TOPlist

Amerika se bouří proti AI datacentrům. Teď je začíná stavět i Česko

Letecký pohled na vrchol Ještědu, kolem stříbrné věže s dlouhou jehlou stojí haly datacentra s chladicími jednotkami a rozvodnou, z prstence kolem věže stoupá hustá pára, po zalesněném svahu vede vedení vysokého napětí (ilustrační obrázek)
  • Běžný dotaz na ChatGPT spotřebuje zhruba tolik elektřiny jako úsporná žárovka za dvě minuty a v korunách vyjde na zlomek haléře
  • Často opakované tvrzení, že AI vypije na každý e-mail půllitrovou láhev vody, vychází ze staršího odhadu s mnohem vyšší spotřebou elektřiny a s vodou odpařenou v elektrárnách
  • Největší americké areály pro AI mají odebírat víc elektřiny, než dodává jeden blok Temelína
  • U Prahy vzniká největší české datacentrum, které se uchází o evropskou továrnu na umělou inteligenci

V dubnu 2025 se jeden uživatel sítě X zeptal Sama Altmana, šéfa společnosti OpenAI, kolik firmu stojí elektřina za to, že lidé chatbotovi píšou „prosím“ a „děkuji“. Altman odpověděl, že desítky milionů dolarů, a dodal, že jsou to dobře utracené peníze. Myslel to spíš jako vtip. Něco pravdy na tom ale je: i zdvořilostní slovíčko musí zpracovat počítač v datacentru, a když se ptají stovky milionů lidí, dá i nepatrné množství elektřiny na každou zprávu dohromady velké peníze.

Kolik tedy stojí jeden dotaz? Překvapivě málo. Přesto se kolem umělé inteligence vedou spory o elektřinu a vodu, kvůli kterým se v USA ruší miliardové projekty. A velká datacentra pro umělou inteligenci se teď začínají chystat i v Česku.

Odpověď za dvě minuty svícení

Když napíšete dotaz do ChatGPT, telefon ho jen odešle. Odpověď vzniká v datacentru, kde ji počítají specializované grafické čipy. Jazykový model přitom nepíše celý text najednou, ale skládá ho po takzvaných tokenech, tedy kouscích slov, a pro každý token musí čipy znovu počítat s miliardami čísel, která tvoří samotný model. Při té práci se zahřívají, takže elektřinu nespotřebuje jen výpočet, ale také chlazení, které teplo odvádí.

Řada bílých serverových racků s hustou žlutou a modrou kabeláží a zelenými kontrolkami v hale datacentra
Racky se servery Nvidia GB200 ve wisconsinském datacentru Microsoftu chladí voda, která tu na rozdíl od chladicích věží koluje v uzavřeném okruhu

Sam Altman v červnu 2025 na svém blogu uvedl, že průměrný dotaz spotřebuje asi 0,34 watthodiny. Přirovnal to k troubě, která běží něco přes sekundu, nebo k úsporné žárovce, která svítí pár minut. Google o dva měsíce později změřil přímo ve svých datacentrech, kolik elektřiny spotřebuje jeho chatbot Gemini na typický textový dotaz. Vyšlo mu 0,24 watthodiny, což odpovídá necelým devíti sekundám sledování televize.

V korunách je to zanedbatelná položka. Kdybyste za elektřinu pro tyto výpočty platili stejně jako doma, pokryla by koruna odpovědi na několik set takových dotazů. Google navíc uvádí, že ho odpověď na typický dotaz stojí třiatřicetkrát méně elektřiny než před rokem. I proto internetem dodnes kolují mnohem vyšší čísla. První odhady z roku 2023 počítaly přibližně s desetinásobkem, jenže vznikly v době méně úsporných modelů, kdy firmy žádná vlastní data nezveřejňovaly.

Tato čísla ovšem platí pro krátký textový dotaz. Delší odpověď znamená víc tokenů, a tím i víc elektřiny. Modely, které před odpovědí „přemýšlejí“, si navíc nejdřív napíšou dlouhý skrytý postup, který se počítá stejně jako text na displeji. Na obrázek padne několikrát víc elektřiny než na běžnou odpověď a video je úplně jiná liga: u otevřených modelů spotřebuje několikasekundový klip tolik elektřiny jako odpovědi na stovky, někdy i tisíce textových dotazů.

Láhev vody, nebo pět kapek?

Vodu datacentra potřebují kvůli teplu. Mnoho z nich chladí servery podobně, jako se lidské tělo chladí potem: ohřátou vodu nechává odpařit v chladicích věžích a pára odnese teplo pryč. Odpařená voda se do okruhu nevrátí, a proto se počítá jako spotřeba.

