Twitter je znám svou obsahovou hustotou, neboť uživatel má na sdělení pouze 140 znaků, do kterých musí vtěsnat to, co by chtěl předat světu. Zajímavé je, že i uživatelé, kteří se zrovna nacházejí na území, kde probíhá zemětřesení, si často najdou chvilku, aby o tom informovali své následovníky.
Dokonce až tak často, že v těchto sděleních našli výzkumníci Paul Earle z Amerického národního informačního centra pro zemětřesení a Michelle Guy, softwarový inženýr, jistý vzor – pokud uživatelé „tweetují“ ohledně pohybu zemských desek, jejich zprávy nejsou delší než 7 slov, a ke sdělením nepřipojují žádné odkazy ani detaily ohledně síly zemětřesení.
Americká vědeckovýzkumná agentura US Geological Survey sleduje data ze 2 tisíc senzorů, ty však pokrývají především území Spojených států a ze zbytku světa sbírá informace poměrně složitě. Pokud se k výzkumu použije filtr na Twitteru s uvedenými parametry, může výzkumníkům pomoci s detekcí zemětřesení, zrychlit jejich reakci na ně a případně zmenšit dopady pohybu tektonických desek.
