- Skupina evropských firem žádá odložení platnosti evropského zákona o umělé inteligenci o dva roky
- Obávají se konkurenční nevýhody vůči velkým technologickým firmám z USA
- Kritici varují, že odložení regulace ohrozí ochranu společnosti před nebezpečnými AI systémy
Více než padesát významných evropských společností, včetně Mistral, Airbus, Siemens Energy či ASML, požaduje odklad platnosti evropského zákona o umělé inteligenci (AI Act) o dva roky. Firmy tvrdí, že současné nastavení pravidel znevýhodňuje evropské společnosti vůči americkým technologickým gigantům jako Amazon, Google, Meta, Microsoft či OpenAI, kteří operují bez obdobných omezení.
Odklad, nebo hrozí zaostání
„Odložení platnosti zákona, spolu se závazkem prioritizovat kvalitu regulace nad její rychlostí, by vyslalo silný signál investorům a inovátorům, že Evropa bere vážně svoji agendu zjednodušení a konkurenceschopnosti,“ uvedla iniciativa EU AI Champions Initiative ve svém otevřeném dopise evropským lídrům.
Firmy argumentují tím, že čas navíc umožní efektivnější přípravu na nová pravidla, která začnou platit v plném rozsahu od srpna 2026. AI Act totiž třeba vyžaduje, aby systémy AI používané v EU byly bezpečné, transparentní, sledovatelné, nediskriminační a ekologicky odpovědné.
Regulace mimo jiné zakazuje rozpoznávání tváří v reálném čase na veřejných místech a stanovuje přísná pravidla pro datovou správu u systémů s vysokým rizikem.
Není čas
Francouzská společnost Mistral, jedna z firem podepsaných pod dopisem, současně představila iniciativu „AI for Citizens“, která nabízí spolupráci vládám a veřejným institucím s cílem využít AI pro zlepšení veřejných služeb. Podle Mistralu hrozí, že bez adekvátního času na přípravu budou evropské státy vystaveny riziku závislosti na uzavřených a neprůhledných systémech řízených velkými zahraničními korporacemi, které už z podstaty věci nepodléhají tak přísným pravidlům a obecně mají obrovský náskok.
Iniciativu firem ale, jak už to tak bývá, také kritizují organizace zabývající se ochranou spotřebitelů a občanských práv. Například Bram Vranken z Corporate Europe Observatory upozorňuje, že „zpoždění, pozastavení a deregulace“ jsou typickými strategiemi velkých technologických firem, jejichž cílem je oslabit pravidla, která mají chránit společnost před rizikovými AI systémy.
„Rizika nejsou hypotetická,“ varuje Vranken a ukazuje prstem na příklady zneužití AI při masovém sledování, šíření dezinformací nebo využívání chybných a zaujatých systémů v sociálních programech.
Má to smysl?
Ať už to nakonec dopadne jakkoliv, jedno je jisté. Vlak s umělou inteligencí je natolik rozjetý, že je těžké si představit, že by mohl třeba Mistral dohnat, nedej bože předehnat, společnost OpenAI a její ChatGPT. Nebo Google a jeho Gemini, který se postupně dostává do všech myslitelných a rozšířených služeb, včetně samotného operačního systému Android.
Nepřehlédněte
Pozdě, ale přece! Evropská unie se probrala a začíná vyvíjet vlastní umělou inteligenci
Bez velkého přehánění tak můžeme asi klidně říct, že evropským AI firmám už ten vlak nejspíš dávno ujel a spíše to teď bude o tom, kdo a jak se etabluje na zadních pozicích tohoto závodu. Nicméně i tak to bude mít Mistral a jiné nesmírně těžké, ostatně internetem kolují spekulace že „nikdo“ nechce do firem nasazovat ani na ChatGPT postaveného Copilota od Microsoftu, všichni chtějí rovnou ChatGPT. Nemluvě o vývojářích a tvůrcích aplikací, kteří kódují spíše s pomocí ChatGPT, Gemini a případně Claude AI – může pak vůbec někdy existovat jakákoliv relevantní poptávka po Mistralu? Nebo si ji EU na sílu vydupe pomocí regulací?