Dlouhá řada šedých chladicích věží s ventilátory a žlutými žebříky před béžovou halou datacentra, v pozadí holé kopce
V roce 2021 spotřebovala datacentra Googlu v oregonském The Dalles 29 procent vody celého města

Na jeden dotaz připadá podle obou firem pár kapek. Altman mluví o patnáctině čajové lžičky, Google o 0,26 mililitru, tedy zhruba pěti kapkách. Odkud se potom vzala rozšířená představa, že umělá inteligence vypije na každý e-mail půllitrovou láhev?

Půllitr vyšel v roce 2024 výzkumníkům Kalifornské univerzity v Riverside, kteří počítali, kolik vody spotřebuje e-mail o sto slovech napsaný modelem GPT-4. Do výsledku zahrnuli i vodu odpařenou v elektrárnách, které pro datacentrum vyrábějí proud. Hlavně ale vycházeli ze spotřeby elektřiny několiksetkrát vyšší, než jakou dnes pro běžnou odpověď uvádějí provozovatelé. Odhad láhve vody na každý dotaz je tedy přehnaný.

Pět kapek na dotaz je zanedbatelné množství. V jednom velkém datacentru se ale denně počítají odpovědi na miliony dotazů, a pokud stojí v pouštní Arizoně, bere vodu ze stejných zdrojů jako okolní města. Tam už o pár kapkách mluvit nejde.

Do roku 2030 mají datacentra spotřebovávat tolik elektřiny jako celé Japonsko

Jeden dotaz je drobnost, ChatGPT jich ale už v létě 2025 dostával podle OpenAI kolem 2,5 miliardy denně. K tomu se přičítají další chatboty, umělá inteligence ve vyhledávání, překladech a úpravách fotek, generování videí a trénink nových modelů, při kterém desítky tisíc čipů běží nepřetržitě celé týdny i měsíce.

Mezinárodní energetická agentura letos v dubnu spočítala, že spotřeba datacenter v roce 2025 vzrostla o 17 procent, zatímco spotřeba elektřiny na celém světě jen o tři. U datacenter zaměřených na umělou inteligenci stoupla dokonce o polovinu. Do roku 2030 se má spotřeba všech datacenter zhruba zdvojnásobit a dosáhnout přibližně dnešní spotřeby celého Japonska.

Letecký pohled na rozestavěný kampus datacentra: haly s oranžovými střechami, parkoviště plná aut a rudá půda staveniště v rovinaté krajině
Kampus v Abilene se začal stavět v červnu 2024 a první dvě budovy byly pod proudem do roka

Úspory na jednom dotazu tento růst zatím nezastavily. Odpovědi jsou sice čím dál úspornější, chatbotů se ale ptá stále víc lidí. Umělá inteligence se navíc dostává do dalších služeb. Rostou i jednotlivé stavby. Kampus, který v texaském Abilene vzniká pro OpenAI a Oracle, má po dokončení odebírat až 1,2 gigawattu. To je víc, než dodá do sítě jeden blok Temelína. A tam, kde rozvodná síť nestačí, si developeři v USA stavějí plynové elektrárny přímo u areálu.

Američané se bouří kvůli vodě i účtům za elektřinu

V USA, kde se datacentra pro umělou inteligenci stavějí ve velkém, se proti nim začali bouřit lidé z okolí. Známým případem je Tucson v Arizoně. Tamní městská rada v srpnu 2025 jednomyslně zastavila záměr nazvaný Project Blue, spojovaný s Amazonem, když se proti němu kvůli spotřebě vody a elektřiny v pouštním městě zvedla vlna odporu. Tucson přitom není výjimka. Jen v prvním čtvrtletí roku 2026 místní odpor zastavil nebo zdržel nejméně 75 projektů v hodnotě kolem 130 miliard dolarů. Protestních spolků je od konce předchozího roku víc než dvakrát tolik a působí už ve 49 z 50 amerických států.

Důvody se liší podle místa. Lidé nejčastěji mluví o vyšších účtech za elektřinu, spotřebě vody, hluku, poklesu cen okolních domů a zabírání zeleně. Kritici z pravice si stěžují hlavně na daňové úlevy, které obce investorům dávají, kritici z levice na dopady na přírodu. Spotřebu elektřiny a přetížení sítě ale zmiňují obě strany.

Letecký pohled na velké bílé haly datacenter a elektrické rozvodny u silnice, v pozadí rozlehlé obytné čtvrti s rodinnými domy
Datacentra u Ashburnu ve Virginii mají vlastní rozvodny a o pár ulic dál začínají obytné čtvrti, které berou proud ze stejné sítě

Na účtech za elektřinu je dopad vidět nejnázorněji. Ve východní části USA provozovatel sítě, která obsluhuje asi 67 milionů lidí, každý rok draží výkon elektráren na několik let dopředu. Letošní aukce skončila na stanoveném cenovém stropu už potřetí po sobě a nezávislý dozor nad trhem spočítal, že skoro dvě pětiny jejích nákladů jdou přímo na vrub datacenter. Zaplatí je všichni odběratelé včetně domácností, protože se náklady na nový výkon v síti rozpočítávají mezi ně.

