Domů » Články » Velký test Čechů: více než polovina lidí stále věří existenci sebevražedné mobilní hry

Velký test Čechů: více než polovina lidí stále věří existenci sebevražedné mobilní hry

Lidé pořád věří fámám a dezinformacím, které v některých případech kolují ve veřejném prostoru i desítky let. Ukázal to test, který T-Mobile nechal první tři týdny v únoru běžet na Facebooku. Testu se zúčastnilo více než 20 tisíc lidí, 8 601 jich poskytlo své údaje k anonymní analýze.

Test pod titulkem „Pravda, nebo lež? Realita, nebo fikce?“ obsahoval dvanáct příběhů ve formě krátkých novinových článků či úryvků z e-mailů. Účastníci měli za úkol poznat, co je pravda a co lež. Šlo jak o příběhy z doby předinternetové, tak ze současnosti, vedle informací pravdivých, byť stěží uvěřitelných, po dezinformace či hoaxy šířené e-maily i usvědčených pomluv či nepravdy, které se dostaly až do zpravodajství médií.

fake news
Ilustrační obrázek (zdroj: Pixabay.com)

Asi není překvapivé, že vůči fámám a dezinformacím jsou nejodolnější vysokoškoláci v aktivním věku z velkých měst. Stejně tak se dalo čekat, že nejohroženější jsou děti a senioři s nižším vzděláním. Právě ti v testu nejčastěji chybovali. Překvapivě ale rozdíl není nijak ohromující. Zatímco vysokoškolák ve věku 35–44 let odpověděl správně na 9,4 otázky, děti do 15 let jen 7,6 a senioři nad 65 let odhalili v průměru 8,7, starší než 75 let pak dokonce jen 8,4 fámy. Průměr celého vzorku je 8,94, tedy méně než 9 správných odpovědí z 12.

Znepokojující je ale konkrétní pohled na to, čemu velké množství lidí stále dokáže věřit,“ říká Martina Kemrová, manažerka firemní komunikace T-Mobile. Například hoaxu o vystoupení neexistující vnučky Jiřího Drahoše na demonstraci stále věří 10 % respondentů, mnohem častěji na něj skočili lidé se základním vzděláním a vyučení (3 % vysokoškoláků vs. 13 % se ZŠ a výučním listem).

V případě dotazu na falešnou zprávu o mrtvém studentu Janu Šmídovi, tak často citovanou během nedávných oslav výročí Sametové revoluce, byly mnohem úspěšnější generace, které revoluci osobně zažily (45–74 let). Že je to nesmysl, vědělo 9 pamětníků z 10, u lidí mladších 34 let to ale bylo už jen 7 lidí z 10. „Překvapilo mě, že 54 procent účastníků testu pořád věří v existenci hry Modrá velryba, která má mladé lidi postupnou sérií úkolů dohnat k sebevraždě,“ komentuje Martina Kemrová. Lidé v rodičovském věku přitom odhalili falešnou zprávu o Modré velrybě mnohem častěji než ti, kterých se přímo týká. V existenci hry věří 61 % dětí do 15 let, u rodičů (35–44 let) to bylo jen 50 procent.

fake news
Ilustrační obrázek (zdroj: Pixabay.com)

Velkou roli v tom, že nepodlehneme falešným informacím, evidentně hrají i výraznější životní zkušenosti. A to je dobrá zpráva. Každá generace, vzdělanostní či geografická skupina Češek a Čechů tak disponuje svébytným vlastním ‚lékem‘ proti fake news,“ komentuje výsledky doc. Petr Janeček z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Etnolog, který se dlouhodobě zabývá vznikem a životem městských legend a fake news, stojí za úspěšnou sérií literárních sbírek městských legend pod názvem Černá sanitka a v projektu spolupracoval na výběru a textaci příběhů.

Ne vždy je vzdělání zárukou

Vzdělání samo o sobě podle Petra Janečka nestačí, k testu doplňuje: „Někdo je více obeznámen s fungováním elektronických sociálních sítí, někdo má větší životní zkušenosti, jiný zase dosáhl vyšší informační a mediální gramotnosti. Někdo má vyšší vzdělání, někdo zase zdravý ‚selský rozum‘ a skepticismus. A ti nejšťastnější mají od každého trochu.

