- Operátoři využívají pro skrývání svých antén mnohdy bizarní způsoby kamufláže
- Například umělé stromy, jejichž výstavba je dražší než samotné stožáry
- V Česku jich najdete pár desítek, v Asii umisťují antény přímo do korun stromů
Základnové stanice slouží pro distribuci mobilního signálu do koncových zařízení uživatelů. Většinou jde o antény umístěné vysoko na střechách domů či na kovových věžích. Operátoři však mají i ryze nekonvenční řešení, které volí v extrémních případech, kdy vysílač nemůže být umístěn poblíž zástavby. Pracovně mu říkají borovice.
Technologiemi nabité borovice
Představte si situaci – vyrážíte do nedalekého lesa na houby, procházíte se mezi mechem, smrky a najednou… borovice. Přesně taková „borovice“ se nachází u obce Zavidov, nedaleko Rakovníka. V této lokalitě základnovou stanici provozuje operátor T-Mobile a infrastrukturu sdílí se společností Cetin.
Po bližším ohledání je naprosto patrné, že nejde o skutečný strom, nýbrž o pečlivě skrytou základnovou stanici na okraji lesa, která zásobuje mobilním signálem několik přilehlých obcí, konkrétně Zavidov, Všesulov a Křekovice. Z dálky byste ale o pravosti „borovice“ ani chvilku nepochybovali. Překvapí snad jen obvod kmenu a nestandardní dřevěná bouda pár metrů od ní.
Přesně to je účel. V tomto konkrétním případě si totiž obce a odbor ochrany životního prostředí nepřály, aby les hyzdila typická kovová věž s anténami. Celá konstrukce je tedy zakrytá precizní atrapou kůry, kterou pro T-Mobile vyrobila italská společnost Larus. Z detailního pohledu je replika skutečně k nerozeznání od živého stromu, masivně k tomu přispívá i fakt, že v lese, mezi mechem a dalšími stromy, plastová atrapa po čase obrůstá lišejníkem.
V Číně a Japonsku standard
Pro operátory je výstavba podobných designových stromů-vysílačů extrémně nákladná. Jedna „borovice“ vyjde klidně i na 4 miliony korun, zatímco postavit samotnou věž bez luxusního opláštění z umělé kůry stojí asi 2 miliony korun.
V České republice bychom podobných „telekomunikačních stromů“ našli několik desítek (T-Mobile sám jich má 13), i bez nich je ale Česko nadmíru dobře pokryté mobilním signálem. Na východ od nás, především pak na Blízkém východě a různě v jihovýchodní Asii, je však využívání stromů – pravda, spíše těch skutečných než falešných – k šíření signálu velmi obvyklé.
V Dubaji jsem se ucastnil testovani 10Gb prenosu dat pres budouci standard 5G-Advanced. Operatorum Du a Etisalat (kupec telco aktiv PPF) se to podarilo skrz brutalni kombinaci frekvenci: 2,7 GHz (blok 100 MHz) + 3,6 GHz (200 MHz) + mmWave (800 MHz). Vysilac na palme uprostred. pic.twitter.com/AvIUcxJcPb
— Jan Sedlák (@jansedlak) October 10, 2023
Například v Číně a Japonsku se mnohem častěji využívají pro distribuci signálu antény umístěné přímo v korunách stromů, včetně kabelů a veškeré techniky. Operátoři tímto způsobem snižují vizuální dopad na městské a přírodní prostředí. V některých městech může být několik desítek až stovek těchto struktur, v závislosti na velikosti a potřebách pokrytí signálem.
