- Úřad obchodního zmocněnce USA (USTR) oficiálně varoval EU před odvetnými opatřeními, pokud bude pokračovat v „diskriminačních“ regulacích amerických firem jako Apple či Google
- USA hrozí zavedením poplatků a restrikcí pro konkrétní evropské společnosti, na seznamu figurují jména jako Siemens, SAP, DHL nebo Spotify
- Spor se vyostřuje na pozadí miliardových pokut udělených Bruselem a implementace Aktu o digitálních trzích (DMA)
Vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií se nelepší. Trumpova administrativa v úterý zahájila „útok“ na regulační politiku Bruselu a obvinila Evropskou unii z cíleného poškozování amerických technologických společností. Úřad obchodního zmocněnce Spojených států (USTR) v bezprecedentně ostrém prohlášení varoval, že pokud EU a její členské státy neupustí od současného kurzu, Washington sáhne k tvrdým odvetným opatřením.
Hrozba konkrétním evropským firmám
Jádrem sporu je přesvědčení americké administrativy, že evropské regulace, tedy především a zejména Akt o digitálních trzích (DMA) a Akt o digitálních službách (DSA), nejsou nástrojem ochrany spotřebitele, nýbrž sofistikovanou zbraní namířenou proti úspěšným americkým korporacím jako Apple, Google, Amazon a Meta.
USTR ve svém prohlášení na sociálních sítích uvedl, že EU „vytrvale pokračuje v diskriminačních a šikanózních žalobách, daních, pokutách a směrnicích“ proti americkým poskytovatelům služeb. Podle úřadu Spojené státy na tyto problémy upozorňují již roky, ovšem bez smysluplné odezvy ze strany evropských partnerů.
Pokud bude tento trend pokračovat, USA jsou dle svých slov připraveny využít „všechny dostupné nástroje k čelení těmto nepřiměřeným opatřením“. Prohlášení nezůstalo jen u obecných hrozeb. USTR explicitně jmenoval evropské společnosti, které by se mohly stát terčem amerických restrikcí a poplatků. Na seznamu se objevili giganti jako Accenture, DHL, Mistral, SAP, Siemens a Spotify.
DMA jako nástroj nucené redistribuce
Sněmovna reprezentantů USA uspořádala slyšení zaměřené na hrozby, které pro americké inovace představují „diskriminační zahraniční regulace“. Během slyšení zazněla ostrá kritika na adresu evropské legislativy.
Republikán Scott Fitzgerald prohlásil, že Akt o digitálních trzích nemá za cíl chránit spotřebitele, ale zmrzačit americké firmy. „DMA se neptá, zda byli spotřebitelé poškozeni. Neptá se ani, zda firma provedla něco špatného. Ptá se pouze, zda je společnost velká, úspěšná a – co je nejdůležitější – americká,“ uvedl Fitzgerald, jak reportují NYT. „Pokud je odpověď ano, pravidla se náhle změní. Běžné obchodní praktiky jsou zakázány, inovace jsou považovány za hrozbu a zahraničním konkurentům je poskytnut přístup k datům a technologiím, které by sami nikdy nedokázali vybudovat. To není politika hospodářské soutěže. To je nucená redistribuce.“
Zástupci amerického průmyslu, včetně organizací jako Computer and Communications Industry Association (CCIA) a NetChoice, varovali, že EU poskytla světu návod na regulační opatření, která by mohla být zneužita i v jiných jurisdikcích. Hlavním argumentem zůstává, že na rozdíl od tradičního antimonopolního práva, které platí plošně, se zákazy DMA vztahují pouze na úzkou skupinu převážně amerických společností, což dává neamerickým konkurentům nespravedlivou výhodu.
Miliardové pokuty a Trumpova reakce
Hněv Washingtonu přiživuje série vysokých pokut, které v posledních měsících dopadly na americké technologické giganty. Jen v letošním roce dostal Apple pokutu 500 milionů eur a Meta 200 milionů eur. Sociální síť X čelí pokutě 120 milionů eur za porušení pravidel DSA a Google v září vyfasoval pokutu ve výši 2,95 miliardy eur za porušení antimonopolních pravidel v oblasti reklamních technologií.
Donald Trump tyto kroky dlouhodobě kritizuje. Evropskou unii označil za „velmi nespravedlivou“ a již v září pohrozil zvýšením cel, což by mohlo narušit obchodní vztahy pro příští rok. Trump explicitně uvedl, že Apple by měl „dostat své peníze zpět“ a že Spojené státy „nemohou dovolit, aby se toto dělo brilantní a bezprecedentní americké vynalézavosti“.
Tlak na Evropu je ostatně součástí širší strategie „America First“, kterou Trump tlačí od té doby, co se chopil úřadu. Trumpova administrativa v posledních týdnech rovněž pozastavila plnění technologické dohody s Velkou Británií kvůli nespokojenosti s britskými regulacemi online bezpečnosti a daněmi z digitálních služeb.
Reakce Evropy? Pravidla platí pro všechny
Evropská unie se proti nařčení z diskriminace ohrazuje. „Naše pravidla platí stejně a spravedlivě pro všechny společnosti působící v EU,“ reagoval Thomas Regnier, mluvčí Evropské komise, jak reportují NYT. „Budeme i nadále prosazovat naše pravidla spravedlivě a bez diskriminace.“
I když evropští představitelé v posledních měsících naznačili ochotu zmírnit některé regulace s cílem podpořit hospodářský růst a rozvoj umělé inteligence, v klíčových otázkách týkajících se sociálních médií a antimonopolního chování zůstávají neoblomní. Pro Brusel je digitální regulace otázkou národní suverenity a ochrany trhu, což potvrdili i při nedávných jednáních o clech, kde odmítli v této oblasti udělat zásadní ústupky.