Často se setkáváme s předpokladem, že falešným informacím podléhají starší lidé bez zkušenosti s internetem, počítači a také nižším vzděláním, nebo obyvatelé venkova. Průzkum ale ukázal pestřejší, a v lecčem i pozitivnější, obrázek. „Nejčastěji chybovali obyvatelé středně velkých, často okresních měst (s 10 000–100 000 obyvatel). Velmi silnou roli v úspěšnosti hrálo vzdělání kombinované s věkem a místem pobytu,“ shrnuje výsledky Petr Janeček.

Oproti stereotypním předpokladům neměli nejlepší výsledky Pražané, ale obyvatelé jiných větších měst nad 100 000 obyvatel. Lépe než respondenti z hlavního města si vedli například obyvatelé Brna, Pardubic a Hradce Králové. „Nejúspěšnějšími“ regiony byly kraj Středočeský, Jihomoravský a Plzeňský.

fake fact
Statistika online průzkumu (zdroj: T-Mobile)

To, že jsou k hoaxům a fake news náchylnější lidé především ze středně velkých měst, potvrzují i naše výzkumy,“ komentuje zjištění Josef Šlerka z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Stejně tak se ukazuje, že sice podíl těch, kteří věří podobným nesmyslům, je mezi vysokoškoláky nejmenší, avšak nikoli tak zásadně, jak bychom předpokládali,“ dodává.

Vůči dezinformacím není nikdo z nás zcela imunní. Naším testem jsme chtěli lidem ukázat, že stejně jako věřili nesmyslům v minulosti, děje se to i dnes. Jen se mění technologie a nepravdy se šíří rychleji a jsou mnohdy sofistikovanější,“ vysvětluje záměr testu Martina Kemrová z T-Mobile. „Základní pravidla, jak si pravdivost zpráv ověřit, však zůstávají stejná: používat selský rozum, nenechat se strhnout většinovým názorem ve své ‚bublině‘, ověřit si informaci z více zdrojů.

20 tisíc respondentů, 8,5 tisíce účastníků poskytlo svá anonymizovaná data

On-line testu se mezi 4. a 24. únorem celkem zúčastnilo 20 145 lidí. Svá data k anonymnímu zpracování poskytlo 8 601 lidí. O aktivitu projevilo zájem i několik škol (základních i středních). „Žáci prvních a druhých ročníků jsou v rámci těchto testů zodpovědnější, hravější, nad různými situacemi se velice svědomitě zamýšlejí,“ popsala průběh vyplňování testu PaedDr. Pavla Nedomová, ředitelka Střední odborné školy v Praze 5.

Test nebyl jen zábavou, po každé odpovědi dostali účastníci vysvětlení a odkaz na další informace. Více než čtyři tisíce respondentů si zobrazilo nebo stáhlo desatero s tipy, jak rozpoznat znaky manipulace.

Informační a mediální gramotnost T-Mobile systematicky podporuje od roku 2019. V rámci grantové výzvy T-Mobile Pomáháme vloni mezi 13 projektů z celé ČR rozdělil 2 133 500 Kč. Uspěly vzdělávací instituce, knihovny, skupiny aktivních lidí i zavedené organizace jako Demagog.cz, Manipulatori.cz nebo Transparency International.

Roman Hálek

Technologie 21. století mě inspirují a neustále popohání vpřed. Rád o nich píši a ještě radši je všechny zkouším. A pokud zrovna nesedím u klávesnice, s nadšením běhám, nebo se proháním na kole, a s nepatrně menším nadšením dálkově studuji vysokou školu.
avatar
1300
  Sledování diskuze  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
bkf1
Uživatel
bkf1
Offline

Chybí mi v této statistice ZÁKLADNÍ údaj – pohlaví. Opět nedomyšleno…

Petr D.
Uživatel
Petr D.
Offline

Ten test jsem absolvoval a podle mne nemá moc velkou vypovídací hodnotu. Trochu se podobal seriálu Věřte Nevěřte. Vybafnou na vás informaci a vy máte z fleku říct jestli je to pravda či není. Pokud tu informaci slyšíte prvně a zní uvěřitelně, můžete hádat. Já třeba v životě neslyšel o Drahošově vnučce. Jak mám vědět jestli nějakou má? Zejména když je mi zcela ukradený. Rozkrývání lží je podle mě v ověřování. A to u testu dost dobře nejde. A Drahošovu vnučku bych si určitě neověřoval, protože je mi úplně fuk, co by ta hypotetická osoba dělala.