- Vyzkoušeli jsme limitovanou edici Drive-N pro 800 šťastlivců
- Limitka vychází z již posílené verze Performance
- Radost nám dělala i manuální převodovka
Vyrůstal jsem v době, kdy korejská auta byla každému pro smích a Evropa si myslela, že ji v oblasti aut nikdo nikdy nedožene. A zatímco evropské značky možná trošku poklinbávaly na vavřínech, v Koreji se začaly dít věci. Vedle kvalitní konkurence aut pro širokou veřejnost začaly pokusy vyrábět sportovní a zábavná auta.
Pro Hyundai byl v tomto ohledu přelomový až duben 2015, kdy do řad automobilky přibyl Albert Bierman, přecházející z BMW divize M. Po dlouhých třiceti letech v BMW to byl právě on, kdo vyladil dnešní testované auto téměř k dokonalosti. Dnes již Albert šéfa vývoje nedělá, a slouží už pouze jako výkonný technický poradce, i30N tu ale s námi naštěstí pořád je.
Je tu s námi dokonce v nejlepší formě, v jaké kdy byla! Jak šel čas, už k tak dobré i30N s 250 koni přibyla i verze Performance s 280 koníky. Ta prý umí dodat výrazně lepší odezvu na plyn především při nízkých otáčkách. Verze Performance se ale dá s dalšími sto tisíci v kapse vyšvihnout na verzi Drive-N, která přidává nejen speciální barvy, ale také jedinečná kola a dalších pár cool detailů. Jde totiž o unikátní edici, kterou na světě dostane pouze 800 šťastlivců a pro český trh je vymezeno přesně 25 kusů.
Zvenku skoro jako z Rychle a zběsile
Zvenku limitku ihned poznáte, na první dobrou vás trknou boční polepy. Trošku připomínají Need for Speed: Underground 2, ale vlastně mě na autě ani neurážejí. Co mě určitě neuráží, jsou nádherná devatenáctipalcová bronzová kola, ze kterých krásně vystupují brzdiče. Určitě si všimnete také plaketek Drive-N s GPS souřadnicemi výzkumného centra poblíž Nürburgringu. Fajnšmekři ještě poznají černé znaky nebo N-Club. Celkově auto vypadá vážně parádně, ale je vidět že míří hlavně na mladší klientelu. Doslova vás baví chodit kolem auta a prohlížet si difuzory, detaily ve výfucích nebo střední spoiler. Hyundai si tu vyhrálo s mnoha detaily a rozhodně nejde jen o jinak tvarovaný nárazník, jak to někdy u sportovních verzí bývá.
I uvnitř na vás dýchne sportovní atmosféra na první dobrou. Usedáte do skvělých sedaček s podsvíceným znakem a hned po chycení alcantarového volantu víte, že budete mít hodně zábavný týden. Spolu s červeným prošíváním a tlačítky je finální dojem opět na jedničku. Červené detaily hodně osvěžují už trošku postarší interiér. Rozhodně ale nejde o nic, co by vás mělo urazit. Stejně tady budete mít mnohem důležitější věci než testování infotainmentu. Málem bych ale zapomněl to, co vás v interiéru potěší určitě nejvíc – manuální převodovka.
Na zadních sedačkách se vyjma onoho červeného prošívání moc změn samozřejmě neudálo. Celkově je to samozřejmě stará dobrá i30, která vás nenechá ve štychu, když potřebujete hodit kamarády na fotbal nebo babičku do sámošky. Jedna překvapivě důležitá věcička se ale nachází v kufru, a to dodatečná rozpěra.
Čísla nejsou všechno
Co se ale nachází pod přední kapotou, je mnohem zajímavější, než co najdeme pod tou zadní. Přeplňovaný zážehový dvoulitrový čtyřválec dává ve verzi Performance 280 k při 5200 otáčkách za minutu, točivý moment je pak 392 N.m při 1950 až 4600 otáčkách. Kombinace s hmotností 1495 kg vyústila v maximální rychlost 250 km/h, ale hlavně ve zrychlení na stovku za 5,9 sekundy.