Česko chystá první velká datacentra pro AI

V Česku zatím vznikala spíš menší datacentra. Teď se ale připravují první projekty, které počítají s umělou inteligencí. Největším tuzemským datacentrem má být Prague Gateway, které České Radiokomunikace stavějí v Jílovišti u Prahy, kousek od Zbraslavi, na pozemku po bývalých středovlnných vysílačích. S kapacitou 26 megawattů má začít fungovat do konce roku 2027 a německá firma Polarise, která pronajímá výpočetní výkon grafických čipů, si v něm už předběžně zamluvila víc než polovinu kapacity.

Osvětlená maketa dlouhé budovy datacentra se zelenou střechou, řadami chladicích jednotek na střeše, stromy a menšími technickými objekty
Maketa datacentra Prague Gateway, ve kterém si Polarise předběžně zamluvila 15 megawattů pro evropský AI cloud

Prague Gateway je zároveň českým kandidátem na jednu z evropských továren na umělou inteligenci. Evropská unie chce podpořit vznik až sedmi takzvaných AI gigafactory, tedy obřích center s desítkami tisíc nejvýkonnějších čipů pro trénink velkých modelů. Pokud Radiokomunikace uspějí, má se kapacita areálu zvýšit z 26 přibližně na 77 megawattů a celá investice by podle dosavadních plánů vyšla asi na 100 miliard korun, z nichž by stát a Evropská unie dohromady zaplatili necelou třetinu. Rozhodnutí se ale odkládá, protože Evropská komise uzávěrku přihlášek už dvakrát posunula, naposledy na 4. února 2027.

Další velké projekty míří na sever Čech a na Moravu. V Mostě chystají investoři ze Spojených arabských emirátů areál Iris DC se dvěma budovami po 24 megawattech, které chtějí pronajímat velkým cloudovým firmám. Brněnská firma MasterDC buduje sály pro AI servery v bývalém vojenském atomovém krytu v Kanicích u Brna. Servery v nich bude chladit voda a k areálu patří vlastní solární elektrárna.



Ilustrace stavby AI datacentra v EU



Nepřehlédněte

Brusel plánuje, Silicon Valley staví: Proč Evropa v AI závodě prohrává dřív, než vyběhla?

I kdyby se datacentrum Prague Gateway rozrostlo podle plánu, odebíralo by necelou desetinu toho, co dodává jeden blok Temelína. Gigawattové kampusy jako v Texasu tu tedy zatím nevznikají. Otázky, se kterými se potýká Tucson nebo východ USA, ale přijdou i sem: odkud vezme datacentrum vodu na chlazení, z jakých zdrojů bude brát elektřinu a kdo zaplatí posílení sítě.

Evropská unie přitom chce kapacitu svých datacenter během několika let ztrojnásobit. Část odpovědí má proto přinést společné hodnocení datacenter, které Evropská komise navrhla v září 2026. Každé datacentrum s kapacitou nad 500 kilowattů by tak dostalo obdobu energetického štítku, jaký znáte z ledniček a praček. První štítky se čekají v roce 2027 a bude z nich vidět skutečná spotřeba energie i vody a také to, jestli centrum přidává do sítě nové čisté zdroje nebo využívá odpadní teplo, třeba k vytápění domů.



Robot ukazující palec nahoru (ilustrační obrázek)



Nepřehlédněte

OpenAI tlumí odpor k datacentrům: Za energii pro projekt Stargate zaplatíme sami

Jeden dotaz na ChatGPT tedy stojí zlomek haléře a pár kapek vody. Zdvořilé „děkuji“, o kterém Altman žertoval, planetu nezatíží. Jedno vygenerované video spotřebuje víc elektřiny než stovky takových poděkování. Skutečné spory se vedou o místa, kde se po milionech počítají odpovědi, a o to, kdo za jejich elektřinu, vodu a sítě zaplatí. V Tucsonu o tom rozhodla městská rada. V Česku stejné otázky poprvé doopravdy otevřou Jíloviště a Most.

Autor článku Ondřej Dolejš
Ondřej Dolejš
Jsem nadšenec do smart technologií, aut, činek, sci-fi a své rodiny. Pořadí je variabilní. Bojím se oligopolu a věřím, že nejlepší verze produktu byla často ta předchozí.

Kapitoly článku