Falešné a lživé zprávy se v posledních letech výrazně rozšířily. Podle analýzy Asociace moderně komunikujících samospráv stoupl na sociálních sítích českých samospráv počet polopravd nebo tendenčně zkreslovaných informací za necelé dva roky o neuvěřitelných 380 % – tedy skoro pětinásobně. Zatímco ještě v roce 2019 se polopravdy, neověřitelné pomluvy nebo vyloženě zavádějící informace objevovaly zhruba ve 3 procentech diskuzních příspěvků měst, ve druhém čtvrtletí roku 2021 to bylo už skoro 15 % všech příspěvků a dá se předpokládat, že s blížícími volbami číslo ještě poroste.
Nejvíce se situace dotýká velkých měst a krajských metropolí. Takové příspěvky mají zároveň šanci šířit se lépe než oficiální informace – v 82 procentech případů mají větší počet reakcí nebo sdílení. Problém s dezinformacemi se týká zejména Facebooku, kde situaci komplikují živelně vznikající alternativní skupiny, za kterými stojí občanské komunity nebo například politická opozice.
„V praxi to znamená jediné. Obec ztrácí kontrolu nad svými informacemi. Každý příspěvek vystavuje riziku překroucení, vzniká prostor pro nepravdivé zprávy a pomluvy, jejichž vysvětlování pak zabírá správcům stále více času,“ vysvětluje Ondřej Švrček, expert na chytrou obecní komunikaci a zakladatel platformy Mobilní Rozhlas. „Hoaxy a polopravdy mají v 82 procentech větší množství reakcí než pochvaly nebo konstruktivní připomínky, takže důležité informace zcela zanikají a jejich efektivita se snižuje. Méně protřelí obyvatelé včetně například seniorů se mohou navíc nacházet v neoficiálních skupinách, aniž by si to uvědomovali, a zprávy zde zveřejňované pak považují za oficiální stanoviska obecního úřadu nebo radnice,“ dodává.
Lpění na Facebooku se však nyní podepisuje na důvěře obyvatel v komunikaci samosprávy jako takové. Zatímco podle AMKOS komunikaci samospráv v roce 2019 považovalo za důvěryhodnou 87 % dotazovaných, v současnosti je to jen 73 % Čechů. 6 % navíc nově deklaruje, že informacím od samospráv přestalo principiálně věřit. Na vině je především společenská atmosféra rozjitřená kvůli koronavirovým opatřením nebo očkování.
Důvěryhodná komunikace samospráv je základ
Neznamená to však, že by klesala důvěra ve vedení obcí jako takové. Starostové patří dlouhodobě mezi nejdůvěryhodnější státní úředníky a podle průzkumu CVVM mapujícího důvěru v ústavní instituce z července tohoto roku si dokonce polepšili. V současné době jim věří celých 67 % Čechů. O to více je však třeba, aby ke komunikaci volili důvěryhodné kanály.
Podle expertů má situace v podstatě jediné řešení – odklonit se od sociálních sítí a více se začít spoléhat na přímou chytrou komunikaci, která neumožňuje informace překrucovat. V praxi to znamená být v kontaktu přímo s jednotlivými občany a informace jim posílat na jejich vlastní komunikační kanály.
