Zatímco velké profesionální bezpilotní letouny používají světové armády již dlouho, bojové použití civilních dronů je poměrně novou záležitostí. Drony vybavené granáty s oblibou používal při bojích v Sýrii a Iráku například Islámský stát.
Ačkoliv jde zpravidla o lehce upravené komerčně dostupné produkty, představují poměrně vysoké riziko. Jsou malé, rychle se pohybují, a je tak docela obtížné jé zneškodnit standardním protiletadlovým vybavením, či dokonce prostou střelbou z ručních zbraní. Drony jsou navíc na poměry vojenského materiálu velmi levné a není tak teoreticky problém je na sebevražedné útoky posílat v rojích, kde už je účinná likvidace všech strojů běžnými prostředky v podstatě nemožná.
Jako obrana se nabízí pochopitelně rušení signálu, jenže to s sebou nese riziko nechtěného rušení vlastní komunikace. Americké letectvo proto v současné době vyvíjí nový typ zbraně, který by měl primárně chránit americké vojenské základny. Jde o mikrovlnný systém přezdívaný podle severského boha hromu THOR.
Bojová mikrovlnka
Vyvíjená zbraň nese poměrně popisný název Tactical High Power Microwave Operational Responder. Za jejím vývojem stojí výzkumná laboratoř letectva na základně Kirtland v Novém Mexiku, která systém vytvořila během 18 měsíců. Celý vývoj stál 15 milionů dolarů (342 mil. Kč).
Systém funguje na principu krátkých „záblesků“ velmi silných mikrovln, které dokáží zcela vyřadit z provozu veškerou elektroniku v zasažené zóně. Ta je kuželovitá a umožňuje tedy pokrýt celý roj dronů najednou. Systém navíc umožňuje vysílat rychle za sebou, takže by mělo být možné zasáhnout i více skupin dronů mířících z různých stran.
Po dokončení veškerých testů bude muset americké ministerstvo obrany rozhodnout, jestli systém pro armádu objedná. Pokud se tak stane, očekávaná produkční cena THORu bude asi 10 milionů dolarů, tedy 228 milionů korun.
THORa zkrotí dva vojáci s notebookem
Systém THOR je koncipován tak, aby mohl být snadno nasazen v podstatě kdekoliv na bojišti. Má tedy snadno rozkládatelnou modulární konstrukci a je umístěn v klasickém lodním kontejneru, který může být převážen na univerzálních nákladních automobilech. THOR tak nepotřebuje žádné zásadní logistické operace. To je zcela klíčové v dynamicky se měnících bojištích současných konfliktů.
Napájení THORu zajišťují generátory a sestavit a uvést ho do provozu dokáží dva vojáci, k demontáži jsou pak trochu překvapivě potřeba tři. Ovládání je následně řešeno kombinací dálkového ovladače řídícího otáčení paraboly a notebooku, z nějž je vedena samotná „střelba“ mikrovln a další funkce. Vše je tedy uzpůsobeno tomu, aby s trochou nadsázky mohl kdekoliv v poušti zastavit kamion, a i malá jednotka získala efektivní ochranu proti případným náletům dronů.
V reportáži televize KRQE je zmiňována také zvýšená odolnost proti okolním vlivům, THOR by měl vydržet i velmi silný vítr. To je vcelku zajímavá informace, nedá se totiž moc předpokládat, že by v extrémně silném větru dokázaly drony vůbec létat.
Větší sestřička CHIMERA
THOR je určen pro obranu před drony v blízké vzdálenosti, jak již bylo řečeno, zamýšlen je zejména jako ochrana základen, checkpointů a podobně. Likvidace až v blízké vzdálenosti však má tu nevýhodu, že se neovladatelný dron (případně ještě s výbušninou) zřítí blízko chráněné zóny, což může být například v zastavených oblastech problém.
Armáda proto připravuje testování podobného systému, který by však měl fungovat na střední až dlouhé vzdálenosti. Jakási větší sestřička THORa nese název CHIMERA. Counter-Electronic High-Power Microwave Extended-Range Air Base Air Defense, jak zní plný název, by měl být k testům dodán v průběhu příštího roku.