Vývojáři aplikací versus Apple
Je důležité poznamenat, že ne všichni američtí aktéři stojí v tomto sporu na straně technologických gigantů. Koalice pro spravedlivost aplikací (Coalition for App Fairness – CAF), která sdružuje vývojáře nespokojené s praktikami App Store, vydala tento týden otevřený dopis.
V něm upozorňuje, že osm měsíců poté, co Evropská komise shledala podmínky Applu jako nezákonné (podle DMA…), celý ekosystém stále čeká na férovou soutěž. CAF tvrdí, že navrhované nové podmínky Applu nadále ukládají nehorázné poplatky za transakce, které by podle DMA měly být zdarma, a vyzývá Komisi k okamžitému vymáhání práva.
Tento vnitřní rozpor v USA ukazuje, že zatímco vláda brání své národní šampiony před zahraniční regulací, doma čelí tito giganti kritice za zneužívání svého postavení. To ostatně dokládají nedávné žaloby proti Applu i Googlu, které zavání pokusy o rozbití „monopolu“ v jistých oblastech a omezení sil v oblastech jiných. Tedy kroky, které byly ještě před pár lety v kontextu Ameriky spíše těžko představitelné.
Apple versus EU
Za připomenutí stojí, že Apple v reakci na stupňující se tlak nedávno zveřejnil podrobné stanovisko, ve kterém vysvětluje dopady DMA na své produkty a uživatele v Evropě. Podle Applu je DMA nutí k zásadním změnám v architektuře jejich systémů, což prý vede k horší uživatelské zkušenosti, bezpečnostním rizikům a zpoždění inovací.
Apple argumentuje, že kvůli nutnosti zajistit interoperabilitu s produkty třetích stran musel v EU odložit klíčové funkce, jako je zrcadlení iPhonu na Mac (iPhone Mirroring) nebo pokročilé funkce Apple Intelligence. Inženýři firmy údajně nenašli způsob, jak tyto funkce zpřístupnit konkurentům, aniž by tím ohrozili soukromí uživatelů, což je v přímém rozporu s požadavky Evropské komise.
Dalším klíčovým bodem obhajoby Applu je bezpečnost. Firma varuje, že vynucené povolení alternativních obchodů s aplikacemi (sideloading) a platebních systémů vystavuje evropské uživatele rizikům, která byla na platformě iOS dříve nemyslitelná – od podvodných bankovních aplikací až po malware maskovaný za hry. Apple upozorňuje, že na jeho zařízeních se poprvé objevují aplikace s pornografickým obsahem nebo hazardní hry v regionech, kde jsou zakázány, protože alternativní tržiště nemusí dodržovat stejně přísné standardy kontroly jako App Store.
Závěrem Apple tvrdí, že DMA neplní svůj deklarovaný cíl podpory konkurence, ale naopak trh deformuje. Regulace se vztahují pouze na Apple, přestože v Evropě má silnou pozici Samsung a čínští výrobci. Podle Applu změny stírají rozdíly mezi iOS a Androidem, čímž uživatelům ubírají možnost volby. Firma navíc kritizuje nejasný a měnící se výklad pravidel ze strany Evropské komise – to pak jen vytváří právní nejistotu a nutí společnosti reagovat na požadavky, které mohou nevratně poškodit důvěru uživatelů v bezpečnost jejich zařízení.
Druhé housle Evropy
Spojené státy a Evropská unie se tak chtě nechtě ocitají na prahu nové obchodní války, ve které se technologická regulace stala jakousi geopolitickou zbraní. Co začalo jako snaha Bruselu o narovnání digitálního trhu a ochranu spotřebitele, vnímá Washington optikou strategie „America First“ jako cílený útok na své národní bohatství a inovační dominanci.
Celá situace v sobě nese silný paradox: zatímco americká administrativa doma tytéž technologické giganty vyšetřuje pro zneužívání monopolního postavení, na mezinárodní scéně je agresivně brání proti jakémukoli vnějšímu zásahu. Střet dvou odlišných světů, tedy evropského důrazu na přísná pravidla a amerického protekcionismu, pomalu ale jistě přerůstá z právních tahanic do roviny reálných ekonomických hrozeb, které mohou citelně zasáhnout tradiční evropské firmy od Siemensu po Spotify.
V následujících měsících lze očekávat, že se rétorika ještě vyostří, než nakonec dojde k případnému pragmatickému vyjednávání. Donald Trump, známý svým transakčním přístupem k politice, pravděpodobně využije hrozbu cel jako páku k vynucení ústupků, což by zase mohlo vést ke snaze o vyjednání specifických výjimek pro americké firmy výměnou za zachování volného obchodu v jiných sektorech.
Pokud ale Brusel neustoupí ze svých principů, reálně hrozí fragmentace digitálního světa, kde budou nejnovější technologie a funkce, zejména v oblasti umělé inteligence, v Evropě uměle zdržovány či osekány. Což budou pokročilí evropští uživatelé nést nelibě, ale vedle případného tlaku na zákonodárce s tím asi nic moc nezmůžou. Leda použití VPN.
