraně Federální službou bezpečnosti.
Je tak velmi těžké si představit, že by ruská vláda všechny tyto vstřícné kroky konala čistě z dobré vůle.
5) jeho obavy o bezpečnost hraničí s paranoiou
Od své emigrace do Ruska žije Snowden velmi skrytě, nepříliš časté rozhovory dává na blíže neupřesněných místech a známé samozřejmě není ani jeho místo pobytu. To je docela pochopitelné, neboť by se jistě našla spousta lidí, která ho nemá zrovna v lásce — koneckonců šéf CIA vyjádřil přesvědčení, že adekvátním trestem v případném procesu by byla poprava.
Co už ale poněkud hraničí s paranoiou je to, že si dle deníku The Guardian (který se Snowdenem dlouhodobě zabývá) obkládá dveře hotelových pokojů polštáři, čímž chce zabránit naslouchání zvenku.
Ještě zvláštnější je informace o tom, že si údajně pokaždé, když se chystá zadat nějaké přihlašovací údaje, přetahuje přes hlavu i notebook jakousi červenou kápi, aby nikdo nemohl pořizovat fotografie či nahrávky jeho displeje.
6) je názorově poněkud nestálý
Pamatujete si ještě, že Snowden tvrdě kritizoval sociální politiku Obamy? Pak vás jistě překvapí, že v roce 2014 podpořil myšlenku základního nepodmíněného příjmu, což by se zdálo logicky pro člověka jeho smýšlení jako ještě mnohem horší nápad.
Tip: podívejte se na další díly našeho seriálu Neznámá fakta o známých IT osobnostech
Zvrat samozřejmě nastal i ohledně celého pohledu na zveřejňování utajených informací, jak jsme již zmiňovali ve faktu číslo dva. To by se řekněme ještě dalo vysvětlit rozčarováním ze zneužívání tajných služeb tehdejší americkou administrativou, avšak do této rovnice už jen těžko zapadá jeho pobyt v Rusku, které pravděpodobně nemá o nic menší program sledování vlastních občanů.
V rámci zachování objektivity je ale třeba říct, že Snowden několikrát kritizoval i kroky ruské vlády a prezidenta Putina. Avšak kritika pravděpodobně nikdy „nebolela“ natolik, aby to ohrozilo jeho pobyt v Ruské federaci.
Tomáš Krompolc
Další dnešní články