V dnešním automobilovém průmyslu ale už o čísla moc nejde. Ve sportovním autě hledáme spíš emoce a zábavu než co nejlepší čas ve zrychlení nebo co nejvyšší výkon. Pojďme tedy jezdit. Na výběr je z pěti odlišných jízdních režimů: Eco, Normal, Sport, N a N Custom. Jízdní režim pracuje s odezvou na plyn, odpružení, s elektronicky řízeným stabilizačním systémem ESC, elektronicky řízeným samosvorným diferenciálem, zvukem výfuku, řízením a převodovkou. To už je dost atributů pro to, aby se s autem skutečně něco stalo.
V režimech Eco a Normal je auto samozřejmě hodně utažené a na plyn reaguje gumově. V podstatě jsou to ale jediné režimy, kdy vám spolujezdec nevynadá, že jezdíte jako maniak. S autem se dá klidně a plynuje rozjet, na kostkách v Praze si nevylijete kafe a můžete poslouchat rádio. I tak bych ale lhal, kdybych řekl, že se v těchto režimech auto chová jako s dieselem. Pořád cítíte, že za tím autem je něco víc.
Klasická i30 se spoilerem?
Režimy se mění levým červeným tlačítkem na volantu, ještě zajímavější je ale ten vpravo. Oficiálně se jmenuje N Custom a dokážete si v něm auto nasetupovat přesně, jak potřebujete. Až po jeho stisknutí se auto probudí a ukáže vám, proč jste si ho vlastně kupovali. Ani nemusíte šlápnout na plyn a už cítíte, jak celé auto ztuhne a doslova vás prosí, ať vám aspoň malinko ztěžkne pravá noha.
Ihned z i30 cítíte, že stojí na špičkách připravené vyrazit. Po sešlápnutí plynu auto samozřejmě nevystřelí okamžitě jako u supersportu nebo silného elektromobilu, ale motor se nechá točit krásně vysoko a na předokolku vám minimálně kope do volantu. Držet oběma rukama ho ale samozřejmě musíte.
Vážně jde hlavně o emoce a ty vám auto dává pokaždé, když mu jen náznakem ukážete, že se máte chuť bavit. V nejsportovnějším režimu doprovází každé přeřazení „odprdnutí“ do výfuku a při řazení směrem dolů vás zase odmění klasickým popcornem. V podstatě všude, kam pojedete, budou lidi obracet oči v sloup, ale vy budete mít úsměv od ucha k uchu.
Teď ale vážně, rychlá jízda je naprosto fantastická. Samosvorný diferenciál s elektronickým řízením a vektorováním točivého momentu dělá, co může. Na kvalitním asfaltu se dá jezdit vážně hodně rychle a pořád má člověk pocit, že tohle je opravdu sportovní auto. To se o většině sportovních verzí klasických hatchbacků říct nedá. Tady se udělalo skutečně hodně pro to, aby vám auto dokázalo předat to, co umí. Pro paket Performance byl navíc zvětšen průměr předních brzdových kotoučů z 345 mm na 360 mm.
Je mi to líto, ale budu muset znovu vytáhnout možná největší novinářské klišé. Auto perfektně maskuje svou hmotnost – tak to bychom měli. Vážně se auto chová, jako by bylo tak o 200 kg lehčí, což člověku na okreskách dává ještě o něco víc sebevědomí.
V kategorii hot-hatch bez konkurence
Auto skvěle jezdí, skvěle brzdí a ze všeho nejlíp vás umí vrátit do dětských let. Pokud se bavíme o předokolkách, moc lepšího toho na trhu není. A za tu cenu určitě ne. Vždyť cena limitky startuje na 899 990 Kč a klasická i30 N začíná dokonce na 739 tisících.
„Nko“ má jen málo nevýhod. Samozřejmě musíte počítat s o něco vyšší spotřebou, ale pokud nemáte za barákem okruh, měli byste se vejít do deseti litrů. V kufru vám možná bude překážet vzpěra a počítejte také s malým rejdem. Jinak mě ale nenapadá, co vytknout. Není to normální hatchback se silnějším motorem, je to vážně propracované sportovní náčiní. Zároveň nepřijdete o praktičnost a ani na provozních nákladech vás auto neoholí.
Martin Wagenknecht
Další dnešní články
