- Cook se minule scházel s Trumpem osobně a meetingy se snažil držet co nejjednodušší
- V agendě měl prý vždy jen jednu věc, díky čemuž schůzky nepřetekly do různých témat
- Cookův recept na Trumpa se teď snaží napodobit ostatní technologičtí lídři a vyjednat si tak ústupky
Pragmatický a praktický přístup šéfa Applu Tima Cooka k orientaci v administrativě bývalého a budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa se stal vzorem pro vedoucí představitele nejen technologických firem. Právě těm by se totiž mohly hodit všemožné politické ústupky, od daňových úlev až po celní výjimky. A Cook na to minule kápnul.
Jednoduše a napřímo
Během Trumpova prvního prezidentství se Cookova strategie opírala o jednoduchou, přímou angažovanost. Na rozdíl od jiných technologických lídrů, kteří spoléhali na lobbisty, Cook na Trumpa osobně apeloval prostřednictvím telefonátů a osobních setkání.
Osobní přístup pak ještě okořenil absolutním soustředěním na jednu věc, kdy měla mít každá schůzka s Trumpem jednoduchou, jasně definovanou agendu, kdy se vždy řešil jediný problém. Díky tomu se schůzky nerozplizly všemožnými směry a Trump tak dokázal držet nit, jak reportuje The Wall Street Journal.
Osobní, přímý a soustředěný přístup nesl své ovoce. V roce 2017 Trump podepsal snížení korporátní daně, které Applu umožnilo repatriovat více než 230 miliard dolarů v zahraničních ziscích se sníženou sazbou, což firmě ušetřilo desítky miliard dolarů. Stejně tak během Trumpovy eskalující „obchodní války“ s Čínou Cook úspěšně lobboval proti clům na elektroniku. Ta by totiž mohla mít na Apple, který je na čínské výrobě silně závislý, nepříjemný finanční dopad.
Osobní lichotky
Cookova metoda podle WSJ inspirovala další firemní lídry, zejména v technologickém a výrobním sektoru. Vedoucí pracovníci Boeingu a FedEx se údajně snažili Trumpa přímo angažovat, zatímco Sam Altman z OpenAI se Trumpovi prý dvořil podporou jeho politiky v oblasti vývoje umělé inteligence. Sundar Pichai z Googlu a Mark Zuckerberg z Mety se údajně také snažili navázat s Trumpem vztah prostřednictvím osobního oslovení, přičemž k udržení dobré vůle měli často používat lichotky.
Transakční povaha Cookova vztahu s Trumpem ale přesahovala rámec politických ústupků. Například během návštěvy výrobního závodu v texaském Austinu v roce 2019 Trump nepravdivě tvrdil, že továrnu postavila společnost Apple. Cook Trumpovu lež nijak neopravoval, čímž ho veřejně nezesměšnil – to bezpochyby pomohlo udržet si přízeň tehdejšího prezidenta.
Trump navíc Cooka často veřejně chválil a dával tak jejich osobní vztah na obdiv. „Tim Cook mi volá přímo, a proto je skvělým manažerem,“ řekl Trump v roce 2019, čímž zdůraznil jedinečný přístup, který Cook měl. Vztah, kultivovaný prostřednictvím strategických ústupků a vzájemného prospěchu, umožnil Cookovi vyhnout se širším kontroverzím, které pohltily jiné technologické lídry.
Na rozdíl od některých jiných generálních ředitelů, jako je Jeff Bezos z Amazonu, kteří se s Trumpem otevřeně střetli, si Cook udržoval nenápadnou strategii angažovanosti zaměřenou na danou problematiku. I když Apple podával žaloby proti Trumpově imigrační politice a udržoval politicky neutrální veřejný obraz, Cook se s Trumpem nadále setkával a prosazoval zájmy Applu, aniž by otevřeně podporoval administrativu.
Něco za něco
Přínosy Cookova přístupu jsou očividné. Apple vyšel z Trumpova prezidentství s minimálními negativními dopady na svůj dodavatelský řetězec a nakonec měl ještě posílenou finanční pozici. Investiční závazek Applu ve výši 350 miliard dolarů v USA, který Trump často vyzdvihoval jako důkaz svého ekonomického úspěchu, se stal klíčovým bodem jeho projevů.
Velká část této částky ale představovaly spíše stávající investice a zpětné odkupy akcií než nová pracovní místa ve výrobě. Například továrna v Austinu, kterou byl Trump „otevřít“, nebyla nově postavená, nebyla Applu a fungovala už nějakou dobu předtím.
Cook přitom Trumpovy lži nerozporoval a nechal ho v tom, zatímco Trump zase vyšel Cookovi vstříc. Jak moc morálně špatně něco takového je, nebo jak moc na tom majitelům zařízení od Applu záleží, si už musí každý zodpovědět sám. Vzhledem k neustále skvělým prodejům a i nadále výsostnému postavení Applu na trhu spotřební elektroniky je to drtivé většině lidí nejspíš úplně jedno.
Vrána k vráně sedá?
Cookův přístup odráží širší výzvy, kterým čelí společnosti působící v politicky vypjatém prostředí. Pro Apple byla tehdejší rizika obzvláště vysoká. Navrhovaná cla na elektroniku vyráběnou v Číně v době Trumpova prezidentství mohla zvýšit cenu iPhonu až o 240 dolarů, zatímco širší obchodní omezení hrozila narušením jeho globálního dodavatelského řetězce. Cookovo jednání s Trumpem pomohlo Applu těmto věcem předejít a uvidíme, jestli se mu to podaří i v následujících letech, kdy se Trump vrátí k moci.
Trumpovu dynamiku s technologickými lídry bude obzvláště zajímavé sledovat v případě Googlu. Ten teď čelí hned několika velkým právním výzvám, mírně řečeno. A právě vlichocování se do Trumpovy přízně by mohlo Googlu potenciálně vytáhnout trn z paty.
Celé je to jen hezká připomínka toho, že jakmile jsou ve hře potenciálně obrovské peníze, letí všechny morální zásady a etika instantně z okna. Na druhou stranu, a často se na to zapomíná, právě ty největší technologické firmy také nejsou žádní Mirkové Dušínové – svých více či méně viditelných škraloupů také nemají zrovna málo, a tak vlastně nejde ani o trochu překvapující vývoj.
